Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Studium medicíny se odehrávalo v klášterech podle přísně vymezených pravidel a tak podle nich vznikaly různé školy. Učení se dělo od prvopočátku vždy ústně a předávalo se z učitele na žáka. Tibetská škola zdraví … Tibetská medicína sahá hluboko až do starověku a její první traktát se objevil asi před 1300 lety. Byla formována pod vlivem medicíny a filosofie Číny, Indie a Řecka. Tibetské impérium existovalo od 7. do 9. století našeho letopočtu a zahrnovalo různé kultury.
Základem medicínského vzdělání se stal v této oblasti budhismus. Na rozhraní 8. a 9. století žil v Tibetu lékař Elder Mgoópo nazývaný též „Velký zachránce“. Možná právě on sjednotil různé metody diagnostiky a terapie tibetské medicíny. Studium medicíny se odehrávalo v klášterech podle přísně vymezených pravidel a tak podle nich vznikaly různé školy. Učení se dělo od prvopočátku vždy ústně a předávalo se z učitele na žáka. Praxe po letech vždy ukázala, jak se věc pochopila. Tibetská škola zdraví se později vyvinula jako prostředek k předávání dalších znalostí rozšířených o nové poznatky. Pracuje na harmonizaci těla a ducha za použití dechových cvičení, práce s energií, čínských a tibetských cviků, masáží, relaxací a meditací. Upravuje také životosprávu, zahrnuje v sobě různé druhy půstu, pracuje s bylinami, astro-medicínou a aroma-terapií. Každý, kdo se vydal na duchovní cestu, by měl sám sobě dát slib osobní transformace, přeměny sebe sama. Duchovní disciplína se projevuje v našich činech, vztazích, v naší mluvě, ve vztahu ke zvířatům a rostlinám v našem okolí. Musí tu být zjištění, že duchovní praxe se odehrává kdekoliv, neustále na všech úrovních, tělesných, myšlenkových a emočních.
Budhisté mají pět základních přikázání
- nezabiješ nebo neublížíš živé bytosti.
- nepokradeš, budeš používat správná a pravdivá slova.
- nezalžeš ani nevezmeš, co Ti bylo dáno, tedy i přírodou.
- nesesmilníš, nepodlehneš nepřirozenému sexu.
- nevezmeš omamné látky jako prostředek útěku, k zakrytí bolesti nebo problému.
Na západě se stala tibetská medicína známou poměrně pozdě, až někdy v polovině 19. století. Hlavní části teorie a praxe tibetské medicíny je výživa tkání. Člověk může předcházet nemocem tím, že bude se stravovat v závislosti na měnících se ročních období a podle potřeb organismu. Tibetská medicína respektuje principy, které probíhají v přírodě, kde dochází ke změnám postupně v závislosti na změnách ročních období. Tibetská praxe dává možnost organismu určitý čas na samoléčbu. Léčba začíná od úpravy životosprávy a určení druhu půstu, protože špatné trávení brání lékům vstřebávání a léčebný proces tak je neefektivní. Na našem zdraví a psychické pohodě se podílí nejenom naše fyzická stavba těla, naše strava, jak se živíme a co přijímáme potravou, co dýcháme a v jakém žijeme prostředí. Podílí se i naše soužití s okolím, jaké máme vztahy, jak přijímáme podněty smyslovými orgány, jakou máme nervovou soustavu. Tibetské škole zdraví se říká také Škola Černého Lotosu nebo Škola Chrámu nesmrtelnosti. Černý lotos proto, že ho nevidíme, nehmatáme, ale toužíme, chceme poznání a nedovedeme ho pojmenovat. Lotos je symbolem čistoty a v černé a bílé barvě jsou všechny barvy duhy, prazákladu, z kterého vznikají všechny barvy života. Ve tmě, v černi, najdeme nejvíce světla.
Tibetská očista orgánů
V tibetské medicíně se provádí očista orgánů a celého organismu několika stupňovitým hladověním. Hladovění může být jednodenní, třídenní, sedmidenní, čtrnáctidenní, 28 denní, 28 – 40 denní a 45-ti denní. U provádění očistného půstu neboli řízeného hladovění po dobu jednoho až tří dnů je nutné vydržet vztah k jídlu a nejíst. Půst je v přírodě zcela přirozený. U těchto krátkodobých hladovek není třeba zvláštních opatření, ale je důležité si vybrat den nebo dny podle astrologického znamení, ve kterém máme vládnoucí planetu nebo den, kdy jsme se narodili. Například víme, že jsme se narodili ve středu, naším slunečním znamením je Kozoroh a tomu vládne sobota. Středa nebo sobota jsou tedy vhodnými dny, kdy můžeme držet půst. Prvním stupněm očisty organismu je půst od jednoho do tří dnů. Kdo se narodil v pondělí, bude hladovět v pondělí. Pondělí je pod vlivem planety Měsíc, který se stále mění a má na nás vliv. Lidé narození v pondělí často mění emoce a jsou náladoví. Středa je pod vlivem Merkura, znamení Panny a Blíženců, tito lidé bývají dobří obchodníci. Ve čtvrtek má vládu planeta Jupiter, rodí se právníci a čtvrtek spadá pod znamení Ryb. Narozeným v pátek vládne Venuše a říká se, že jsou to šťastní lidé od přírody. Zde je znamení Býka a Vah. Úterku připadá ještě kromě planety Mars, znamení Štíra, což znamená také hlubokou regeneraci a obnovu sil. V sobotu jsou lidé zádumčivější, přemýšliví, vládne mu planeta Saturn, což je náš velký učitel a znamení Kozoroha, vyšší duchovní práce.
V Orientu se hladoví v den Marsu a tím je úterý. Pro křesťany platí jako den půstu středa. Při půstu se pije převařená voda. Nevhodná je voda s bublinkami, která je dobrá pro budoucí osteoporózu. Přes týden můžeme držet hladovku jeden den, pak tři dny jíst. Doporučuje se jíst v pondělí, středu a pátek, ostatní dny je možné držet hladovku. Pro delší držení půstu u sedmidenní a vícedenní hladovky je lepší držet půst v kolektivu, v ústraní a mimo domov. Provádí se 4x ročně a zahajuje se v době úplňku nebo podle horoskopu pro skupinu a místo. Co vše se může projevit při očistném půstu a řízeném hladovění? Můžete cítit chlad nebo teplo. Na odstranění těchto pocitů je dobré napít se horké převařené vody. Z dalších pocitů je to slabost po těle. Když ji ucítíte, rychle se jít osprchovat střídavě v horké a studené vodě. Zatmění v očích, mžitky před očima, ortostatický kolaps je pokynem rychle se jít osprchovat. Ústa si vypláchněte horkou vodou, ucítíte-li z úst zápach acetonu. Z dalších příznaků se objevuje bolest hlavy, bolest v různých částech těla, bolest zubů, svalů, u srdce, zívání, rýma, špatný spánek. Všechny tyto potíže znamenají čištění těla od hlenů a regeneraci tkání. Půst má výrazný omlazující účinek, snímá masku z tváře a také strádání. Hladovku ukončujeme sedmý den a osmý začíná pozvolné uvedení do stravování.
Jak se začít stravovat po ukončení hladovky?
Dle tibetské školy zdraví se osmý den uvaří jeden větší brambor velikosti naší dlaně asi v 600 – 700 ml vody a vypije se voda, ve které se brambor uvařil (je to přibližně půl litru). Za 3 – 4 hodiny se brambor sní, nejlépe když ho zpočátku rozmělníme. Toto můžeme udělat 5 – 6x za den. Další dny přidáváme zeleninu a zařadíme již ovoce.
Další návod, jak postupovat po ukončení hladovky a jak se stravovat.
- den po půstu – uvaříme brambor asi v tři čtvrtě litru nesolené vody. Brambor lehce rozmačkáme ve vodě, vodu vypijeme a brambor sníme asi za půl hodiny. Nedoporučuji sníst hned brambor, sotva jej uvaříme, může hodně tlačit v žaludku a nakonec způsobit i křeče v břiše. Proto ho sníme až za chvíli a pomalu. Postup opakujeme 5 – 6x za den. V případě žízně pijeme převařenou vodu, kolik chceme. Obvyklé dávky, běžně kolem 2,5 l/den a dle ročního období.
- den po půstu – jíme na snídani ovoce dle sezony. K pití opět převařená voda nebo teplý čaj každých 15 minut až do oběda (asi celkem 1 litr). Na oběd čerstvý ovocný salát. K večeři kyselé mléko, kefír, acidofilní mléko apod.
- den po půstu – na snídani čerstvé nebo sušené ovoce. Oběd: ovocný salát, naklíčená pšenice. Večeře: 2 lžíce naklíčené pšenice, možno s medem. Ovoce.
- den po půstu – na snídani uvařená rýže, oběd: ovocná polévka a černý chléb. Večeře: rýžový odvar.
- den po půstu – snídaně: naklíčená pšenice, oběd: naklíčená pšenice a ovoce. Večeře: kyselé mléko, chléb s máslem.
- den po půstu – snídaně: ovoce, oběd: naklíčená pšenice, večeře: ovoce
- den po půstu – snídaně, oběd, večeře: již můžeme jíst vegetariánskou stravu a postupně stravu, která odpovídá našemu typu.
Půst neopakujeme do 45 dnů až dvou měsíců
V průběhu dvou měsíců děláme jen očistu žaludku, dobře spíme, abychom ve dne mohli být bdělí. Místo ovoce druhý den můžeme vařit opět 3 – 4 brambory střední velikosti, udělá se z nich pyré – pouze z brambor a vody – bez soli. V nesolené vodě se uvaří zelenina, která se jí jako příloha k pyré. Ze zeleniny může to být mrkev, menší množství petržele. Zvlášť jíme hlávkový salát, jen očištěný v čisté vodě. Polévku z ryby nebo jenom z rybí hlavy. Ryba je močopudná. Dlouhodobý řízený půst je druhou cestou očisty organismu. Duchovní půst nastává až po 28 dnech hladovění. Pocit hladu odstraníme vodou, jak už je výše uvedeno. Každých sedm dnů se projeví horko, žár a chlad. Člověk se může živit nemocnými buňkami, které z těla odchází a organismus má podmínky k regeneraci. Správné stravování po ukončení půstu je velmi důležité. Již nebudeme trávit celé hodiny přemýšlením, co jíst, kdy jíst a jak si jídlo opatříme. Stravování není jen hraní s potravou, ale má důležitý vliv na náš biologický růst, vztah k emocím, má vliv na náš sociální kontakt a rozvoj. Naše stravování se vtiskne do naší osobnosti a našeho zdraví. Jak budeme jíst a co si vybereme k jídlu, nám předurčuje, jak se budeme cítit a jak budeme růst a to i duchovně.
Na otázku, jak se stravovat a co tedy jíst, se nemusíte zlobit. Odpověď je jednoduchá.
- Strava má být chutná ve své přirozené podobě. Vaření je ve skutečnosti historie nepříliš stará – jen několik tisíc let. Výzkumy ukazují, že živá, čerstvá strava přináší zdraví na nejvyšší úrovni.
- Strava nesmí obsahovat neharmonické a toxické částice. Není slučitelná s normálním tělesným procesem.
- Strava má být snadno stravitelná, aby se nemohla obtížně z těla vylučovat.
- Strava má být převážně alkalická.
- Má obsahovat výživu a vyvážení vitaminů, minerálů, proteinů, uhlohydrátů, tuků, enzymů a jiných známých či neznámých faktorů. Ovoce, zelenina, ořechy a semena nazýváme živou stravou, protože nás vyživují a jsou prospěšné zdraví. Ostatní strava je mrtvá strava, protože přináší jen malý užitek pro tělesnou výživu.