Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Léto pomalu končí a vrcholí sezona hub. Češi jsou národem houbařů, což není ve světě až tak obvyklé, jak by se na první pohled mohlo zdát. Jen v málo zemích se v lese běžně sbírají volně rostoucí houby, mnohem obvyklejší je, že si lidé koupí žampiony nebo hlívu v obchodě.
Co jsou vlastně houby?
Houby nejsou ani rostliny, ani živočichové, tvoří samostatnou říši organismů. Latinsky se označuje Fungi. Pojem fungi zahrnuje stélkaté organismy různého tvaru a velikosti. Houby, jak si je asi většina z nás představuje – ty s klobouky, které rádi sbíráme v lese, se dělí na lupenaté (bedla, muchomůrky, ryzec…), jež někdy mívají i tzv. pochvu a plachetku, a tzv. rourkaté (hřib křemenáč, kozák, klouzek…). Ovšem mnohem více zástupců říše hub je tzv. mikroskopických, které jsou využívány v chemickém, farmaceutickém nebo potravinářském průmyslu. Stačí si vzpomenout na penicilin či ušlechtilé plísně na skvělých sýrech. Neměli bychom však zapomínat také na to, že způsobují onemocnění jak lidem, tak rostlinám.
Proč je jíst
Z gastronomického pohledu proto, že jsou prostě mimořádné svou jedinečnou chutí! Z pohledu vlivu na naše tělo proto, že houby obsahují minimum kalorií, z větší části jde vlastně o prospěšnou vlákninu a vodu. Naopak jsou bohaté na minerály a vitaminy – B2 a B3, D, E, dokonce i B12, kterého se nedostává především ve veganské stravě. Ale neradujte se předčasně, protože množství tohoto vitaminu v houbách je velmi rozdílné, nejvíce ho snad obsahují lišky a sušené houby shitake. Dále je v nich hodně draslíku, který pomáhá snižovat krevní tlak, nezatěžují ledviny díky nízkému obsahu sodíku. Jsou dobrým zdrojem selenu, který údajně snižuje riziko rakoviny prostaty. Nejvýznamnějšími látkami hub jsou betaglukany snižující hladinu cholesterolu a aktivující imunitní systém, zde je nejčastěji zmiňována hlíva ústřičná. V tradiční čínské medicíně se houby používají při léčbě nachlazení a chřipky.
Na co pozor
To, že bychom měli sbírat pouze houby, které bezpečně a jistě poznáme, je asi každému jasné. Pozor také na houby sbírané v silně znečištěných průmyslových oblastech, kde mohou obsahovat těžké kovy. Dbejte na to, aby houby nejevily známky napadení plísní, nebyly přemrzlé či jinak poškozené. Houby jsou díky velkému množství obsažené vlákniny hůře stravitelné pro děti do 3 let. Záleží také na jejich úpravě – více zatěžují v podobě smaženice nebo řízku připraveného na sádle, na což by měli myslet hlavně senioři a lidé s citlivým trávením (žlučníkáři). Naopak důkladně podušené nebo povařené ve vývaru, polévce nebo omáčce problémy nečiní. Známé je, že bychom na houby neměli pít alkohol nebo mléko, ale nevyloučila bych konzumaci piva k jídlu z hub, protože trávení naopak povzbudí a chuťově k nim hezky ladí.
Využití a uchování hub
Když přijdeme z lesa s plnými košíky, nastává problém – co s nimi. Čerstvé houby bychom totiž měli zpracovat co nejdříve. Použít do smaženice, polévky, omáčky, pod maso, udělat z nich řízky, přidat je do rizota, karbanátků, paštiky. Zkrátka množství jídel s houbami je nepřeberné. Když jich máme ale opravdu hodně, přichází na řadu obligátní nakrájení na plátky a usušení buď na vzduchu, nebo v sušičce potravin a následné skladování ve sklenici s pevně uzavřeným víčkem. Můžete je také nakrájet a povařit s kmínem a takto ve vhodných nádobách či sáčcích zamrazit pro pozdější použití v kuchyni. Českou klasikou je naložení hub do octového nálevu.
Můj pohled
Nepatřím rozhodně mezi houbové znalce, ani brilantní sběrače. Už mnohokrát se mi stalo, že jsem si nadšeně z lesa přinesla nádherné „hořčáky“. Podle mých zkušeností se lidé dělí na dva tábory – ty, kteří houby milují, a ty, kteří je prostě nemají rádi kvůli jejich kapku slizké konzistenci. I naše rodina obsahuje jedince, kteří houby prostě nejedí. Nicméně se je snažím propašovat v houbové sezoně do jídla. Mimo sezonu používám žampiony, a hlavně hlívu ústřičnou, která je skvělou alternativou masového jídla pro vegany i všežravce.
Zdroj: www.energy.cz