Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Právě nyní, kdy otevíráte nové vydání Vitae, nastává adventní čas a my budeme za několik týdnů zažívat nejkrásnější svátky v roce – Vánoce. Víme ale, co tato doba doopravdy znamená? V čem je pro nás významná a důležitá?
Jako nádech a výdech
Naše životní cesta je určovaná ročními cykly. A jako každý celek můžeme rok rozdělit na dvě základní části, poloviny. První začíná zimním slunovratem a je charakterizovaná přibýváním světla. Druhá polovina začíná slunovratem letním a světla v ní ubývá. Slunce je tedy hlavní silou, která udržuje v řádu svět. V přírodě tento vliv všichni celkem vnímáme, ale jak působí na naše životy, jejich prožívání a obsah? To nám už zdaleka tak jasné a povědomé není. Přesto tomuto základnímu cyklu a jeho členění podléháme víc, než si uvědomujeme nebo jsme ochotní si připustit. Všechno, co je v našem světě hmotné, je polaritní. Pro lepší pochopení ročního cyklu ho můžeme připodobnit například k nádechu a výdechu. První polovina roku je jako nádech: přijímáme nové podněty, informace, inspirace a učíme se je realizovat tím, že hledáme způsob „jak“. Ve druhé polovině roku (výdechu) se výsledky začínají zhmotňovat. Jako v přírodě: jak zasejeme, tak sklidíme. Určitě to znáte i při péči o své tělo s přípravky Energy. Co pro něj uděláte do léta, z toho bude jako z dobrého základu žít víceméně celý rok. Když něco zanedbáte, náprava a pomoc jsou možné, ale za cenu většího úsilí, delší doby léčení nebo rekonvalescence, hlubších a bolestivějších obtíží a v neposlední řadě i více přípravků, léků, a tím i peněz.
Brána nebe a pekla
Vysvětleme si ještě další dva pojmy. Zatímco zimním slunovratem se otevírá tak zvaná „brána do nebe“ (přibývá světlo), která je v době letního slunovratu dokořán otevřená (dny jsou nejdelší), tak při letním slunovratu se otevírá „brána pekla“ (světlo ubývá), otevřená je naplno o zimním slunovratu. To samozřejmě nesouvisí s tím, že by první polovina roku byla dobrá a druhá špatná či zlá, ale že každá z nich je vhodná na něco jiného.
Další úhel pohledu je, že ve světlé polovině roku nás vesmír či Bůh (i když to samozřejmě není totéž) víc podpoří. Zkoušíme, hledáme, nalézáme, inovujeme, chyby nejsou tak „trestány“. V praxi se to může projevit mnoha způsoby. Například nemoc je stále ještě snesitelná, pod kontrolou a tak dále. Podléháme pak klamu, že není tak zle a nemusíme víc dělat, nebo že jsme udělali dost. Na míře našeho klamu závisí, jak brzy jsme po letním slunovratu vyvedeni z omylu.
Čas zdánlivých protikladů
Druhá polovina roku právě končí a zve do finále. Zmatematizovalo se v ní v podobě úspěchu či neúspěchu, co jsme začali a na co se připravili v jeho první polovině. Počátkem adventu pak nastává veledůležité a zdánlivě protikladné období, které vyvrcholí zimním slunovratem. Na jedné straně jsme o adventu vědomě i podvědomě „tlačeni“ dokončit a uzavřít vše, co je třeba. To bývá ještě násobeno předvánočním shonem (povšimněte si, jak jsem laskavý, a neříkám stresem). Na druhé straně bychom se měli vnitřně zklidnit. Proč? Protože advent je dobou přípravy na nový rok, který zimním slunovratem začíná – letos nastane 22. prosince v 5 hodin 47 minut. Do té doby máme ještě příležitost odložit vše, co nepotřebujeme. Aby mohlo symbolicky „v pekle“ zůstat všechno, co už splnilo svůj účel nebo se neosvědčilo a nenesli jsme si to s sebou do nového roku nebo alespoň ne ve stejné podobě. Naopak vše, co je dobré, prospěšné, osvědčilo se a přejeme si vnitřně či zevně rozvíjet a podporovat, si jako dobrý základ ponechme.
Takto nám zdánlivá dualita dvou polovin roku tvoří celek o dvou různých kvalitách, stejně jako nádech a výdech tvoří dech. Je však velký rozdíl, zda toto členění respektujeme a tudíž dodržujeme či nedodržujeme vědomě, či nikoliv. Ve druhém případě jsme pak událostmi, situacemi tzv. vlečeni, čili je „s námi děláno“.
Buďme skutečnými tvůrci svého osudu! K tomu patří i vědomí toho, jaká kvalita času právě probíhá a co v ní vhodné je a co není.
Důležité je rozhodnutí
Ideální je udělat první krok, a tím je většinou rozhodnutí. Realizaci můžeme nechat do nového roku. Jako příklad uvedu partnerské problémy. Pokud přetrvávají, proberte své postoje, přístupy a prostředky, které jste použili. Máme-li pocit, že už dál nelze, řekněte si to v duchu, nejlépe i partnerovi. Jestliže to oba víte, cítíte a řekli jste si to, dohodněte se na rozchodu, rozvodu. Podejte návrh. A nemějte falešný strach či nechuť a lenost ve smyslu: „Přece si nebudu kazit Vánoce.“ Tlak a stres na vás budou působit stejně a všechno si fakticky i energeticky přetáhnete do nového roku jako odloženou splátku. Na pomyslné startovní čáře pak budete stát nejen vyčerpaní, ale také bezradní.
Tato rekapitulace se samozřejmě hodí k čemukoliv: vztahům, zdraví, zaměstnání, financím atd. Nebo ve vnitřní rovině (která s tou předchozí vždy souvisí), týkající se nás všech. Otázka pak zní: Co se mi neosvědčilo, co mám v sobě změnit, aby se mi lépe žilo? A naopak co mi prospělo, co mám podpořit, rozvinout, chránit?
Sdílení radosti
Období příprav na nový rok, život a světlo zimním slunovratem vrcholí a končí. Pokud jsme se dobře a poctivě vypořádali s uplynulým rokem, s nadějí očekáváme ten další a těšíme se na něj. Nedařilo-li se nám, nabízí se příležitost jak tentokrát uspět poučeni ze svých chyb.
Zimní slunovrat je bod zlomu. Přírůstek světla ještě není zaznamenatelný, ale obrat už tam je. Protože se každá taková změna i vnitřně projeví do tří dnů (souvisí s lunárním cyklem), scházíme se pak všichni po tři dny, abychom svoji radost sdíleli. Takže i křesťanská oslava narození Ježíše Krista jakožto symbolu světla a naděje, který má ukazovat lidem nový směr a obsah jejich žití, je do tohoto období umístěna správně. Bez ohledu na to, jestli se v tento čas narodil, nebo ne.
Dávejte dary ze srdce, nejlépe dary vnitřní
A vánoční svátky? Kdo jste „stateční“, dávejte si dárky ze srdce a bačkory, mobily nebo pračky nechte na všední dny. Vyhovuje-li vám ustálené pojetí Vánoc, obdarovávejte se věcmi z ruky do ruky a dívejte se přitom navzájem do očí. Stromeček berte jen jako kulisu nebo svědka, ne stožár nad hromadou dárků. Každý může někoho něčím obdarovat, každý je něčím bohatý. I kdyby to mělo být jen vlídné slovo, laskavý pohled, něžný dotyk. Řekněte si, co k sobě cítíte a na co po celý rok nebyl čas. Nestyďte se za to! A jestli jste to nedělali už při adventu, odpusťte sobě a všem, komu jste celý rok neodpustili. Obdržíte dar klidu a míru, základ všeho. Bude vám buďto neskutečně dobře nebo neskonale lépe.