Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Nechali jste se ovlivnit moderní chemickou medicínou, která je posedlá snižováním horeček? Je to také vaší prioritou? Už od přelomu 20. století patří užívání léků na snižování horečky mezi standardní postupy pro většinu alopatických lékařů. „Dejte si dva aspiriny a zavolejte mi ráno“, to bylo součástí běžných satirických scének už od 50. let minulého století.
Léky odvozené od acylpyrinu mohou být potřebné při zvládání bolesti, ale ve vztahu ke snižování horečky jakéhokoliv druhu není správnou cestou užívání volně prodejného léku tohoto druhu. Potlačením horečky totiž dochází k rychlému množení virů, které mívá za následek vražedné přetěžování imunitního systému. Tento jev je znám pod pojmem „cytokinová bouře“ (cytokine storm) a může mít ničivé důsledky – váš imunitní systém se stane vaším nejhorším nepřítelem, začne útočit na zdravé nervové a plicní tkáně a může se dostavit i trvalé vnitřní poškození (např. Guillian-Barreův syndrom) nebo dojde i k úmrtí kvůli poškození plic.
Co je smyslem horečky
Marshall Smith, vědec a výzkumník z NASA vysvětluje: „V těle je vyvolávána horečka na 38° C, která má znemožnit replikaci virů. Děje se to tím, že se blokují tzv. telomery (tzn. části chromozomů, které mají zabránit náhodnému spojování vláken chromozomů)“. Horečka je odezvou imunitního systému, který kromě toho ještě mobilizuje T-buňky a tvorbu protilátek. T-buňky mají schopnost zabíjet bakteriální patogeny. A horečka bývá součástí tohoto očišťovacího procesu, kdy je potřeba odstraňovat odpadní toxické látky z těla.
Viry ale nejsou živé mikroorganismy, které vyhledávají svého nositele, aby jej zamořily, jak to dělají bakterie. Virus nemá jádrovou buňku, která se množí dělením. Lehké zvýšení teploty, které zastavuje replikaci virů, je vyvoláno činností mezimozku (thalamus) a štítné žlázy. Otázkou zůstává, jaký je rozdíl mezi bakteriálním dělením buněk a virální replikací a proč T-buňky nemohou zdolávat i všechny viry? Marshall Smith vysvětluje replikační proces virů takto: „Jakmile virus pronikne do vaší buňky, opustí svůj starý obal a roztáhne se do dlouhého řetězce. Jeho DNA si přitáhne milióny částic aminokyselin, které jsou obsaženy ve vaší buněčné tekutině, aby následně vytvořila zrcadlovou kopii čtyř typů aminokyselin z virového řetězce. Tento nový řetězec se nazývá RNA (Retro-deoxy-ribo Nucleic Acid). Molekula RNA má tu vlastnost, že je schopna pokračovat v dalším zrcadlení sebe sama – výsledkem jsou nové přesné kopie originální DNA původního viru. A právě tato jedinečná metoda se nazývá replikace.“
Marshall Smith pokračuje: „Řetězec molekuly RNA pak pokračuje v produkci dalších a dalších kopií… To odčerpává vaší buňce všechny její aminokyseliny a v průběhu pouhých několika minut ji to zcela zničí. Původní virus a jeho četné kopie jsou znovu volné, aby napadaly další vaše tělesné buňky… Tisíce nových virů se zmocňují kousků z proteinových obalů vašich zničených a umírajících buněk a ukryjí se za touto falešnou stěnou… virus se takto ukryje před vaším imunitním systémem, protože nyní vypadá, jako jedna z vašich vlastních buněk a nikoliv jako nebezpečný cizinec.“
Takto je zřejmé, proč mohou být viry tak maskované a replikovatelné a proč jsou T-buňky imunitního systému tak málo účinné proti virům, přestože případy invaze bakterií zvládají dobře. Zastavit množení virů dokáže právě zvýšená tělesná teplota, která způsobuje, že teploměry v DNA virů ztrácí schopnost odebírat aminokyseliny tělesným buňkám a tak nemůže dojít k replikacím.
Jakýkoliv pokus o snižování horečky během virové nákazy může urychlit replikaci virů a způsobit virovou pneumonii nebo ještě něco horšího. Nechejte na horečce, aby zastavila proces replikace virů – to je poselství Marshalla Smitha.
V pediatrii panuje fobie z horeček
Zuřivé úsilí snižovat horečky u dětí do šesti let je alarmující. Nejen rodiče, ale i mnoho lékařů propadá tomuto fenoménu fobie z horeček. Může za to hlavně znepokojení z výskytu meningitidy. Pokud se tedy u dítěte začnou objevovat křeče společně se zvýšenou teplotou, je dobré mu věnovat zvýšenou pozornost, aby byla jistota, že křeče nejsou příznakem meningitidy. Avšak výskyt této komplikace bývá velmi vzácný.
Jen 5 – 10 % dětí do šesti let dostává křeče z horečky, které navíc obvykle trvají jen několik minut. Běžně scestná obava bývá ta, že vysoká horečka u malého dítěte může způsobit poškození mozku. Skutečnost je ovšem taková, že skutečnými příčinami případných poškození mozku bývají buď vakcinace, nebo jiné nemoci – nikoliv horečka samotná.
Fobie z horečky vede rodiče a možná i některé lékaře, aby kvůli zoufalé snaze snížit teplotu podávali nemocnému dítěti léky s Ibuprofenem. Taková léčba občas způsobuje i vážnější poškození a někdy i smrt. Dokonce i americké sdružení pediatrů (the American Academy of Pediatrics) radí, aby se nepoužívala taková radikální opatření ke snižování horečky. Radí také setrvat u jediné medikace a pečlivě dbát na její přiměřené dávkování.
Závan z minulosti – podávejte studené, zahánějte horečku hladem.
Pamatujete si na tyto rady? Je v nich stará pravda. Lena Sanchez, holistická léčitelka a bývalá pracovnice ve zdravotnictví a autorka knížky the Antibiotic Alternatives to Preventing Mega Bacteria, potvrzuje správnost takových rad na základě své 30leté zkušenosti. Také ona se setkává u svých pacientů a hlavně u matek malých dětí s tím, že podléhají panice z horeček a trvají na tom, že se musí něco udělat pro snižování teploty. Lékaři pak neuváženě podléhají jejich požadavkům.
Postoj Leny Sanchez je takový, že horečka je součástí odezvy imunitního systému, aby se tělo očistilo od odpadních látek, které pochází z bakterií. Horečka je také projevem snahy zastavit množení virů. V každém případě je ale horečka potřebná a nemá být snižována s pomocí léků. Případy, kdy teplota překročí 41° C se vyskytují jen velmi vzácně.
Takže zatímco bývá v pořádku, když člověk s běžným nachlazením a jen nepříliš zvýšenou teplotou se normálně stravuje, při vysoké horečce je naopak vhodné snížit příjem potravin – obzvláště při virovém onemocnění, jako je chřipka. Játra jsou čistícím orgánem a podílí se jak na trávení, tak na detoxikaci. Velmi vhodné jíst jen lehká snadno stravitelná jídla a polévky – to napomáhá přetěžovaným játrům, aby se v průběhu horečky mohla plně věnovat odpadovým látkám, které produkují mikroorganismy v těle.
Nástup horečky bývá často doprovázen zimnicí, dokonce až třesavkou. To nás dohání k tomu, abychom se zabalili a potili. Není vhodné se pokoušet snižovat horečku – ať už s pomocí léků nebo bez nich. Nechte ji, aby vám pomohla k vyléčení.