Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
V tomto zamyšlení se ještě vrátíme k principu střídmosti. Střídmost jsme si totiž definovali jako správnou míru ve věcech zdravých a abstinenci ve věcech škodlivých. Nikdo z nás by si nenasypal cyankáli do čaje, byť by jich bylo jen malé množství. Přitom se však skoro v každé domácnosti vyskytují jedy, které se užívají každý den, a to i přesto, že ohrožují jak naši duševní, tak naši tělesnou integritu. Jedná se o jedy společensky přijatelné; v některých kruzích je jejich užívání dokonce společenskou nevyhnutelností.
Největší světový problém spojený s užíváním toxických látek nepředstavují drogy, ale alkohol. V ČR průměrný občan (včetně kojence) vypije za rok asi 150 litrů piva, 15 litrů vína a 8 litrů tvrdého alkoholu. Reklamy nám podsouvají, že příznivé účinky užívání alkoholických nápojů zastíní účinky nepříznivé. Nic se v nich však nehovoří o dopravních nehodách, zmařených lidských životech, o chudobě, rozvrácených rodinách, psychických problémech dětí alkoholiků, ani o jiných kriminálních či ekonomických aspektech užívání alkoholu.
Alkohol je jed ničící protoplazmu – hmotu, jež tvoří každou buňku v našem těle. Po jeho konzumaci dochází k likvidaci obranných buněk těla a ještě dvanáct hodin nato se vytvářejí shluky červených krvinek (tromby), které ucpávají krevní oběh a způsobují, že nedokrvené buňky odumírají. Tak i po mírném požití alkoholu dochází k nenávratnému odumření určitého množství mozkových buněk (mozek některých alkoholiků dosahuje jen poloviny velikosti mozku zdravého dospělého člověka). Ve velké míře trpí rovněž játra, snažící se tento jed zneškodnit. Již půllitr piva či dvě deci vína denně mohou vyvolat jaterní cirhózu. Dokonce i mírné, tzv. společenské pití může způsobit nepříjemný akutní zánět slinivky – a nezůstat tak bez následků.
Dlouhou dobu se lékaři domnívali, že alkohol roztahuje cévy, které dopravují výživu k srdci; tím se měl zlepšit přívod kyslíku do srdečního svalu a mělo se i snížit riziko infarktu. Současné výzkumy však ukázaly, že je tomu právě naopak. Již pár skleniček vyvolá křeč věnčitých tepen, čímž se přívod kyslíku sníží a riziko infarktu vzroste. Těžké jídlo zapité alkoholickým nápojem může pro osobu se zúženými věnčitými tepnami znamenat doslova vražednou kombinaci. I když po vypití dochází k určitému zvýšení „dobrého“ HDL cholesterolu, „špatný“ LDL cholesterol se z tepen neodstraňuje. Půl litru tvrdého alkoholu navíc obsahuje 3 000 prázdných kalorií, které sice zasytí, ale nedodají tělu žádné vitamíny, minerály, bílkoviny atd. Proto alkoholici trpí avitaminózami a infekčními chorobami více než běžná populace.
Není naším cílem nutit někoho k naprosté abstinenci, k tomu může člověk dospět jen sám o vlastní vůli. Nedejme se však mýlit představou, že alkohol je prospěšný. Je to jed, vyvolávající u deseti procent příležitostných konzumentů naprostou závislost. Léčba alkoholismu je většinou neúspěšná, pokud se ovšem člověk vnitřně nerozhodne pro naprostou abstinenci.
Vezmeme-li v úvahu narušenou koncentraci, soudnost i sebeovládání, můžeme shrnout, že tato droga nám přináší jen málo dobrodiní, zato však velká rizika. Proč tedy riskovat? Raději než útěk z reality se naučme předávat své problémy Tomu, kdo má pro nás připravené řešení – a prožijeme život v tělesné i duševní svěžesti.
Další populární jed objevil pro naši civilizaci Kryštof Kolumbus, když v roce 1492 přistál u břehů Ameriky. Tabák se rozšířil do celého světa a dnes vyvolává celou řadu onemocnění, která nabývají mnohdy až charakter epidemií. Jen v ČR umírá na následky kouření každý den šedesát lidí. Tabák na rozdíl od alkoholu představuje směs více než 3 000 různých jedů. Nejvýznamnější z nich jsou nikotin, dehet, kysličník uhelnatý, kyanovodík a amoniak. Odvážili byste se objednat si u baru takto namíchaný nápoj? Přesto si jej mnohde dopřáváme, někdy i bezplatně (formou tzv. pasivního kouření).
Hlavní příčinou rakoviny jsou u kuřáků dehtové sloučeniny tabáku. Nejvíce jsou postiženy plíce, dále pak sliznice úst, dásní, hrtanu, žaludku a močového měchýře. Všechny druhy rakovin se vyskytují častěji u kuřáků než u nekuřáků. Kouření ochromuje imunitní systém a (vzhledem ke stahujícímu účinku nikotinu na tepny a kapiláry) omezuje zásobení kyslíkem. Tak dochází ke zvýšené koncentraci toxického kysličníku uhelnatého v krvi a tkáních. Naštěstí je možné devadesáti procentům případů rakoviny plic zabránit prostě tím, že nebudeme kouřit.
Kouření ale vyvolává i další smrtelná onemocnění. Patří mezi ně rozedma plic a plná třetina všech srdečních infarktů. Rozedma začíná kašlem a vyvíjí se do dechové nedostatečnosti. Člověk se může nadechnout, výdech je však obtížný. Tlak z nahromaděného vzduchu pak způsobí prasknutí plicních sklípků, čímž sníží dýchací plochu. Tato nemoc je neléčitelná a její příznaky se začnou projevovat teprve tehdy, když je již 50% plicní tkáně zničeno. Jedinou šancí je včas přestat kouřit, anebo ještě lépe, nikdy nezačít. Přestanete-li kouřit, váš zdravotní stav se začne rychle zlepšovat. Můžete se tak vyhnout 90% úmrtí na nemoci způsobené kouřením. Proto neváhejte a skutečně přestaňte. Nikdy na to není pozdě.
Třetím jedem, který je společností přijímán, je kofein, což je droga patřící do rodiny xanthinů. (Jeho podoba v čaji se nazývá theofylin a v kakau theobromin – účinky jsou prakticky stejné.) V organismu vyvolává kofein lehkou euforii a pocit přílivu energie. Jedná se však o zcela iluzorní dojem. Kofein totiž způsobí podráždění hypotalamu, který vyšle falešnou zprávu do celého těla. Srdce začne rychleji bít (zvýší se tepová frekvence), stoupne krevní tlak, mění se i další tělesné funkce. Nutíme tělo, aby si vypůjčilo energii z energetických zásob, které se mnohdy nedají doplnit. Je to jako bychom stále utráceli z bankovního účtu, i když je naše konto již prázdné.
Po čase působení drogy pomine a tělo se ocitne v ještě větší únavě, než bylo předtím. Může se dostavit až tzv. úzkostná neuróza, projevující se depresemi, podrážděností, nespavostí, bolestmi hlavy či závratěmi. Psychiatrická léčba v tomto případě nezabírá; jediné, co neurózu vyléčí, je úplné odstranění kávy, čokolády, koly, čaje a všech výrobků obsahujících kofein. Ač se to zdá nemožné a snad až příliš radikální, výsledky stojí za to. Po počátečních abstinenčních příznacích totiž můžete prožít naprosté osvobození, které vám vrátí zdraví i klidné nervy.
Kofein vedle vlivu na nervovou soustavu zvyšuje i hladinu mastných kyselin, což spolu s dalšími stresujícími faktory připravuje půdu pro srdeční infarkt. Působí také srdeční arytmie a vylučování většího množství kyselin v žaludku, což vede k pálení žáhy a vzniku žaludečních vředů. Mimo jiné prodlužuje i dobu trávení, čímž způsobuje plynatost a zvyšuje riziko rakoviny tlustého střeva. Studie prokazují i vliv kofeinu na nižší porodní váhu dětí, vznik vrozených vad (vlivem poškození dědičné informace v chromozomech), vyšší riziko cukrovky a osteoporózy.
Neklamme se, že když už nic jiného, dodáváme kávou do těla alespoň prospěšné tekutiny. Káva je totiž diuretikum, a jako takové přispívá k ještě většímu odvodnění organismu.
Co tedy použít proti únavě? Určitě ne drogy, ale netučnou celozrnnou stravu, dostatek spánku (7-8 hodin), hodně čisté vody, čerstvého vzduchu a po ránu studenou sprchu. Pomůže i krátce si omýt obličej či kartáčovat ruce pod tekoucí studenou vodou, což je spolu s pohybem lepším lékem na nízký tlak než káva. A co když přijde návštěva? Nabídněte jí raději bylinkový nebo ovocný čaj, džus nebo obilné náhražky kávy (vitakáva, karo aj.). Pochvalu jistě sklidíte i za karobové „kakao“ (se sójovým mlékem), které nejenže neobsahuje žádné drogy, ale je bohatým zdrojem vitamínů a minerálů.
Pokud tedy ještě rádi používáte některý z výše zmíněných populárních jedů, zkuste jej pojmenovat pravým jménem – a raději si zvolte opravdovou a ničím neotrávenou životní skutečnost!