Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
V posledních letech se na seznam civilizačních nemocí dostala Alzheimerova choroba, dnes nejběžnější degenerativní onemocnění mozku, které je velmi vysilující a navzdory veškerým pokrokům moderní medicíny bohužel stále ještě smrtelné. V roce 2017 však vyšla průlomová publikace mezinárodně uznávaného experta na neurodegenerativní choroby dr. Dale Bredesena s názvem Konec Alzheimera: První program pro prevenci a léčbu kognitivních ztrát. Tento klinický výzkum představuje Alzheimerovu chorobu jako multifaktoriální onemocnění a dává naději, že jí lze předcházet, a dokonce je možné v některých případech zastavit její ničivé působení pomocí úpravy stravy a životního stylu. Devět z deseti pacientů dr. Bredesena po 3-6 měsících komplexní terapie dosáhne reverze nemoci a šest z deseti se vrací zpět do práce.
Co je to Alzheimerova nemoc?
Alzheimerova choroba je příčinou nejméně 60 % případů demence, jako první popsal v roce 1907 německý lékař Alois Alzheimer. V té době se na rozdíl od současnosti považovala za nemoc velmi vzácnou. Dnes jí trpí více než 30 milionů lidí a podle WHO se do roku 2050 počet případů této nemoci ztrojnásobí. Alzheimerova choroba je v současnosti pátou nejčastější příčinou všech úmrtí. Její podstatou je progresivní odumírání nervových buněk a atrofie mozkové tkáně. Významnou roli v tomto degenerativním procesu hrají patologické proteiny ukládající se v mozkové tkáni jako amyloidové plaky, které způsobují porušení a zánik nervových buněk a synapsí. Výsledkem jsou nevratné změny v mozku, které se projevují zpravidla pozvolna.
Projevy Alzheimerovy choroby
Mohou se objevit problémy s abstraktním myšlením, ztráta iniciativy, zhoršení krátkodobé paměti, zakládání věcí na nesprávné místo, problémy s řečí, změny nálady nebo chování.
Později má nemocný čím dál větší problémy s vyjadřováním, rozhodováním, nedokončuje myšlenky, dochází k časové i místní dezorientaci a ztráta paměti již ovlivňuje schopnost plnit běžné pracovní úkoly. Mění se celá osobnost nemocného. V posledních stádiích nemoci už vůbec není schopen se sám o sebe postarat. Neorientuje se v současném životě, nepoznává osoby nebo místa a neustále se vrací do minulosti, žije život například 30 let nazpět. Rychlost, kterou nemoc postupuje, se u každého postiženého liší.
Pohled klasické a funkční medicíny
Existuje podstatný rozdíl v pohledu klasické medicíny a funkční medicíny na příčiny vzniku Alzheimerovy choroby.
Klasická medicína chápe nemoc jako poruchu hromadění bílkoviny betaamyloidu v mozku a hledá lék, který by tuto bílkovinu likvidoval. Nezabývá se ale hlouběji skutečnými příčinami vedoucími ke vzniku amyloidových plaků a paradoxně se ukazuje, že tvorba betaamyloidu je obrannou reakcí mozku před poškozením mikroby, toxiny a dalšími patogeny. Proto by snahám o odstranění amyloidových plaků z mozku mělo předcházet odstranění mikrobů, toxinů či jiných nežádoucích látek vyvolávajících tuto obrannou reakci organismu.
Monoterapeutický přístup nestačí
Tedy „jedna nemoc – jeden lék“, léčba symptomů a opomíjení skutečných příčin nemoci se ukázaly jako neúčinné, protože 99 % takto léčených případů bylo neúspěšných. Funkční medicína naopak vnímá Alzheimerovu chorobu jako multifaktoriální onemocnění a zastává názor, že amyloidové plaky nejsou hlavním problémem, ale snahou organismu ochránit mozek před poškozením nežádoucími látkami. Tím, že odstraníme tyto nežádoucí látky z těla, v mnoha případech zastavíme samotné onemocnění.
Mozkové synapse: v hlavní roli rovnováha
V našem mozku je přibližně 100 miliard neuronů a každý neuron má přibližně 10 000 synapsí. Zdravý mozek udržuje rovnováhu mezi kultivací nových synapsí a omezováním starých, které jsou již nepotřebné. Dr. Bredesen zjistil, že lidé trpící Alzheimerovou nemocí tuto rovnováhu postrádají, protože v jejich mozku zaniká velké množství synapsí a nových se tvoří velmi málo.
Cílem přístupu dr. Bredesena je tedy opětovné nastolení rovnováhy mezi vznikem nových synapsí a zánikem starých, přičemž tuto křehkou rovnováhu ovlivňuje až 36 různých mechanismů, např. vitamin B, vitamin D, estradiol, testosteron, NF-kappa B (součást zánětlivé odpovědi organismu), BDNF (brain-derived neurotrophic factor) zvyšující se cvičením, spánek napomáhající odstranění amyloidových plaků a mnohé další faktory.
Alzhemerova choroba není jen jedna
Aby se podařilo zjistit, co přispívá ke snížení kognitivních funkcí, potřebujeme tyto parametry u každé osoby trpící Alzheimerem změřit a na základě zjištěných hodnot pak odstraňovat příčiny nemoci. Novým zjištěním je, že i pouhé odchylky ve sledovaných parametrech se sčítají a dohromady mohou vytvořit základ pro vznik Alzheimerovy nemoci. Podle Dale Bredesena zdraví mozku ohrožují tři nejčastější mechanismy – zánět, nedostatek živin (na úrovni makronutrientů i mikronutrientů) a toxické zatížení.
Pět typů Alzheimerovy nemoci:
Dr. Bredesen na základě svého několikaletého klinického výzkumu identifikoval pět typů Alzheimerovy choroby, z nichž každý typ má vlastní příčiny vzniku nemoci.
- První, „zánětlivý“ typ. Pokladem vzniku je zánět (i chronickým podprahovým), který mohou způsobovat patogeny nebo zánětlivé faktory, jako jsou např. trans tuky obsažené v margarínech a ztužených tucích. Typické pro tento typ jsou vysoké hladiny markerů zánětu (např. CRP).
- Druhý, „atrofický“ typ je spojený se snížením hladin faktorů podporujících zdraví mozku, např.: BDNF, estradiolu, progesteronu, testosteronu, insulinu, hormonů štítné žlázy, vitaminu D a vitaminů skupiny B. Kombinací prvního a druhého typu vznikl „glykotoxický“ typ (typ 1,5), kdy glykotoxicitu způsobuje nerovnováha využití glukózy (inzulínu) v mozku. Inzulín degradující enzym (IDE) produkovaný pankreatem rozkládá současně hormon inzulín i betaamyloid. Pokud dojde k vyčerpání IDE vlivem konzumace stravy s nadbytkem sacharidů (typické u diabetiků a inzulinové rezistence), chybí tato látka na rozklad amyloidových plaků. Tento typ je nejčastějším formou Alzheimera a někteří lékaři funkční medicíny proto hovoří o Alzheimerově chorobě jako o cukrovce 3. typu, nebo také cukrovce mozku.
- Třetí typ, „toxický“ je spojený s vystavením organismu toxinům – těžkým kovům, pesticidům, insekticidům, průmyslovým toxinům, mykotoxinům (produkované plísněmi), antimikrobiálním látkám, ale také statinům (léky na cholesterol) či inhibitorům protonové pumpy (léky na reflux).
- Čtvrtý typ, „vaskulární“ má příčinu ve snížené cévní podpoře mozku. Tito pacienti mají i jiné kardio-vaskulární potíže, jako např. onemocnění periferních cév.
- Pátý typ, „traumatický“ je spojený s předchozím úrazem či zraněním mozku (jedním rozsáhlým či několika drobnými). U většiny pacientů dominuje jeden typ, ale prolíná se s dalšími typy. Funkční medicína se snaží identifikovat spouštěč, (zánět, oxidativní stres, nutriční deficity, toxiny, patogeny), a ten individuálně řešit.
Metody celostní léčby Dr. Bresdena
Dr. Bredesen vyvinul tzv. ReCODE program (Reversal of COgnitive DEcline) založený na úpravě stravy, životního stylu, suplementaci specifickými nutričními doplňky, bylinami a léky, pomocí něhož se mu daří u mnoha pacientů nemoc úspěšně léčit.
Cílem programu je napravit poškozené trávení a střevní mikrobiom pomocí stravy a probiotik, vyrovnat narušený hormonální systém, vyřešit inzulinovou rezistenci, optimalizovat spánek, jehož dostatek napomáhá zbavit se betaamyloidu, zařadit pravidelné cvičení, které stimuluje tvorbu BDNF důležitého pro učení, paměť a regulaci nálady, eliminovat toxiny, zbavit organismus infekčních patogenů (borelie, EBV, aj.), odstranit příčiny zánětu, vyřešit nutriční deficience, zařadit vhodnou výživu, snížit stres vedoucí ke zhoršování paměti, kognitivních funkcí a zvyšování zánětlivosti, poskytnout mozku potřebný trénink a znovu vybudovat ztracené nebo nefunkční synapse.
Co je nutričně hodnotná strava?
Protože jídlo je lék, je také důležité vědět, jaká strava a nutrienty podporují funkci mozku a pomáhají předcházet i léčit Alzheimerovu nemoc. Základním krokem při změně jídelníčku je snížení příjmu sacharidů ve formě rafinovaných cukrů a průmyslově zpracovaných obilovin a vyřazení rafinovaných rostlinných olejů, margarínů a ztužených tuků. Pro prevenci u zdravých osob doporučujeme středomořskou stravu či paleo dietu, nicméně pro léčebnou terapii dr. Bredesen doporučuje nízkosacharidovou ketogenní dietu.
Výhody středomořské a paleo stravy u mozkových poruch
Středomořská strava stojí na několika základních pilířích a obsahuje velké množství čerstvé i vařené zeleniny, ovoce, ryb a mořských plodů, ale důležitou součástí jídelníčku jsou také ořechy, vejce, mléčné výrobky (především přírodní řecký jogurt), maso (drůbeží a méně červené maso) a kvalitní tuky, především olivový olej. Naproti tomu paleo dieta vylučuje veškeré obiloviny, luštěniny, mléčné výrobky a samozřejmě také veškeré formy rafinovaného cukru a je založená na konzumaci zeleniny, ovoce, hub, masa, ryb, vajec a ořechů. Zařazuje také masokostní vývary, vnitřnosti a fermentované potraviny.
Nízkosacharidová ketogenní dieta má přínos pro mozek
Nízkosacharidová ketogenní dieta čerpá cca 70 % energie z tuků, 20 % z bílkovin a pouze 10 % ze sacharidů. Vylučuje, stejně jako paleo dieta, obiloviny, luštěniny a rafinované cukry, ale navíc také většinu ovoce a kořenovou zeleninu obsahující vyšší množství škrobu. Je založená na potravinách obsahujících zdravé tuky jako olivový a kokosový olej, máslo, vejce, ořechy, ryby a maso. A proč vlastně nízkosacharidová dieta? Vzhledem ke zjištění vědců, že diabetes zvyšuje riziko výskytu demence o 65 %, existuje nepopiratelná souvislost mezi diabetem a Alzheimerovou chorobou. Chronická hyperglykemie podporuje vznik betaamyloidu a vědci ji spojují se zhoršením kognitivních funkcí. Obdobně vysoká hladina inzulinu představuje vyšší riziko demence.
Antioxidanty a zdravé tuky mají vliv na mozkové funkce
Protože oxidativní stres se spolupodílí na patogenezi Alzheimerovy choroby, je vhodné, aby pacienti konzumovali také potraviny bohaté na antioxidanty jako vitamin C, E a betakaroten. Důležitými mikronutrienty jsou vitaminy skupiny B, především folát (vitamin B9), vitamin B6 a B12, které regulují hladiny homocysteinu spojeného s vyšším rizikem vzniku demence. Nízké hladiny vitaminu B ve vyšším věku spojujeme s kognitivními poruchami a snížením objemu mozku.
Suplementace vitaminem B6, folátem a B12 dle studií zpomaluje atrofii mozku u starších lidí s mírnou kognitivní poruchou. Suplementace běžně dostupnou syntetickou kyselinou listovou studie nedoporučují, vhodné je zajistit B9 ve formě metylfolátu. Podobně místo běžně dostupného kyanokobalaminu se nám vyplatí zajistit vhodnější biologicky dostupnou formu B12.
Acetyl-L-karnitin je silný antioxidant působící na neurony, který stabilizuje buněčnou membránu, zlepšuje tvorbu energie v neuronech a zpomaluje progresi Alzheimerovy choroby. U seniorů je častý deficit zinku, který může postupně způsobit poruchy nervového systému a jehož hodnoty v krvi a mozkomíšním mozku jedinců s demencí jsou velmi nízké, proto je na místě hladiny zinku pohlídat.
Lidský mozek tvoří z 60 % tuky
Lidský mozek je ze 60 % složený z tuku a téměř polovina tohoto tuku jsou omega 3 mastné kyseliny ve formě DHA. Tato omega 3 podporují udržení normální činnosti mozku. Jejich zdrojem je extra virgin olej z tresčích jater, bohatý také na vitamin A a D, a drobnější ryby žijící v chladných vodách jako pstruh, sardinky či losos. (Pzn. redakce: Možné je také vybrat kvalitní omega 3 jako doplněk stravy)
Dalším zajímavým nutrientem podporujícím mozek je fosfatydilserin, což je hlavní foslipid v mozku, který pomáhá v určování integrity a fluidity buněčných membrán, může zlepšovat paměť, učení, koncentraci a koordinaci. Jeho tvorbu může inhibovat nedostatek výše zmíněného folátu, vitaminu B12, esenciálních mastných kyselin či S-adenosylmethioninu.
Celostní léčba Alzheimera: Fytoceutika a probiotika
Z fytoterapeutik pak můžeme ještě zmínit protizánětlivý kurkumin, bacopu, či extrakt z ginkgo biloba, který významně pozitivně ovlivňuje mentální a kognitivní příznaky spojené s Alzheimerem.
Nesmíme opomenout také důležitost zdraví střevní mikrobioty. Už dlouho víme, že existuje spojení mozek – střevo, kdy centrální nervový systém komunikuje se zažívacím traktem a společně mohou ovlivnit pohyblivost střev, uvolnění neurotransmitterů a střevní imunitní systém. Jedna studie dokonce zjistila souvislost mezi užíváním antibiotik v dětství a kognitivními poruchami v pozdějším věku. Nejen z tohoto důvodu je tedy vhodné, aby lidé po každém užívání antibiotik nasadili kvalitní probiotika.
TIP Celostní medicíny: Víte, jak podpořit střevní mikrobiom, a jak souvisí s celkovým zdravím?
Dle výzkumu na myších podávání probiotik snížilo zánětlivé markery mozku a zpomalilo tvorbu amyloidových plaků. Jiná klinická studie prokázala příznivé účinky probiotik na zánětlivý marker CRP a některé kognitivní funkce u lidí.
Autorka: Mgr. Pavla Hájková
Článek vznikl díky České Naturopatické Společnosti (ČNS), která byla založena v roce 2013. Jejím posláním je prosadit v České republice vysokou úroveň poskytované naturopatické péče, tedy poradenství v oblasti přírodní medicíny. Uskutečnění tohoto cíle umožní základna profesionálně vyškolených naturopatů, fytoterapeutů a klinických nutričních terapeutů s vysokým standardem jejich profesní úrovně. Seznam terapeutů najdete na webových stránkách společnosti.