Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Podzimní druhy ovoce, jako jsou jablka, hrušky nebo švestky jsou zdánlivě obyčejné, běžné druhy ovoce, dá se říct skoro “národní”. V současnosti jsou zatlačovány trochu do pozadí různými dováženými druhy ovoce, ale pořád nám mají co do obsahových látek mnoho zajímavého nám nabídnout. Pojďme si o nich něco říct….
Jablka
Z vitamínů zejména obsahuje vitamín C, E, beta karoteny, bioflavonoidy, pektin, (hořčík, bór, draslík, železo, kvercetin (silný antioxidant, ale také přispívá k dobrému stavu cév), nenasycené mastné kyseliny nebo vínany (soli kyseliny vinné, které zabraňují tvorbě fermentů a jejich usazování ve střevech). Vitamín C je důležitý pro fungování imunitního systému, ale také pro tvorbu kolagenu (základní stavební hmotu pojivových tkání), je důležitý pro vstřebávání železa (to je, zjednodušeně řečeno nezbytné pro distribuci kyslíku v organismu) nebo také hraje roli při přeměně aminokyseliny na neuromediátor serotonin, který je mimo jiné zodpovědný za emoce či náladu člověka.
Dalšími obsaženými látkami jsou bioflavonoidy mají hlavní roli při udržení dobré permeability (tj. propustnosti a pružnosti) krevních kapilár.
Beta karoten je tzv. provitamín, který se mění v těle na vitamin A. Ovšem, nejen to. Beta karoten pomáhá ochraňovat buňky našeho organismu před negativním působením tzv. škodlivých volných radikálů z okolního prostředí. Tím vlastně zabraňuje potencionálně karcinogenním látkám reagovat s cílovým místem v tkáni.
Velmi důležité jsou nenasycené mastné kyseliny, které jsou obsaženy hlavně ve slupce jablka. Ty jsou důležité pro dobrý stav kardiovaskulárního systému (tedy srdce a cév), protože pomáhají snižovat hladinu cholesterolu v organismu.
Výrazně je v jablku také zastoupena vláknina pektin. Tato vláknina je důležitá při dozrávání jablka, kdy při změně nerozpustného na rozpustný pektin přispívá k měknutí plodu. Pektin pomáhá snižovat hladinu cholesterolu, ale také krevního cukru. Pektiny přispívají k udržení normální hladiny cholesterolu v krvi (snižují množství cholesterolu, které člověk přijímá s tučnými pokrmy) a k omezení nárůstu hladiny glukózy v krvi po tomto jídle. Snížením špatného LDL-cholesterolu pomáhají předcházet vzniku aterosklerózy a potížím s ní spojeným, a nepřímo tak chrání před infarktem myokardu. Pektin rovněž příznivě působí v oblasti – podporuje střevní flóru, pomáhá odstraňovat zažívací potíže, reguluje funkci trávicího traktu a rovněž přispívá k dobré peristaltice střev.
Vitamín C, E, beta karoten a bioflavonoidy patří mezi antioxidanty. Antioxidanty jsou látky, které pomáhají chránit náš organismus před negativním vlivem škodlivých volných radikálů z okolního prostředí.
Vůbec nejvýhodnější je jablka sušit, protože tímto způsobem se zachová největší množství obsažených látek. Sušením se v ovoci koncentrují ovocné cukry, což zabrání vývoji nepříznivých mikroorganismů. Takto zpracovaná jablka si udrží charakteristickou chuť, vůni a vzhled.
Z jablek se rovněž získává jablečný ocet. Vyrábí se zkvašením čerstvé jablečné šťávy. Obsahuje mnoho přírodních látek: dají se uvést octová kyselina (odpovědná za jeho chuť), vitamíny ze skupiny vitamínů B – B1 (thiamin), B2 (riboflavin) a B6 (pyridoxin), niacin, kyselinu panthotenovou, kyselinu listovou, vitamín C, beta karoten, draslík, vápník, hořčík, sodík, fosfor, železo, jablečný pektin či kyselina maleinová. Takže sám o sobě představuje vydatný zdroj vitamínů a minerálů.
Obecně jablečný ocet posiluje metabolismus, podporuje imunitu nebo odstraňování toxinů z těla, nebo je dobrý pro zlepšení trávení.
Hrušky
Dalším na řadě jsou hrušky. I ty obsahují řadu důležitých přírodních látek, byť už nejsou na ně tak bohaté jako jablka. V menším množství obsahují vitamín C, třísloviny, organické kyseliny, flavonoidy, malá množství jódu a vitaminu P (rutin). Významně je v hruškách obsažen draslík a celá skupina vitamínů B. Z této skupiny je možné zmínit vitamin B1(thiamin), vitamin B2 (riboflavin), vitamin B6 (pyridoxin), kyselina listová (vitamín B9) nebo biotin (vitamin B7). Jejich význam ovšem je mnohem větší, pokud působí společně. Hrají zásadní roli při metabolismu cukrů, tuků a bílkovin. Jejich působení je vzájemné spojeno a působí jako celek. Nejvíce vitamínů B se nachází pod slupkou hrušky.
Obsažené třísloviny jsou vhodným doplňkem celkové léčby u některých žaludečních chorob, například u průjmů. Působí i antibakteriálně a protivirově. Vzhledem k obsažené vláknině hrušky příznivě působí na peristaltiku a tím na trávení potravy. To je vhodné jak při detoxikaci střev, tak i při zácpě. Vzhledem k velkému obsahu vody působí diureticky (močopudně).
Draslík je důležitý pro nervovou a svalovou činnost. Jeho velký nedostatek (ale také nadbytek!) může způsobit vážné poruchy srdečního rytmu. Při menším nedostatku může dojít ke svalové slabosti, zmatenosti, bolestmi hlavy nebo únavou. Význam dalších látek, jako je vláknina nebo bioflavonoidy jsem už zmínil u jablka. V lidovém léčitelství se šťáva z hrušek používá jako močopudný nebo žlučopudný prostředek.
Kyselina tříslová působí příznivě při zánětu žaludku nebo střev. Kyselina křemičitá (tedy v ní obsažený křemík) působí pozitivně na dobrý stav kostí, chrupavek, zubů, vlasů a nehtů, na pevnosti a pružnosti šlach, kůže i vnitřních orgánů. srdečního rytmu.
Thiamin (vitamin B1) je důležitý pro náš organismus, pro činnost některých enzymů, hraje roli při štěpení cukrů a škrobů (štěpením těchto látek vzniká energie, kterou potřebujeme), je významný pro normální činnost svalů, nervového systému a srdce).
Švestka
Obsahuje, stejně jako hruška, celou skupinu vitamínů B (například vitamín B12 neboli kyanokobalamin nebo vitamín B7 čili biotin) nebo antokyany.
Z minerálů jsou v nich obsaženy například měď a zinek. Měď je důležitá při tvorbě enzymu superoxidu dismutázy, který je důležitým antioxidantem. Díky tomu chrání naši tkáň před negativním působením škodlivých volných radikálů z okolního prostředí. Měď je ale také významná pro tvorbu kolagenu a elastinu (základní složky kostí, kůže a pojivových tkání), tvorbu červených krvinek (pomáhá ve využití zásob železa) nebo také pomáhá udržovat tu správnou pigmentaci ve vlasech, očích nebo kůži (je součástí melaninu). Pokud máme mědi dostatek, je to dobré pro tu správnou hladinu cholesterolu a prevenci osteoporózy.
Zinek je velmi důležitý minerální prvek pro aktivitu více než stovky enzymů v našem těle. Je nezbytný pro tvorbu nukleových kyselin a bílkovin. Svoji úlohu hraje i při tvorbě inzulínu, při normálním růstu a vývoji reprodukčních orgánů, pro normální stav prostaty nebo pro hojení ran či popálenin.
Ve slupkách švestek jsou obsaženy již také zmíněné nenasycené mastné kyseliny. Obsahuje také vlákninu, která pomáhá při zácpě a tím zbavuje střevo potencionálních toxických látek. Tomu napomáhá i vysoký obsah vody ve švestkách.
A to ještě není všechno, protože švestky dále obsahují například železo, fosfor, hořčík, vápník, vitamín C nebo karotenoidy.
Antokyany jsou ve vodě rozpustná barviva zralých ovocných plodů, některých druhů zeleniny (např. červené zelí) a květů (např. vlčí mák, růže)., takže zodpovídají za modrou barvu švestek. Působí preventivně proti infekci močových cest, potlačují růst bakterií, pomáhají předcházejí celé řadě neurodegenerativních poruch nebo mohou přispět ke zlepšení stavu očí či mozku.
Díky obsahu vlákniny a pektinu švestky podporují trávení a jsou užitečné při detoxikaci oblasti stře, ale i při zácpě. Ovocné kyseliny ve švestkách podporují tvorbu slin a žaludečních šťáv a tím zvyšují chuť k jídlu.