
Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Borovice vejmutovka (Pinus strobus) je jehličnatý strom pocházející z východní části Severní Ameriky, kde patří mezi hospodářsky nejvýznamnější druh borovice. Nejvíce se vyskytuje v USA a Kanadě.
Je to dosti mohutný strom – může dosáhnout až 80 m výšky a 150 cm průměru kmene. Má mohutný kořen, který zasahuje hluboko do půdy. Kůra je hnědavá, podélně zbrázděná, v mládí hladká až šedohnědá. Květenství jsou šišticovitá, samčí šištice jsou žluté, samičí růžové. Její až 12 cm dlouhé jehlice vyrůstají ve svazcích po pěti a jsou na okraji pilovité. Šišky mohou být až 15 cm velké a visí na koncích větví. Semena jsou vejčitá, hnědá, s proužkovaným křídlem. Můžeme ji ale najít i u nás, kde začíná vytlačovat původní borovici lesní.
Borovice vejmutovka bývá vysazována jako okrasný strom v parcích a zahradách. Krom toho je vysazována v kulturních lesích jako zdroj velmi kvalitního dřeva. Je trvanlivá v zemi i ve vodě, kde je podle některých údajů trvanlivější než dub. V Severní Americe se používá jako stavební a nábytkářské dřevo, dále k výrobě beden, latí, šindelů apod. Je důležitou surovinou pro výrobu celulózy, k výrobě sirek a jako palivo.
Některé zdroje uvádějí, že jehličí vejmutovky obsahuje vitamin C a je možné z něj připravit čaj. V 18. století je zaznamenáno, že kůrou z borovice byla krmena prasata a skot. Borovice obsahuje také dehet (v angličtině white tar pine), který se může (někdy se sírou) objevit v přípravcích proti lupům. Tento dehet je také používán při výrobě terpentýnu. Tento dehet má rovněž antiseptické účinky. Jako zajímavost lze na závěr uvést, že dřevo z borovice vejmutovky se s oblibou používalo na lodní stožáry plachetnic britského královského loďstva.