Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Kyselina listová byla poprvé získaná z listů špenátu v roce 1941. Patří do skupiny vitamínů skupiny B a také patří do skupiny vitamínů B rozpustných ve vodě.
Jak již její název napovídá, vyskytuje se zejména v listové zelenině, jako je například špenát, brokolice, chřest či růžičková kapusta. K dalším významným zdrojům patří luštěniny, ovesné vločky, sušené datle a fíky, celozrnné pečivo, kvasnice, játra či ledvinky. U zeleniny je třeba vzít v úvahu, že vařením se naprostá většina kyseliny listové zničí. Proto, pokud chceme doplnit kyselinu listovou, je důležité jíst čerstvé zeleninové saláty či pít čerstvě připravené šťávy.
Kyselina listová v těhotenství
Její největší význam má podávání v těhotenství, důležitou roli hraje při krvetvorbě a jako součást vzniku nukleových kyselin. Dále se podílí na vzniku řady aminokyselin.
Důležitost jejího podávání v období těhotenství je, že u plodu pomáhá dělení buněk, podporuje jeho růst a diferenciaci tkání, hlavně v oblasti nervové soustavy. Právě její užívání snižuje riziko vrozených vývojových vad plodu v oblasti nervové soustavy (ale i v jiných oblastech).
Odborníci uvádějí, že při nedostatečném množství kyseliny listové v těhotenství hrozí kromě těžkých vývojových vad dítěte i zvýšené riziko potratu, odtržení placenty a další vážné problémy. Snížený příjem se může podílet i na vzniku neplodnosti. Podle výzkumů jsou nedostatkem kyseliny listové nejvíce ohroženy mladé ženy, ženy s nižším vzděláním a kuřačky. Zvýšit příjem na doporučenou dávku 400 mikrogramů denně by měla žena v období jeden až tři měsíce před plánovaným otěhotněním. V prvním trimestru těhotenství lze zvýšit dávky na 800 mikrogramů denně. Vyšší dávky by už měl schválit gynekolog. Právě lékař může tuto dávku i podstatně zvýšit, zejména pokud se u ženy objevily při předchozích těhotenství již vrozené vývojové vady u plodu. Podávání se doporučuje i v období kojení v případě předčasně narozených dětí či dětí s nízkou porodní váhou.
Kyselina listová a její účinky
Význam má i u tvorby červených krvinek. Při jejím nedostatku hrozí vznik megaloblastické anemie. Červené krvinky (erytrocyty) mění potom tvar a velikost – jsou zvětšené a zdeformované a v důsledku toho mají sníženou možnost přenášet kyslík. Rovněž doba jejich živostnosti je kratší. Tato anémie se projevuje potížemi v oblasti trávicího traktu, únavou, nechutenstvím, nevolností, průjmem, zvracením, vypadáváním vlasů či tvorbou vředů v dutině ústní a bolestmi jazyka. Od anémie způsobené nedostatkem vitamínů B12 (cyanocobalamin) se liší tím, že nejsou přítomny neurologické příznaky.
Aktivní forma kyseliny listové, tetrahydrofolát hraje rovněž důležitou roli při tvorbě nukleotidů. Tyto látky, nukleotidy, jsou základní součástí nukleových kyselin a rovněž látek odpovědných za přenos energie v buňce. Dále se zúčastní i dalších důležitých procesů v organismu. Samotné nukleové kyseliny, DNA a RNA, jsou nesmírně důležité, protože uchovávají základní genetickou informaci. Tato role při vzniku těchto kyselin tak objasňuje význam podávání kyseliny listové v těhotenství jako prevence vzniku vrozených poruch plodu.
Kyselina listová se podílí i na vzniku řady aminokyselin, lze uvést například tryptofan, glycin nebo methionin. Právě poslední z nich je důležitá pro snížení hladiny škodlivé aminokyseliny homocysteinu, protože z homocysteinu vzniká, takže čím více vzniká methioninu, tím je méně homocysteinu. Právě zvýšená hladina homocysteinu, jak uvádějí některé zdroje, může zvyšovat riziko vzniku aterosklerózy, demence či vzniku vývojových vad plodu. Mezi odborníky se stále vede diskuze, zda může zvýšená hladina homocysteinu zvýšit riziko vzniku nemocí srdce a oběhového systému. Kyselina listová se rovněž podílí, společně s vitaminem B6 (pyridoxin) a vitamínem B12 (cyanocobalamin) na metabolické přeměně homocysteinu na bezpečnou aminokyselinu cystein.
Lékaři hlavně předepisují kyselinu listovou u nemocí spojených s tvorbou krve, při celkovém výrazném nedostatku (například porucha vstřebávání či alkoholismus) či u žen, v jejichž předchozích těhotenstvích lékař již indikoval vývojové vrozené vady plodu.
Nedostatek kyseliny listové
Nedostatek může nastat i u pacientů na hemodialýze, s určitými chorobami krve, s lupénkou, se zhoršeným vstřebáváním živin ze střeva, těžkým alkoholismem nebo s chorobami jater. Potravinové doplňky obsahující kyselinu listovou jsou tedy jednak doporučovány u těžkých alkoholiků, ale i u lidí, kteří užívají léky, které vyplavují kyselinou listovou z organismu. Odborné zdroje uvádějí, že mezi takovéto léky patří antikonvulziva (léky zabraňující křečím), léky proti malárii, antikoncepční tablety obsahující estrogeny, některé léky proti bolesti, kortikosteroidy a sulfonamidy.
Nedostatek kyseliny listové způsobuje již výše popsané změny v důsledku megaloblastické anemie.
Nadbytek kyseliny listové
Co se týče nadbytku kyseliny listové, díky tomu, že se vylučuje močí, při předávkování k intoxikaci nedochází, ale mohou se objevit žaludeční potíže (hořká pachuť v ústech, nadýmání, nauzea) a příznaky podráždění centrálního nervového systému (zvýšená aktivita, podrážděnost, poruchy spánku). Po vysazení kyseliny listové nejdéle do tří týdnů dochází k vymizení příznaků. Tyto příznaky se mohou vzácně objevit i při obvyklém dávkování. Alergické reakce na kyselinu listovou jsou popsány jen výjimečně. Nicméně je třeba zbytečně neriskovat a nezvyšovat dávku nad 800 mikrogramů denně bez vědomí lékaře. Kyselina listová se rovněž nesmí užívat u pernicozní anemie neléčené vitamínem B12 (u této formy je nutno podávat současně kyselinu listovou a vitamin B12). Právě proto lékař musí nejprve zjistit před podáváním kyseliny listové u anémie, o jakou formu anémie se jedná a jaká je její příčina.