Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Čeští vědci odhalili dosud nepopsaný mechanismus, kvůli kterému se rakovina může opět objevit i po vyléčení. Zjistili, že zbloudilé buňky uvolněné z primárního nádoru, jejichž množství bývá značné, mohou nastartovat vývoj dalšího nádoru. S nárůstem úspěšnosti léčby primárních nádorů se tak současně zvyšuje výskyt následných primárních nádorů. V tomto fenoménu spatřují závažný problém pro budoucnost. Tým vědců z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd, Fingerlandova ústavu patologie Fakultní nemocnice v Hradci Králové a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové dospěl k závěru, že je možné, že je tímto způsobem spuštěna tvorba mnoha z takzvaných následných primárních nádorů, tedy nikoliv metastáz, jež se objevují u pacientů, kterým byl primární nádor vyléčen.
Detailní informace o objevu zveřejní v prestižním vědeckém časopise Cancer Research, uvedl tiskový odbor Akademie věd. Nádorovým spouštěčem může být buňka, která zabloudí do blízkosti geneticky pozměněné, takzvaně iniciované nádorové buňky. Tato zbloudilá buňka pouze nastartuje proces, ale sama se ho neúčastní. Buňka, která proces nastartuje, nemá přitom schopnost tvořit metastázy. Podobnou schopnost pak mohou mít i buňky uvolněné do krevního oběhu po zranění nebo operativním zákroku.
Riziková buňka vzniká v průběhu života
Vzhledem ke složitosti všech kontrolních mechanismů, jež udržují normální stav tkání, je obvykle zapotřebí několik různých mutací, aby mohl vzniknout nádor. Tyto mutace se obvykle postupně hromadí v genomu buněk během života jedince, až dosáhnou kritického množství a kvality. Tak vznikne takzvaná iniciovaná buňka. Tato geneticky pozměněná buňka ještě nemusí dát impulz ke vzniku nádoru a může po značně dlouhou dobu přežívat v tkáni, aniž se začne nekontrolovaně množit, a tím ohrožovat normální funkci tkáně nebo život jedince.
Složité mechanismy, které udržují stabilní prostředí v tkáních a v celém organismu, ještě stále jsou schopné kontrolovat chování mutované buňky. Poslední podnět, po kterém se mutovaná buňka rozroste do nádoru, se nazývá promoce. V mnoha případech ho také působí negenetický stimul – například chemická sloučenina z životního prostředí. Ta sama o sobě již žádnou další mutaci nezpůsobí, ale povzbudí dělení buňky a pomůže jí vymanit se z vlivu kontrolních mechanismů homeostázy.
Nádorových promotorů je známa celá řada, například dioxin, sacharin, insekticid DDT, látky v cigaretovém kouři, polychlorované bifenyly nebo některé hormony. Ultrafialové světlo má rovněž prokázaný účinek jako promotor nádorů. Zhoubné nádory jsou jednou z nejčastějších příčin úmrtí, a proto okolnosti jejich vzniku poutají pozornost veřejnosti i odborníků. Příčinou vzniku zhoubného nádoru je v naprosté většině případů změna genetického materiálu buňky – mutace.