Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Dostáváme se společně na sklonek podzimu, kdy venku přituhuje, mrzne až praští, padá sníh. Kdy náš organismus potřebuje prohřát. Ty tam jsou čaje z máty peprné, zmrzlina a čerstvá zelenina. O slovo se naopak hlásí zelenina dušená či fermentovaná, ale i potraviny, které svým zahřívajícím účinkem organismus zabalí do teplé deky. Zde zmíním například pohanku, jáhly, majoránku, skořici, dobromysl, tymián, hřebíček či pepř, česnek, cibuli a pórek, ale i tučnější maso a ryby, kozí sýr, polévky, omáčky, ocet a sůl. Zajisté teď spíše přivítáte teplou misku ranní snídaňové kaše nežli ovocný salát s bílým jogurtem. Tak je to v pořádku, tak je to správně. Zima, to chce vpustit do života o něco víc tepla. Nyní však nemluvím o léčivém otužování, hovořím o stravě. Zahřívajících potravinách.
Dnes jsem si tedy vzala na paškál pórek, který, jak jsem si všimla, příliš nepoužíváme. I v zimě mnohem raději sáhneme po okurce či rajčatech než zahřívající kořenové zelenině, dýni či pórku. Přitom, s pórkem se dá velice zajímavě kouzlit, je jemnější a sladší nežli cibule. Navíc, tolerují jej i děti, které mnohdy cibulku odmítají. Pórek řadíme k zástupcům rodu allium, kam řadíme také cibuli, česnek a šalotku. Tyto druhy zeleniny obsahují doslova lékárnu sloučenin s pozitivním vlivem na naše zdraví včetně thiosulfinátů, sulfidů, sulfoxidů a dalších sloučenin síry.
Pórek a jeho allyl sulfidy
Aktivní sloučeniny v pórku, včetně allyl sulfidů, pomáhají poskytovat ochranu před různými typy rakoviny. Allyl sulfidy blokují činnost hormonů či chemických pochodů v těle, které vedou k rakovině. Pravidelná konzumace zeleniny rodu allium je spojována se snížením rizika výskytu rakoviny prostaty a tlustého střeva. Přítomné sulfidy navíc pomáhají eliminovat vznik krevních sraženin, což je významný rizikový faktor malé mozkové příhody a kardiovaskulárních příhod. Tato zelenina navíc snižuje krevní tlak a hladinu cholesterolu.
Pórek, to je zdraví od začátku do konce
Všimla jsem si, že většina z nás využívá z pórku pouze jeho bílou část. Pravda, je lahodnější, nicméně, ony zeleně zbarvené listy nabídnou tělu výraznější nutriční užitek nežli právě bílá bulva. Pak tu máme ještě kořínky, světe div se, i ty jsou léčivé, naplněné cennými minerály. Mnozí světoví odborníci na výživu, zmíním například Rebeccu Woodovou, americkou nutricionistku, kořínky pokládají za jednu z nejhodnotnějších částí pórku.
Pórek je také výtečným zdrojem dvou karotenoidů, který patří z hlediska našeho zraku mezi ty nejdůležitější. Jedná se o lutein a zeaxantin. Kromě jejich dalších pozitivních přínosů předcházejí vzniku makulární degenerace, jedné z nejčastějších příčin slepoty dospělých. Kromě karotenoidů zde najdeme také pěkné procento vlákniny, vápníku, železa, fosforu, draslíku vitamínů K a C.
Pórek v kuchyni
Pórek nejčastěji krájíme na kolečka, která je třeba propláchnout na sítku, neboť tato zelenina tuze ráda ukrývá drobná zrníčka písku, ale i hlíny. Nechceme-li si znehodnotit pokrm, zcela jistě pórek vždy umyjme. Jídlo pak bude mít příjemnou chuť, bez zbytečného křupání písku mezi zuby.
Osobně pórek využívám k přípravě vývarů, ať už masových či zeleninových, během chystání polévkových krémů, nezapomínám jej také přidat do zeleninových směsí na způsob rizota, někdy také, peču, či dusím-li rybu, vkládám k ní pórek nakrájený na kolečka. Pórek se dobře snoubí s houbami, jen si jej zkuste upéci s žampióny. Tuto směs stačí jen jemně osolit, doplnit o dobromysl a chutná zeleninová příloha je rázem na stole. V létě pak mísím kousky póru s další rozličnou zeleninou na osvěžující pikantní salát, který pojím domácí majonézou, případně dipem, jehož základem může být bílý jogurt, česnek a kopr. Pórkem lze také plnit slané koláče, smísit jej se sýrem, šunkou, rajským pyré, olivami, plátky žampiónu a oreganem. Výborně taktéž doprovodí tvarohové pomazánky typu rozhuda. Zde stačí jen doplnit o prolisovaný česnek, špetku soli, milovanou dobromysl a lžíci pomerančové šťávy, aby vznikla pomazánka lákavého vzezření. Jeden staročeský recept také velebí pórek ve společnosti jablka, vlašských ořechů a lžíce medu. Chuťové možnosti jsou vskutku bezbřehé. Pokud s pórkem nemáte tu čest, pravda, někdo jej na trhu skutečně míjí, zkuste si z něj přichystat jednoduchou polévku, která provoní celičký dům.
1 větší pórek, 2 větší brambory, 1 cibule, 1 mrkev, 800 ml krůtího vývaru, 100 ml sladké smetany, 1 polévková lžíce kokosového oleje, stroužek česneku, majoránka, himalájská sůl, pražená dýňová semínka
Na kokosovém oleji opražíme cibulku, přidáme najemno nakrájený pórek, kousky mrkve, nakrájený, oloupaný brambor. Zeleninu chvíli podusíme, následně ji zalijeme krůtím vývarem, polévku osolíme, doplníme o majoránku, prolisovaný česnek. Vaříme do změknutí zeleniny. Následně polévku umixujeme v hladký krém, který zjemníme smetanou. Na talíři pak posypeme dýňovými semínky.
Ať je náš podzim a celý adventní čas plný chutí a vůní, těšení se na onen velký, zářící den.
Knihu Zdravou stravou proti únavě od Zuzany Švédové naleznete zde.
V článku jsou použity informace z knihy:
Bowden, Jonny. 150 nejzdravějších potravin na světě. Praha: Fortuna Libri, 2011. 352 str. ISBN 978-80-7321-534-7.