Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Před pár dny jsem se synem sledovala letošní lednovou Kouzelnou školku, ve které figurovala Majda a František, kteří dětem představovali některé vitamíny. A když na řadu přijde vitamín D, Majda k němu přiřadí dětmi milované banány. Musím říci, že mne překvapilo, protože banány vitamín D neobsahují. Nicméně, donutilo mne se zamyslet, co vše vlastně o banánech víme, když už jich ročně, dle statistik, sníme na osobu zhruba 12 kilo. Jen pro zajímavost, na prvním místě se v tuzemsku budou držet jablka, kterých zkonzumujeme 24 kg na osobu za rok, dále to budou pomeranče a mandarinky, kterých sníme jen o malinko více nežli již zmíněných sladkých banánů. 12 kilo banánů, to je 1 kilo banánu na měsíc, do kterého se vejde například 5 menších plodů. Což znamená, že každý šestý den by v jídelníčku mohl na svačinku figurovat banán. Ať už samostatně, nebo jako součást dezertů, jogurtových svačinek, kaší, případně též oblíbeného banánového chleba, který ještě před nedávnem představoval zajímavou a lákavou delikatesu, jež se mihla mnohými kuchařskými plátky.
My se však nyní podíváme na banán jako takový, a to zejména na jeho nutriční složení. Co vše nám tato sladká, přírodou prakticky zabalená pochoutka může vlastně nabídnout?
Banán jako vskutku praktická svačinka
Ač banány nepatří mezi ty největší nutriční přeborníky, na seznam zdravých potravin je zařadit lze, ovšem, mnohdy pouze v jejich čerstvé formě. Sušený banán alias banánové chipsy, které mnozí z nás tak rádi chroupají, si už však s čerstvě vyloupaným banánem ne vždy zavdají. Navíc totiž obsahují tuk, často též i cukr či glukózový sirup a dle podrobné analýzy časopisu dTest v čísle 12/2017, se můžeme dočíst, že: „Sušené banány byly vyrobeny skutečně z banánů, ale i u nich nás překvapilo množství forem, se kterými se lze v obchodech setkat. Bude-li řeč o sušených banánech, možná si jako první vybavíte křupavé tenké plátky. Ty jsme v obchodech nejčastěji vídali i my a musíme rovnou říct, že to sušený banán není. Jedná se o slazené banánové plátky, které jsou navíc smažené. Vlastně jde o chipsy podobné těm bramborovým. Čistý sušený banán také existuje, ale je na regálech v menšině. Z celkem 15 srovnávaných byly sušené jen tři, každý však v jiném provedení. Sehnali jsme sušené kousky, vakuované méně vysušené banány a lyofilizované plátky. Za 100% ovocný podíl a čisté složení od nás všechny tři získaly nejvíce bodů k dobru, byť první dvě možnosti neoplývají zrovna atraktivním vzhledem…“
Mimochodem, banány lze docela snadno a jednoduše nasušit i doma, bez toho, aniž bychom je museli smažit či proslazovat glukózovým sirupem. Postup není nikterak složitý, kdy banán pouze oloupeme, nakrájíme na zhruba 5mm plátky, které klademe v řadě hezky za sebou, abychom je následně sušili na libovolnou teplotu, od 45-60 °C. Takto nasušený banán je vskutku lahodný.
A teď už konečně k těm nutričním hodnotám. Ve 100 g plodu najdeme 2 g vlákniny, 22 g sacharidů, asi 1 g bílkoviny, zanedbatelně tuku, ovšem zhruba 400 mg draslíku, 34 mg hořčíku, něco málo vápníku, zinku, ovšem, žádný vitamín D a ani vitamín B12, neboť ten náleží především živočišným výrobkům, jako je maso, vejce, mléko, z masa se nejvíce nachází v játrech, ledvinách či srdci. Zmíněný draslík se podílí na udržení integrity buněk, rovnováze tekutin a elektrolytů a co je nejdůležitější, přispívá k pravidelnému tlukotu srdce. Pokud draslík chybí, můžeme se cítit unavení a slabí, potýkající se s křečemi svalů (což však může docela dobře signalizovat také nedostatek hořčíku). Nicméně, pozor, s draslíkem to nepřehánějme, neboť jeho nadbytek může být pro tělo fatální.
Jonny Bowden ve své knize 150 nejzdravějších potravin na světě poukazuje na zajímavou švédskou studii zveřejněnou v International Journal of Cancer, která se zaměřila na rizika vzniku rakoviny ledvin a došla k závěru, že pravidelná konzumace určitých potravin, jako jsou banány, ale i kořenová zelenina, ať už mrkev, červená řepa, dále též listová zelenina a zelí, souvisí s 50-65% poklesem rizika rakoviny ledvin. Ženám v této studii, které jedly banány 4x až 6x týdně, hrozilo přibližně poloviční riziko, že onemocní karcinomem ledvin než ženám, jež je nejedly. Jonny Bowden zároveň poukazuje na slova dr. Dharmmy Singh Khalsa, jeho blízkého přítele, který propaguje myšlenku: „Žena, která si chce po celý život uchovat mládí, by měla jíst jeden banán každý den.“ Tohle tvrzení také dokládají mnohé jógínské techniky.
Banány jsou rovněž dobrým zdrojem tzv. fruktooligosacharidů, které najdeme například v topinamburech, cibuli, čekance, česneku, chřestu, artyčoku, ale i banánu. Vyznačují se jemně nasládlou chutí, fungují jako skvělá a výživná potrava pro náš hodný a potřebný střevní mikrobiom, který po těchto fruktooligosacharidech doslova pookřívá. To by mohlo vysvětlovat, proč se banány řadí na seznam potravin, které tak výtečně zabojují proti průjmům.
Banány a sacharidy
Banány jsou často démonem redukčních diet, protože obsahují o něco více sacharidů nežli stejné množství jiného ovoce. Jen pro zajímavost uvedu, jaké množství ovoce obsahuje 10 g sacharidů, což je třeba při diabetu taková základní měrná jednotka
- 45 g banánu
- 80 g jablka
- 80 g hrušky
- 85 g meruněk
- 90 g pomeranče
- 135 g borůvek
- 160 g jahod
Nutno podotknout, že v tabulce výše se počítá s průměrně zralým banánem, takovým, který už není zelený, ještě se na něm však nevytvořily typické hnědé skvrnky. A takový si pak určitě můžeme dopřát, klidně v rámci dopolední svačiny, kterou nakombinujeme třeba s proteinovým jogurtem.
Sama jsem diabetikem 1. typu a banánem si velmi ráda zpestřím některou ze svačinek, samozřejmě, za předpokladu, že jsou mé glykémie vyrovnané a stabilní. Banán se třeba výborně hodí před nějakou intenzivnější sportovní aktivitou. Příkladem může být běh, během kterého jsem velmi často padala do hypoglykémie, ovšem, banán mne udržel mnohem déle ve hře. Zároveň je příjemné, že banán obsahuje dostatek draslíku, který zajistí správnou funkci svalů a nervů. Jsme-li též například fandové ranní, svižné a intenzivní chůze, kterou však praktikujeme nalačno, zkusme před výkonem posnídat alespoň banán. Půjde se nám totiž o poznání lépe.
Banán pak netřeba vyjímat ani z redukční diety, pokud jej například dokážeme vhodně nakombinovat. Vždy je totiž lepší, pokud jej doplníme o hezkou porci bílkoviny, kvalitní tuk. Taková svačinka pak může vypadat jako banánový protein, který ve sklenici posypeme například mletými pistáciemi. Anebo, banán lze zakomponovat do banánových lívanců, které upečeme z ovesných vloček, zvoleného proteinu, bílého jogurtu, vejce, koření, čekankového sirupu a samozřejmě dnes již tolikrát zmíněného sladkého plodu. Banán můžeme přidat také do oblíbeného chia pudinku, doprovodit jej polotučným tvarohem, oříšky, strouhanou hořkou čokoládou. Můžeme jej rovněž umixovat do těsta, ze kterého upečeme zdravou formu koláče. A pokud jsme fandové banánového chleba, proč ne? I ten lze určitě upéci o něco zdravěji, aby obsahoval dostatečné množství bílkoviny, která se v redukci opravdu počítá.
A ještě něco málo na závěr. Vnitřní vrstva slupky banánu je bohatá na mnohé nutriční látky, a tak, tuto vnitřní „výstelku“ lze oškrábat lžičkou a přidat například do oblíbeného smoothie. Máte-li jej tedy rádi. Pokud si pak doma nasušíte banány, i ty lze využít k dalšímu kreativnímu tvoření, kdy na ně například můžete postavit vánoční včelí úl, čímž se vyhnete použití piškotů, anebo, vezměte si je s sebou na výlet, to, až budete šplhat do kopce. A úplně nejvíc nejlepší jsou, pokud si k nim vezmete i kousek hořké čokolády.