Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Často se v různých informačních materiálech pro doplňky stravy setkáváme s termínem fytoestrogeny, který je odvozen z názvu pro ženské pohlavní hormony, tedy estrogeny. Estrogeny představují skupinu hormonů, které jsou u žen v reprodukčním věku přirozeně vytvářeny vaječníky. Z nich je nejdůležitější estradiol, který je nezbytný pro fyzickou i psychickou pohodu žen. Jakmile dojde k začátku období klimaktéria, činnost vaječníků postupně upadá, snižuje se i hladina tohoto hormonu.
Pro některé z žen v období menopauzy to nepředstavuje významnější problém, ovšem většina jich začíná užívat hormonální léky na odstranění nežádoucích efektů tohoto období, jako jsou návaly horka, pocení atd., tzv. „substituční terapii náhradou hormonu“. Tyto hormony mohou být buď uměle vyrobeny, anebo právě z přírodních zdrojů, (nejčastěji rostlinného původu), tzv. fytoestrogeny.
Fytoestrogeny jsou zhruba definovány jako látky rostlinného původu, které se v zažívacím traktu mění na látky s estrogenními účinky. V některých zemích jsou stále častěji doporučovány jako „přírodní alternativa“ hormonální substituční terapie. Bylo zaznamenáno, že ženy v asijských zemích, zejména v Japonsku, méně trpí horkými návaly než stejně staré ženy v Evropě nebo Severní Americe. Vysvětlováno to bývá tak, že asijská strava je bohatá na fytoestrogeny. Tato teorie doposud nebyla potvrzena studiemi, ale stále je předmětem zkoumání.
Rovněž výskyt některých nemocí, které mají souvislost s hladinou estrogenů v organizmu (kardiovaskulární choroby, osteoporóza, karcinom prsu), je nižší v populacích se stravou bohatou na fytoestrogeny. Proto je uváděno podle některých, že fytoestrogeny mají hormonální účinky. Jedná se ovšem o ne zcela přesné označení. Tuto představu podporují i nálezy v moči žen, jejichž dieta je bohatá na sojový protein: změněný poměr estrogenů a jejich metabolitů, korelace mezi hladinou isoflavonu v moči a hladinou SHB (sexhormone-binding) proteinu aj. Rovněž v moči žen konzumujících sóju je zjišťován velký vzestup obsahu isoflavonu. Vědecké studie zatím tento efekt jednoznačně nepotvrdily.
Mechanizmy, odpovídající za uvedené účinky fytoestrogenů, nejsou zatím známy. Některé výzkumy nasvědčují tomu, že by se isoflavony mohly vázat na estrogenový receptor beta, nikoli na receptor alfa. Interakce na úrovni receptorů závisí na hladině endogenních estrogenů a fytoestrogenů a na orgánu, v němž k nim dochází. V tom smyslu by bylo možné fytoestrogeny charakterizovat jako „přírodní“ SERMs (selektivní modulátory estrogenových receptorů). Ale fytoestrogeny také zřejmě působí jinými mechanizmy, na estrogenových receptorech nezávislými.
Volné označení „fytoestrogeny“ je používáno pro řadu rostlinných produktů na trhu, pro extrakty z rostlin i pro některé synteticky připravené látky. Fytoestrogeny se v určité koncentraci se vyskytují v pylu a mateří kasičce, v červeném jeteli a sóji, dále v pohance, sóji či červeném vínu. Fytoestrogeny jsou obsaženy ve velkém množství doplňků stavy.