Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Pod názvem metabolický syndrom (označován také někdy jako syndrom inzulínové rezistence) souhrnně označujeme výskyt abdominální obezity, zvýšené hladiny triglyceridů, snížené koncentrace HDL cholesterolu a hyperglykemie nalačno. K těmto příznakům ještě někteří autoři připočítávají zvýšený krevní tlak. Všechny tyto symptomy urychlují průběh aterosklerózy (kornatění cév) a mohou, pokud nejsou léčeny, zapříčinit infarkt myokardu, anginu pectoris, cévní mozkovou příhodu, ischemickou nemoci dolních končetin a další nemoci.
Tento syndrom může postihovat až jednu čtvrtinu populace. Svoji roli zde hraje genetika – bylo dokázáno, že v některých rodinách se metabolický syndrom vyskytuje častěji. Pokud u těchto jedinců se k tomu ještě přidá nezdravý životní styl – přejídání se, špatná skladba potravy (málo vlákniny, hodně cukrů), kouření, nedostatek pohybu a všudypřítomný stres, může se tento syndrom u nich postupně objevit.
Mezi hlavní problémy této nemoci patří, že nemá jasné a zjevné příznaky. Může to být odhaleno při laboratorních kontrolách, kdy se zjistí výše zmíněné negativní faktory – vyšší hladina cukru, cholesterolu atd. Bohužel často je tento příznak odhalen, až když dojde ke komplikacím. Jediný z příznaků, který se dá spolehlivě odhalit, je nadváha. Ovšem ani ta se nemusí vždy jednoznačně vyskytovat. Kromě lékařského vyšetření a úpravu stavu pomocí předepsaných léků může pacient podniknout i nějaké kroky ke zlepšení stavu sám.
V první řadě je nutno učinit dietní opatření – snížit příjem cukrů, alkoholu, soli. Důležité je zvýšit obsah vlákniny ve stravě – hlavně v zelenině, luštěninách a tmavém pečivu. Důležitý je i pohybový režim – běh, plavání, cyklistika. Dále je třeba přestat s kouřením, pokud pacient trpí tímto zlozvykem.