Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Krása se tvoří zevnitř. Srdcem. Nezáleží ani tak na tom, kde se právě nacházíme, ale jak dané místo vnímáme. Jsou lidé, kteří skoro kamkoliv přijdou, mají problémy a jsou nespokojení. Naproti tomu znám jedince, kteří si to zamilují takřka všude, kam je osud zavane. Objektivně vzato, každičký okamžik doslova pulsuje krásou – jen my ji často nevidíme…
Klíčem je meditace a bytí v přítomném okamžiku
„Nebylo by lepší být šťastný už teď?“, ptá se ve filmu Papírová města hlavní hrdinka Margo svého přítele Quentina. Narážela tím na jeho smělé životní plány a cíle. Cíle a plány jsou skvělá věc, ale můžeme díky nim podlehnout iluzi, že jednou a na jiném místě to bude lepší. Nebude. Pokaždé si totiž na to nové místo budeme brát sami sebe. Člověku s nevyrovnanou psychikou i na tom nejkrásnějším místě začne po čase něco vadit…
Mnohem lepší k alternativou k čekání na dokonalé podmínky,
je zamilovat si prostředí, ve kterém se nacházíme, už dnes.
Zamilujme si úplně každé místo, kde se ocitneme
Mívám semináře na různých místech v Čechách a na Moravě. Některé sály okouzlí při vstupu skoro každého, ale už se mi také stalo, že organizátor objednal prostory, které byly hluboko pod tím, co mám zafixováno jako minimální standard. Jedinou mojí šancí – jak být schopen i zde na účastníky přenášet dobrou náladu – bylo si i toto, kuriózní, místo rychle zamilovat.
Jistě je mnohem snadnější vnímat krásu na dovolené v Karibiku nebo v posvátných thajských chrámech, než třeba na rušné a hlučné ulici nebo ve staře vypadající nemocnici. Sám jsem jako psycholog měl svou práci v psychiatrické léčebně sice hodně rád, ale vzpomínám si, že ze začátku jsem si poměrně těžce na tamější prostředí zvykal. Pomohla mi tehdy slova zkušenější kolegyně:
„Právě taková místa potřebují prozářit nejvíc. Právě tady to má největší smysl.“
Věřím, že každé místo si zaslouží naši lásku.
Věřím, že láska plodí další lásku.
Věřím, že láska je to jediné, co má smysl.
Máme rádi, co je nám blízké nebo podobné
To, co neznáme, v nás budí instinktivně strach. Sympatičtí jsou nám naopak lidé, kteří s námi mají něco podobného – či místa, která v nás zanechala pozitivní emoční stopu.
I proto je tak důležité sebe-poznání, meditace a postupné uvědomování si toho, že ve své podstatě nejsme odděleni od dalších bytostí a od celého světa – že se světem tvoříme jednotu.
Pokud jsme se jednou dotkli zdroje radosti ve vlastním nitru,
nacházíme tuto radost všude,
protože všechno jsme my.
Závěrem ještě jednou: O tom, jak velkou krásu dokážeme vidět okolo sebe, rozhodujeme opravdu jenom my sami. Možná, že čím více míst navštívíme a s čím větším množstvím lidí se potkáme, tak tím méně přestaneme vidět rozdílů a začneme si všímat podobností. Nebudeme tolik hledět na tvary, ale na podstatu, kterou je láska. Tu pak budeme nacházet úplně všude.
Celková nabídka knih o pozitivním myšlení.