Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Chtěl bych se zmínit o pozoruhodném fenoménu, který zrcadlí dnešní dobu.
Dotaz
Do poradny tazatel píše:
Jsem rozčarován, když můj doktor ordinuje pouze přes telefon nebo přes okno v ordinaci. Mám chronický zánět a poslední dobou se mi opakuje častěji a častěji. Mám dispozici k nemoci po své matce. Doktor mi po telefonu naordinoval antibiotika, které beru tři dny a bolí mě žaludek. Před korona krizí jsem byl na chirurgii, tam mi doporučili operaci, ale kvůli karanténě jsem ji nestihl. Takže se neléčím, k lékařům či specialistům nemám šanci se dostat. A tak mi poraďte, co mám dělat.
Šance pochopit
Jakou šanci máme zde v internetové poradně pro řešení problému? Nemáme ordinaci, nic nevyšetřujeme, jsme závislí na tom, jaké informace dostaneme od tazatele, a navíc jsme pod kontrolou úřadů, protože nesmíme tímto způsobem léčit a vůbec nesmíme zasahovat do již probíhající léčby.
Jsou tu základní fakta dané situace, na jedné straně zoufalství tazatele očekávajícího pomoc, na druhé straně stanovené mantinely.
Jediné, co můžeme udělat, je, že nabídneme svůj pohled na danou situaci, a tazatel si může vytvořit program pro svůj postup.
Podrobněji
První poskytnutá informace:
Mám dispozici k nemoci po své matce.
Ano, to tak bývá. Pokud je to skutečně otázkou genu, pak s predispozicí k určité nemoci nic neuděláte. Jenže epigenetika navíc podotýká: Záleží i na tom, zda je příslušný gen pro nemoc zapnut. A tuto druhou věc si můžete způsobem života ovlivnit.
Takže věta „Mám dispozici k nemoci po své matce“ platí jen na 50 %, respektive její dopady se nemusejí uplatnit…
Dnešní fakt je, že je gen zapnutý – jak potvrzuje sama výpověď tazatele: „Mám chronický zánět, poslední dobou se mi potíže stále častěji vracejí a opakují…“
Druhá informace:
Mám chronický zánět.
Tato otázka se však netýká pouze této doby, kdy je krize možností vyšetřovat, kvůli covidu. Z minulosti není vyjasněno, jaký je mechanizmus probíhajícího chronického zánětu.
O jaký zánět šlo a jde (infekční, neinfekční, autoimunitní, toxický)? Jaké byly nebo jsou zánětlivé markery?
Máte z minulosti v těle kvasinku, virus, parazit, rezistentní bacil (stafylokok)? Je třeba také rozlišit, zda šlo o jinou infekci, třeba chlamydie, mycoplasma…
Základ pochopení
Lékař naordinoval po telefonu antibiotika, tedy zřejmě předpokládá bakteriální komplikaci, na jiné patogeny antibiotikum totiž neplatí.
Bacil samozřejmě není hlavní příčinou problému, nýbrž to, že bacil má dobře vytvořené podmínky k existenci a imunitní systém si s ním neví rady.
Jakýkoliv útok na bacil tedy není útokem na příčinu, ale na následek.
- Jde o to, že ten problém musí vyřešit Váš imunitní systém! Pokud nemá dobré podmínky, nedaří se mu. Za to lékař nemůže. Použijete-li cokoliv, co agresora zničí (anti-), neřeší to imunitní systém, ale řešíte to za něj vy tím prostředkem. Nic se nezmění, bakterie je dočasně vyhnána, ale protože imunita zůstává „slepá“, znovu se bacil do těla nastěhuje… Podávání takového prostředku je krátkozraké.
Ale co dělat? Lékař usoudil, že je třeba bacil likvidovat, aby nezpůsobil komplikace.
Co si způsobíte daným krokem
Antibiotikum zničí bacil, ale současně také ochrannou mikroflóru ve střevu, a tím poskytne výhodnější podmínky např. pro kvasinku. Ženy to znají z běžné praxe; když měla v minulosti třeba angínu, dostala antibiotikum a po „vyléčení“ angíny pokračoval problém třeba gynekologickým kvasinkovým výtokem, jak to bývá typické.
- Pokud probíhá léčba (a je přitom jedno, jestli je to léčba chemická či jiná) bez pojmenování a řešení příčiny, jde o léčbu nespecifickou, obecnou, udržovací, založenou na odhadu, předpokladu, standardním protokolu… a s odpovídajícím (ne)efektem.
Příčina působí dále. Podporuje chronický stav. Syntetické léky mají navíc vedlejší účinky, a vlastně se podílejí na vzniku další nemoci (antibiotikum, antimykotikum ad. utvoří dysbiózu, oslabí tím imunitu, a klubko potíží se točí stále dokola).
V takové situaci je vhodné alespoň podávat probiotika asi za 4 hodiny po podání tabletky obsahující antibiotika. Ta sice laktobacily v dalším podáním opět zničí, ale zmírní se alespoň rozvoj dysbiózy.
Další nevyřčené otázky
Když máte chronický zánět, má to tedy znamenat, že máte poruchu imunity? Proč váš imunitní systém nedovede správně reagovat na vetřelce? Jaký je závěr imunologa(?), který se asi měl v minulosti vyjádřit k otázce, jaké jsou titry protilátek proti bacilům, na které jste možná dostával(a) antibiotika. Jak se k nim staví váš imunitní systém atd. A jak se řešila otázka imunomodulace, jak se řešila již uvedená dysbióza. To jsou otázky, které se mají u chronických zánětů řešit. Což je ale v popsané situaci logicky složité, ba dokonce nemožné.
Třetí informace:
Před korona krizí jsem byl u lékaře na chirurgii, a ten mi doporučil operaci, ale kvůli karanténě jsem ji nestihl.
Tato informace také nemá valnou hodnotu, když z toho není jasné, co všechno z vyšetření se v minulosti uskutečnilo s cílem pojmenovat příčinu. Je doporučena operace – odstraní se chronicky zánětlivá tkáň, tím se zřejmě na nějaký čas uleví, ale je nutno znovu klást otázku: A tím se odstraní také příčina, která k tomu stavu vedla? Nebo ona pokračuje dál? A kdy se projeví znovu?
Z kruhu ven
Myšlení dotyčného tazatele se dostává do komplikovaného i bezvýchodného kruhu. Nenachází pomoc u svého lékaře, který by měl být kompetentní jeho situaci řešit, protože je omezen pandemií, ke specialistům nemá šanci se dostat, chirurg naznačil cestu operací, ale k ní se nedostal. A v naší poradně je mu naznačeno, že byl, je a stále bude při tom, když se mu tvoří situace jeho problému, a je to hodně jenom zase na něm, zda tu situaci dokáže zvrátit. Že v minulosti zasel semínko a z něj mu nyní vyrostla chronická nemoc. Vnímané problémy jsou jen vrcholem „ledové kry“, kterou je vidět nad hladinou, ta větší část se skrývá pod ní. Pozornost soustředěná na to, co je vidět nad hladinou, nemá pro léčení valný význam, dokud se nerozpustí celá „kra“.
Nějakým způsobem se v minulosti imunitní a obecně regulační systém dotyčného oslepil (např. antibiotiky, sladkostmi, stresy, hektickým způsobem života, nezdravým stravováním, kouřením, je hodně možností).
Je obvyklé, že existovaly a zřejmě stále existují v těle dotyčného a v jeho životě určité provokující faktory, které vyhovují nemoci. A zná je jen on. A nemoc se uplatní tehdy, když jsou pro ni v těle vytvořeny podmínky: stresy, únava, vyčerpání, diskomfort celého člověka…. A na to není lék či potravní doplněk. Když už k tomu dojde, lékař napíše antibiotikum, po kterém jako naschvál bolí žaludek.
Ale tím to nemůže skončit. Po dobrání antibiotik musí nepochybně nastat totální změna života ve všech rovinách.
V řešení nejde prioritně o léky, potravní doplňky, o lékaře, specialisty, kliniky. Dokud budou působit stresové faktory, neposune se nemocný člověk ke kýženému cíli. Obvykle je nutno posunout řešení problému na úroveň celé rodiny, protože zvládnutí takové situace bývá nad síly jedince.
Má přijít celkové řešení, a to není prioritně závislé na lékařích. Samozřejmě teď nemyslím situace, které ohrožují život nebo situace trýznivé a bolestivé. Z principů celostní medicíny vím, že lidské tělo má schopnosti regenerace i mechanismy k vyrovnání všech porouchaných systémů, i když to může trvat delší dobu. Aby nemoc ustoupila, tělo k tomu musí dostat vhodné podmínky, které mají moc.