Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Velmi často se setkáváme s problémem překyselení žaludku, tedy zvýšeném výskytu žaludeční kyseliny. Ale, a to už je méně časté, se můžeme setkat i s nedostatkem žaludeční kyseliny (odborně hypochlorhydrie).
Žaludeční kyselina je kyselina chlorovodíková (ve starší literatuře ji můžeme najít jako kyselinu solnou). Je vylučována žaludkem společně s trávicími enzymy. Možná nyní je někdo zmaten, protože zná kyselinu chlorovodíkovou (chemická zkratka HCl) jako koncentrovanou kyselinu, která může vypálit v řadě materiálů díru. V žaludku je ve zředěné formě, ale je zajímavé, že je přesto natolik silná, že může například, pokud bychom ji vyextrahovali ze žaludku, i popálit koberec. Není třeba se ovšem obávat, z tohoto důvodu jsou vnitřní stěny žaludku pokryty ochrannou vrstvou zabraňující jejich poškození.
Tato kyselina podporuje štěpení složek potravy, což je dáno tím, že podporuje činnost enzymů, které štěpí bílkoviny na aminokyseliny. Pokud množství žaludeční kyseliny klesá, enzymy přestávají štěpit bílkoviny v takové míře, jak je třeba, a tím pádem dochází k narušení metabolismu bílkovin. Výsledkem jsou žaludeční potíže a možnost vzniku alergických reakcí. To ovšem není jediná funkce žaludeční kyseliny.
Další funkcí je to, že likviduje část bakterií, parazitů i virů, které mohou být obsaženy v infikované potravě. Jinou, nepřímou funkcí, je to, že při jejím nedostatku klesá i počet minerálních látek v těle, což může mít mimo jiné za následek chudokrevnost, špatný stav nehtů, kůže a vlasů. Důvodem je to, že při poklesu množství žaludeční kyseliny nedochází k dostatečnému uvolňování (a následnému vstřebávání) minerálů.
Důvodem poklesu může být věk, ale i přemíra stresu nebo nadbytečné užívání léků ze skupiny antacid, které snižují hladinu žaludeční kyseliny. Další význam žaludeční kyseliny je v tom, že v žaludku vytvoří směs s potravou, která se odborně nazývá chymus.
Tato směs putuje do oblasti dvanácterníku, kde svou kyselostí podněcuje produkci enzymů slinivky břišní a žluče ze žlučníku. Pokud není tato směs dostatečně kyselá, tato produkce není dostatečná. A znovu nastává stav, kdy chybí trávicí enzymy ze slinivky a žluč, opět tak nedochází k dostatečnému štěpení bílkovin (a rovněž i tuků a cukrů).
Opět je zde výsledkem špatné trávení, alergie a nízké vstřebávání minerálů a dalších živin. Proti tomuto snižování se podávají léky ze skupiny acid.
Bohužel zde se už musíme spolehnout hlavně na doplňky stravy, ale také je zde možnost nechat si předepsat v lékárně individuálně připravovaný lék, tzv. magistralitter (zde bych ale upozornil, že pokud by se jednalo o acida, to bude připravovat jen velmi málo lékáren).
Jednou z těchto látek, kterou můžete objevit v doplňcích stravy, je hydrochlorid betainu. Je zjednodušeně označován jako betain, jedná se o hygroskopickou dusíkatou látku (váže vlhkost) obsaženou v cukrové řepě. Během jejího zpracování se koncentruje v melase.
Betain rovněž přispívá k normálnímu metabolismu homocysteinu. Je to oxidační produkt cholinu, jeden ze stupňů přeměny neboli oxidace betainaldehydu na betain katalyzuje betainaldehydoxidáza. Celá záležitost je poměrně složitá, samotný betain vlastně představuje název pro celou skupinu organických sloučenin, betainů.
Hydrochlorid betainu patří tedy mezi acida, protože pomáhá nahrazovat normální sekreci žaludeční kyseliny. Rozkládá se v žaludku a uvolňuje kyselinu chlorovodíkovou. Často se kombinuje s pepsinem (pro pamětníky – dnes již neexistující lék Acipepsol). Tato kombinace umožňuje acidifikaci žaludečního obsahu uvolněním HCl z vazby na betain, potencuje se tak účinek pepsinu, který pro svou aktivitu potřebuje nízké pH.
Potravinové doplňky obsahující betain hydrochlorid (betain HCl), často v kombinaci s trávicími enzymy, podporují tedy zvýšení kyselosti žaludečního prostředí a rovněž zlepšují trávení i využívání živin organismem. Také pomáhají při nadýmání a syndromu dráždivého tračníku.
Betain hydrochlorid se nesmí užívat při onemocnění žaludečními či dvanácterníkovými vředy, kdy je většinou množství žaludeční kyseliny zvýšené.