Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Kyselina hyaluronová je přirozeně se v přírodě vyskytující polysacharid složený z opakujících se disacharidových jednotek. Navzdory své jednoduché molekule tato látka vykazuje rozdílné vlastnosti podle toho, jak je molekula veliká a jak je prostorově uspořádaná. Kyselina hyaluronová je jedna z hlavních součástí mezi-buněčné hmoty. Je jedna ze složek pojivových, epiteliálních a nervových tkání. Ve větším množství se nachází v očním sklivci, synoviální tekutině (tj. tekutině obklopující klouby) a kůži.
Dále se vyskytuje v mnohých živočišných tkáních, především v chrupavkách, pupečníku apod. Její vodné roztoky jsou velmi viskózní; v kloubech snižují tření a absorbují tlakové nárazy. Má řadu významných biologických funkcí. Váže na sebe vodu a pomáhá zabraňovat prostupu virů a baktérií k buňce. Pomáhá uvolňovat v průběhu zánětu látky jako cytokiny a chemokiny a tím přispívá k hladšímu průběhu. Likviduje volné kyslíkové radikály a ovlivňuje vývoj (proliferaci a diferenciaci) buněk. Zabraňuje ukládání kolagenu a tím pádem podporuje to, že při hojení rány nevznikají jizvy. Měla by rovněž tlumit bolest. Důležité je i její zmíněné působení v synoviální tekutině. Zde díky svým viskoelastickým vlastnostem vlastně funguje jako lubrikans a tlumič nárazů.
Jde o to, že v kloubech uděluje hyaluronová kyselina kloubní kapalině její zvláštní vlastnosti. Zapříčiňuje tím výbornou klouzavou schopnost chrupavčité plochy a má vlastnost tlumit nárazy v kloubech. Snižuje opotřebování při artróze, tělu vlastní kloubní mazání brání znečistění a opotřebování kloubů. Dále zde podporuje endogenní syntézu nové kyseliny hyaluronové buňkami synoviální membrány a zlepšuje metabolismus chondrocytů a zabraňuje degradaci kloubní chrupavky. V lékařství se již před delší dobou začala kyselina hyaluronová využívat v lokální léčbě popálenin a kožních vředů. Receptory pro kyselinu hyaluronovou se nacházejí v kůži, proto se nabízí její vnější použití – vmasírování do pokožky v okolí bolestivých kloubů a namožených šlach, k omlazování pokožky obličeje, krku a dekolt. Urychluje tkáňovou regeneraci a hojivý proces. Používá se i oční chirurgii (chrání jemné oční tkáně při poškození během operace) a dále je samozřejmě využívána v léčbě osteoporózy při tzv. viskosuplementaci. V této oblasti se objevuje i jako součást řady přírodních produktů.
V plastické chirurgii se používá k výplni vrásek, vtažených jizev či při zvětšení poprsí. Pro využití v estetické medicíně je kyselina hyaluronová připravena v podobě gelu, ve stříkačkách na jednorázové použití. Preparáty se odlišují podle velikosti částic gelu. To znamená, že se pro korekcí hrubších vrásek a hlubších defektů aplikují preparáty s většími částicemi. Kyselina hyaluronová aplikovaná do kůže: okamžitě zvyšuje schopnost kůže vázat vodu, posiluje pevnost a pružnost pokožky, podporuje tvorbu nových kolagenových a elastických vláken. Ošetřené časti kůže jsou měkké, poddajné a mají přirozený vzhled.