Evropský den melanomu  – 30. května

evropsky den melanomu

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Melanom je zhoubný (maligní) nádor, který vzniká z pigmentových buněk. Jeho výskyt na těle není ohraničen, může se objevit kdekoliv. Nejohroženější jsou místa, která jsou trvale vystavena slunečnímu záření. Hlavní roli hraje ultrafialové záření, zejména jeho UVB složka.

Právě při nadměrném vystavení slunečním paprskům dochází k předčasnému stárnutí, ztrátě vlhkosti a pružnosti pokožky a následně tvorbě vrásek. Můžeme říci, že dochází ke zhrubnutí původně jemné pokožky. Negativní roli mohou hrát navíc dvě okolnosti. První z nich je, že kůže má omezenou možnost regenerace, tedy schopnost se obnovovat. Druhá okolnost je to, že poškození se může projevit až po letech.

Zatím se jedná „jen” o poškození pokožky, ale v podstatě smrtelným nebezpečím je, že může vzniknout zhoubný nádor – melanom. Může nejprve dojít ke vzniku tzv. solárních keratóz. Solární keratózy jsou kožní onemocnění charakterizované spoustou malých pupínků světle růžové až červené barvy. Objevuje se hlavně na kůži nekrytých částí těla (obličej, krk, hřbety rukou a hrudník). Postižená kůže je suchá, drsná a odlupuje se. Jde tedy o místa, která jsou dlouhodobě vystavena slunečnímu záření. Tím je imunitní systém kůže oslaben a nemůže opravovat buněčné změny vyvolané slunečním zářením. Léčba této nemoci již spadá plně do rukou lékaře. Ten nařídí podávání imunosupresiv a zvláštní režim, kdy se musí poškozená kůže co nejvíce chránit před slunečními paprsky.

Nebezpečí této nemoci spočívá v tom, že ji lékaři řadí mezi tzv. prekancerózy (tedy jakýsi předstupeň rakoviny kůže). Statistiky uvádějí, že přibližně z 10 až 15 % keratóz se může vyvinout rakovina kůže, tedy obávaný melanom.

Maligní melanom patří mezi nejčastější typ zhoubných nádorů. Stále více se objevuje u mladých lidí. Ze statistického hlediska je pozorován nejvyšší nárůst u žen mezi 10 až 29 lety. Udává se, že v České republice je zjištěn jako příčina úmrtí asi u 300 osob ročně.

Právě u tohoto zhoubného (maligního) nádoru se často udává, že k jeho vzniku mohly přispět časté popáleniny kůže při opalování, zejména v dětství. Vznik melanomu je typický objevením se (nového!) pigmentového útvaru (připomínající mateřské znaménko). Jedná se o hodně tmavý útvar, který mění svoji velikost (což mateřská znaménka nedělají).

Jeho nebezpečí spočívá v tom, že může proniknout do těla (metastázovat), ale na druhou stranu je možné ho brzy objevit. K tomu přispívá i řada osvětových zdravotnických akcí a bezplatných lékařských prohlídek.

Jednou z nich je Evropský den melanomu, který upozorňuje na možná rizika spojená se vznikem a průběhem melanomu kůže.

Tato každoroční akce vznikla právě proto, aby na tohle všechno veřejnost upozornila. Vzhledem k výskytu melanomu na kůži, je nejsnáze diagnostikovatelným druhem zhoubného nádoru. Cílem dermatologů je odhalit co nejvíce nádorů v jejich rané fázi, kdy je možné je úspěšně léčit. Návštěvník těchto akcí si už sám může udělat předběžný odhad, pokud posoudí skvrnu na kůži podle jednoduchých čtyřech hledisek – podle pravidel nazvaných ABCD.

„A“ znamená asymetrii, „B“ (borders) okraje, „C“ (colour) barvu a „D“ (diameter) poukazuje na velikost. Pokud dojde k jedné z těchto změn na podezřelém místě na kůži, je rozhodně třeba navštívit lékaře. K dalším rizikovým symptomům patří, když daná skvrna svědí či dokonce krvácí.

Rizika a prevence

Nadměrné riziko představuje již zmíněné časté opalování, ať už na přírodním slunci, či soláriích. Zde jednoduše platí, že je třeba se vyhýbat nadměrným návštěvám solárií, stejně jako intenzivnímu slunečnímu záření. Základem je také používat ochranné prostředky (krémy s vhodným faktorem a složením, pokrývky hlavy, správné oblečení).

Mezi nejvíce rizikové skupiny patří pacienti s dysplastickými znaménky, s vrozenými tmavými pigmentovými znaménky, s rodinnou anamnézou melanomu, ti, kteří už melanom v minulosti na kůži měli a také ti, u kterých došlo ke spáleninám kůže. Lékaři doporučuji pravidelně jednou ročně prohlídku a průběžné sledování pigmentových skvrn a mateřských znamének na těle.

Přírodní látky a jejich úloha v prevenci

Existují látky, které mohou přispět k ochraně těla před negativním vlivem škodlivých volných radikálů z okolního prostředí. Volný radikál je vlastně jakýkoliv atom (nebo skupina atomů), které mohou samostatně existovat a které současně obsahují alespoň jeden nepárový elektron. Takové radikály jsou sice ve správném množství pro náš život nezbytné (například potřebují je bílé krvinky pro boj s infekcí), ovšem v nadměrném množství škodí.

Mohou přispívat ke vzniku řady onemocnění, mimo jiné právě ke vzniku nádorů. Jejich vznik ale může urychlit také špatný stav imunity, který mohou způsobit opět volné radikály. Právě proti nim působí přírodní látky ze skupiny antioxidantů. Vážou totiž tyto volné radikály a tím neutralizují jejich negativní působení. Dále dodávají pokožce látky pro zachování pružnosti a některé podporují tvorbu melaninu a urychlující opálení.

K nejvýznamnějším antioxidantům patří betakaroten, lykopen, vitamín C, vitamín E, selen, koenzym Q10 a další. Jeden z nejsilnějších antioxidantů je betakaroten, a to silnějším než samotný vitamín A. Pomáhá i pacientům trpícím vitiligem, protože snižuje kontrast depigmentovaných ploch, které rovněž chrání před podrážděním slunečními paprsky.

Betakaroten

patří mezi karotenoidy, mezi které se řadí například také známý lutein nebo astaxanthin. Tyto látky se ukládají na kůži a vytvářejí vrstvu pigmentu, která chrání spodní vrstvy pokožky před slunečním UV zářením. Takto vytváří určitý filtr, který zabraňuje proniknutí škodlivých paprsků k citlivým spodním vrstvám pokožky. Tím karotenoidy přispějí k bronzovému zbarvení pokožky a snižují tím riziko opalování.

Odborníci také doporučují kombinovat více karotenoid, je to tak lepší než samotný betakaroten. Proto se často v doplňcích stravy můžeme setkat kromě betakarotenu i s luteinem nebo astaxanthinem.

Lutein

je velice důležitým antioxidantem. Jako mnohostranný likvidátor volných radikálů hraje klíčovou roli v antioxidační ochraně. Při výzkumu luteinu se zjistilo, že se váže na oči. Po vstupu do organismu a po vstřebávání se lutein hromadí ve dvou oblastech očí: v tzv. žlutém bodě (macula lutea) na sítnici (retina) a v oční čočce. Ve žlutém bodě oční sítnice mohou nastat cévní změny v důsledku působení volných radikálů, které mohou vést k degeneraci žlutého bodu.

Astaxanthin

patří mezi přírodní barviva. Vyskytuje se jako volný či ve formě esterů. Obsahují jej řasy a rostliny, můžeme ho najít ale i v tělech některých ryb, které je konzumují. Jedná se o velmi silný antioxidant. Podle publikovaných studií astaxantin účinně snížil peroxidaci lipidů, celkové reaktivní látky, superoxidy a hladinu oxidu dusného (NO). Rovněž došlo ke snížení ukazatelů zánětu.