Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Syndrom neklidných nohou – jedná se o relativně častý a ne zcela probádaný problém. Není sice nebezpečný, ale může svému nemocnému znepříjemňovat život. Jak název napovídá, postihuje zejména dolní končetiny, ale postiženy mohou být i horní končetiny a trup. Podstatou syndromu jsou nepříjemné pocity v určité části těla, které na chvíli vymizí po pohnutí touto částí těla.
U postižených se objevují nepříjemné pocity v končetinách. Lidé si stěžují na bolesti lýtek, nutkání pohybovat dolními končetinami, pocit těžkých nohou a dále na nepříjemné pocity svědění, brnění či svědění v nohách. K dalším příznakům patří pnutí a otoky, bolesti, mravenčení, pocit napětí v nohou, zvýšená tvorba žilek „metliček“ a sklon k tvorbě varixů. Tyto vjemy se zhoršují v klidu a ustupují při fyzické aktivitě. Život znepříjemňuje okolnost, že potíže se stupňují večer, což ztěžuje usínání a způsobuje nespavost.
Přesný mechanismus této nemoci není dosud znám, nicméně odborníci předpokládají, že má neurologické příčiny. Ovšem při vzniku tohoto syndromu může hrát roli řada dalších faktorů (na vzniku obtíží se mohou podílet žilní nedostatečnost, polyneuropatie a nedostatek hořčíku). Příčinami syndromu těžkých nohou může být chronické žilní onemocnění, nadváha a špatný životní styl, těhotenství nebo menopauza, kardiovaskulární potíže, dehydratace organismu nebo nesprávná funkce lymfatického systému.
Pokud by byla příčinou chronická žilní nedostatečnost, pak se jedná obecně o stav, kdy je narušeno fungování žilního systému dolních končetin. Vzniká právě při nedostatečné funkci povrchového i hlubokého žilní systému, při nedostatečně fungujících chlopních v žílách v nohou, po proběhlé hluboké žilní trombóze nebo při již existujících křečových žilách. Ale stále platí i fakt, že křečové žíly mohou vzniknout jako následek chronické žilní nedostatečnosti.
Co pomáhá
Co se týče řešení a prevence, v první řadě je dobré zvážit užívání hořčíku. Nedostatek hořčíku může přispívat k vzniku otoku a jeho užívání může zlepšit zdravotní stav. V případě chronické žilní nedostatečnosti jsou vhodné doplňky stravy, které v kombinaci obsahují látky, jenž různým způsobem pomáhají při této nemoci. Velmi často se v nich vyskytuje aescin, což látka obsažená v semenech kaštanu koňského.
Aescin normalizuje propustnost stěn vlásečnic, pomáhá omezovat vznik pooperačních otoků a rovněž podporuje rychlejší vstřebávání podlitin po různých úrazech či operacích. Také je součástí léčby žilních onemocnění dolních končetin a zánětů šlachových pochev. Užívá se i k léčení bolestivých syndromů páteře s projevy útisku míšních nervových kořenů (poruchy plotének, ústřel, ischias, bolestivé napětí v šíji). Napomáhá snižovat pocit těžkých nohou a přispívá k dobré cirkulaci krve v drobných cévách. Často je kombinován s rutinem (vitaminem P). Aescin pomáhá zpevňovat cévní stěnu (snižuje její křehkost) a zlepšuje žilní cirkulaci. Nesmí se užívat při těžších poruchách funkce ledvin. Nedoporučuje se užívat nemocným s otoky, které vznikly v důsledku onemocnění srdce, ledvin nebo jater (a dále v prvních třech měsících těhotenství). Rovněž výtažek z rostliny gotu kola posiluje cévní stěny a zlepšuje průtok krve.
Dále je možné užívat antioxidanty, například v listech a plodech borůvek, které posilují odolnost kapilár a tím i zlepšují průtok krve. Pevnost stěny cév podporuje i užívání vitaminu C nebo rutinu. Rutin patří mezi tzv. bioflavonoidní glykosidy. Tyto látky, též označované jako bioflavonoidy, jsou sekundární rostlinné metabolity. Jsou známé především pro svoje antioxidační působení. Rutin byl objeven v 19. století v listech routy vonné, odkud dostala svůj název. Je také někdy označován jako vitamín P. Pozitivně zlepšuje křehkost krevních kapilár a také pružnost i propustnost cévní stěny. Pro toto působení se používá u poruch prokrvení žil dolních končetin, otocích dolních končetin, ale také při hemoroidech. V přírodě se nejvíce vyskytuje v pohance.
Jako doplněk celkové léčby je také možné užívat zinek, hořčík nebo vitamíny ze skupiny B. A důležité je rovněž užívání doplňků stravy, které se dají řadit do skupiny přírodních venofarmak. To je skupina látek, která podporuje žilní návrat z dolních končetin směrem k srdci, a tím posiluje pružnost a pevnost cévní stěny.
V léčbě má své místo i řada přírodní látek řazená mezi flavonoidy. Jsou obsaženy v registrovaných lécích na podporu pevnosti elastičnosti žilní stěny, ale můžete se s nimi setkat i v mnoha doplňcích stravy. Jsou získávány z rostliny Ruta aurantiae (routa vonná), patřící do rodu citrusů. Diosmin je syntetizován z hesperidinu izolovaného ze slupek pomerančů. Kombinace obou látek zlepšuje žilní tonus a snižuje kapilární hyperpermeabilitu, protože chrání mikrocirkulací před zánětlivými procesy.
V úvahu by také připadaly různé formy rehabilitace nebo lymfatické masáže.
Je důležité odlišit občasné a krátkodobé otoky, které můžeme zvládnout sami a trvalé otoky, kde je již třeba neprodleně navštívit lékaře. Dochází-li k otokům nohou častěji nebo pravidelně, je vhodné navštívit svého lékaře, který na základě příznaků a vyšetření navrhne další odborné vyšetření, při kterém se zjišťuje pravá příčina otoků.