Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Jak velké skupiny lidí se týká vysoký krevní tlak? Podle nejnovějších statistik trpí vysokým krevním tlakem asi 35 procent celé populace, přičemž ve statistice jsou zahrnuti i kojenci. Když bychom chtěli hovořit o střední generaci, je to okolo 50 % této populace. U seniorů je toto procento pochopitelně ještě vyšší – přes 70 %. Onemocnění se proto týká téměř všech. Někoho postihne dříve, někoho později, a proto bychom mu hlavně v prevenci měli věnovat pozornost. Když už však vysoký krevní tlak máme, měli bychom si ho umět správně kontrolovat, odborně léčit a takříkajíc trvale udržovat na uzdě.
Jaké hodnoty má mít krevní tlak? Nejnovější přijatá norma krevního tlaku je do 130/85 milimetrů rtuťového sloupce (mm Hg, anebo postaru “torrů”). Jednoznačně vysoký krevní tlak – hypertenze – je 140/90 mm Hg a vyšší. (Hodnoty mezi tím jsou považované za tzv. mírně zvýšené anebo hraniční, a nesou se sebou již zvýšené zdravotní riziko.) Optimální krevní tlak má ještě přísnější hodnotu než norma – a to do 115/75 mm Hg. Toto bohužel podceňují i mnozí lékaři a při léčbě se spokojí s hodnotami tlaku vyššími, než je horní hranice normy. Když totiž krevní tlak vystoupí na 135/85, což je fakticky jen nepatrně nad horní hranicí normy, zdvojnásobí se úmrtnost na srdečně-cévní onemocnění.
Nejlepší (čili optimální) krevní tlak pro člověka je tedy ten nejnižší možný, který ještě snáší a nečiní mu žádné těžkosti. Proč vysokému krevnímu tlaku říkáme také “tichý zabiják”? Zákeřnost vysokého krevního tlaku spočívá v tom, že ho nemusíme dlouhý čas žádným způsobem cítit, nemusí nám způsobovat závratě, bolesti hlavy, nemusí mít žádné příznaky a velmi lehce si na něj zvykneme. Ale bohužel “udeří” – když se vysoký tlak dlouho neléčí (například i proto, že o něm nevíme), může vést k vážným komplikacím až k ohrožení života. Takovým projevem potom může být až mozková cévní příhoda (mrtvice), srdeční infarkt, selhání srdce, selhání ledvin, poškození zraku apod. Proto ho považujeme za takzvaného tichého zabijáka.
I proto je tak důležitá pravidelná kontrola krevního tlaku u lékaře, nebo si ho dnes můžeme lehce měřit i sami v domácích podmínkách. Jaký tlakoměr si mám koupit, aby mi poskytl věrohodné údaje o mém krevním tlaku, tedy aby byl dostatečně spolehlivý? Dnes jsou už dostupné v každé lékárně kvalitní a spolehlivé plně automatické tlakoměry. Takovýto jednoduchý a potřebný přístroj by měl být v každé domácnosti. V zásadě je třeba kupovat značkové tlakoměry s certifikátem. Nejjednodušším způsobem si krevní tlak změříme plně automatickým digitálním tlakoměrem, ale zásadně s manžetou na paži. Tlakoměry, které se přikládají na předloktí (zápěstí), nejsou vždy spolehlivé, a takovéto měření můžeme považovat spíš pouze za orientační. Zlatým standardem ve spolehlivosti měření tlaku krve samozřejmě stále zůstává klasický rtuťový tonometr, každému dobře známý z ordinace lékaře.
Jakým způsobem můžeme předcházet vysokému krevnímu tlaku a jak může každý z nás ovlivnit jeho léčbu? Vysoký tlak krve léčíme v zásadě úpravou životosprávy, do které patří především omezení příjmu kuchyňské soli, dále přiměřená pohybová aktivita – vhodné rekreační cvičení, jako například turistika anebo aspoň procházky v přírodě na čerstvém vzduchu, plavání, jízda na kole a podobně. Potřebné je též eliminovat nebo spíš naučit se zvládat stresové situace, což se obvykle nedá na sto procent zabezpečit, i když se to píše v každém doporučení pro hypertoniky – “Vyvarujte se stresu!”. Proto svoje klienty spíš učím, jak stres zvládat a kompenzovat, protože v dnešní uspěchané a přetechnizované době se mu nedá vyhnout.
Velmi důležité, ba přímo nutné, je při prevenci a léčbě vysokého tlaku krve důsledně léčit – tedy držet “na uzdě” a pod kontrolou – i všechna přidružená onemocnění. To znamená, že když mám obezitu, snažím se ji zredukovat, když mám cukrovku, je potřeba ji dobře kompenzovat, ať už dietou, životosprávou nebo léky, když mám zvýšený cholesterol, snažím se jej dostat do normy. To všechno jsou totiž rizikové faktory, které zhoršují průběh a vývoj hypertenze. Jaké jsou další výhody pravidelného pohybu? Pohyb = život a výhodou pravidelného pohybu a cvičení je i to, že si zvýšíme rezervní kapacitu všech orgánů – především srdce, plic a pohybového systému. Pohyb nám kromě toho pomáhá odbourávat stres, snižovat hladinu cholesterolu, krevních tuků – lipidů, snižovat hladinu cukru. Je tedy i prevencí cukrovky, vícero pohybových onemocnění, jako je např. osteoporóza, osteoporóza, apod. Cokoliv uděláme pro svoje zdraví pohybem, může se nám několikanásobně vrátit v lepší kondici, lepším zdravotním stavu především v středním a vyšším věku.