Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Jak dlouho trvá detoxikace?
Vnitřní detoxikaci organismu lze přirovnat k vnější hygieně. Ta je dnes téměř pro každého z nás samozřejmá. V myšlení lidí stále převládá názor, že vnitřní tkáně mají dokonalou schopnost všechno špatné, nepotřebné a škodlivé z organismu vyloučit.
Bohužel tomu tak není a proto pod tíhou vnitřních toxinů drtivá většina lidí předčasně umírá stejně, jako se ve středověku umíralo daleko předčasněji na infekce, které se šířily v důsledku špatné vnější hygieny. Za posledních sto let se v západní medicíně nestalo nic většího, než že se zavedla nutnost vnější hygieny člověka. Průměrný věk tak radikálně stoupl a v rozvinutých zemích stále roste. Dnes platí, že v civilizovaných zemích lidé dbají o ty partie těla, na které vidí očima oni i druzí a jejichž čistota je nutná pro komunikaci s ostatními lidmi. Vnější hygiena se stala normou, a kdo se neudržuje v čistotě, přestává být okolím přijímán.
Vnější hygienou těla rozumíme
- Sprchování, smývání potu a jiných nečistot
- Péče o vlasy, stříhání, mytí vlasů, používání kondicionérů
- Holení vousů a ochlupení, používání gelů po holení
- Péče o nehty, zastřihování nehtů, manikúra
- Péče o pokožku používáním různých ochranných a vyživovacích krémů
- Péče o ústní dutinu, čistění zubů, používání ústních vod a dentálních nití
Nikoho z nás ani nenapadne, že vnější hygiena by měla jednou skončit, protože naše vnější tkáně jsou neustále kontaminovány látkami z okolního životního prostředí. Dovolte, abych se s vámi zamyslel nad tím, proč lidstvo už dávno neprovádí vnitřní očistu těla. Určitě je to hlavně tím, že dovnitř těla si jednoduše nevidíme. Žijeme tak v iluzi, že se musíme mýt jen zvenku, vevnitř je skoro vždy sterilní prostředí. Opak je skutečností. Když k nám pak přijde na detoxikaci průměrný člověk v průměrném věku s průměrnými problémy, ve srovnání s vnější hygienou je to stejné, jako kdyby k nám přicházeli před třemi sty lety lidé zarostlí, neupravení, umaštění, páchnoucí potem, se špínou za nehty a my jsme je přesvědčovali, že si musí umýt tělo mýdlem, vlasy šamponem, oholit se a ostříhat si vlasy i nehty. Dosáhnout toho, aby tak činili soustavně, představovalo změnit myšlení v několika následujících generacích. Považuji na tomto místě za důležité vysvětlit rozdíl mezi dvěma pojmy – hrubými a jemnými toxiny.
Hrubými toxiny rozumíme ty zdraví škodlivé látky a infekce, které se vyskytují v organismu v nezanedbatelném, někdy značném množství. Jsou příčinou řady akutních i chronických onemocnění. Jemné toxiny jsou ty zdraví škodlivé látky a infekce, které se vyskytují v organismu, ale jejich přítomnost způsobuje člověku velmi malé nebo žádné zdravotní potíže. Úplně bez toxinů tedy existovat nelze, ale je nutné, abychom jemné toxiny nenechali přerůst na hranici hrubých toxinů. Stejně tak jako je třeba v bytě stále utírat prach. Pokud bychom s tím na měsíc přestali, utvoří se na nábytku již větší vrstva.
Vrátím-li se k naší vnitřní hygieně, téměř všichni se nacházíme v dobách středověkých. To znamená, že si vnitřek svého těla téměř nemyjeme. Až na malé výjimky všichni klienti, kteří k nám přicházejí do poradny, mají v sobě celou škálu hrubých toxinů. Navíc mnozí lidé, kteří se označují za zdravé, si nechtějí svoje chronické obtíže přiznat a bohužel určité chronické stavy považují za normální.
Do poradny přišla maminka s dítětem. Na dotaz, co mu je, odpověděla, že je zdravé, nic mu nechybí, jenom má trochu astma. Když dostane záchvat, aplikátorem mu stříkne lék do krku a je po problému. Chtěla od nás pravděpodobně potvrdit, že dítěti nic není a je zdravé. To se ale v případě astmatu říci nedá, přestože jeho astmatické záchvaty nejsou časté. Dítě má už v sobě mnoho hrubých toxinů, proto trpí astmatem. Astma nikdy nevzniká jen tak a najednou. Svádět vinu na genetiku je klasická výmluva oficiální medicíny. Pravá příčina je v hrubých toxinech, které jsou přítomné zejména v plicích a mozku dítěte. Také astma je onemocnění, které lze detoxikací velmi snadno a u dětí velmi rychle vyléčit. Hrubé toxiny se neprojevují jinak než příležitostným astmatickým záchvatem a tím, že je dítě zamlklé, což ale matce připadalo normální.
Bohužel k nám přichází celá řada lidí s vážnými chronickými zdravotními problémy, kteří mají ve svém organismu velmi hrubé toxiny. Obvykle nás navštíví až po vyčerpání všech možností řešení, které nabízí klasická medicína i některé alternativní směry. Rozumem je pochopitelné, že degenerativní procesy, které už v organismu nastaly, lze detoxikací pouze zastavit. Nelze udělat zázrak. Detoxikace organismu obvykle obecně trvá 10 % času hromadění toxinů nad hranici jemných toxinů a většinou se překrývá s počátkem vzniku subjektivních problémů.
Vezměme si příklad ekzémů
- Dítě s ekzémem, který trvá rok. Lze odstranit za jeden až dva měsíce. Dalšími detoxikačními kúrami lze zajistit, aby se v budoucnu již neopakoval.
- Dospělý člověk s ekzémem, který trvá 20 let. Je třeba počítat s detoxikací, která bude trvat nejméně rok, spíše dva. Z různých částí organismu je třeba vyloučit velmi hrubé toxiny. Po poctivé několikaleté detoxikaci se i tento člověk ekzémů zbaví.
Je nejlepší, když klienti, kteří k nám přicházejí, počítají s důkladnou detoxikací organismu, což představuje 4 – 5 návštěv během roku. V dalším roce pak 3 – 4 návštěvy. Udržovat toxiny na jemné úrovni a předcházet preventivně civilizačním nemocem představuje docházet do poradny alespoň 2 – 3krát za rok nebo používat preparáty v logickém ročním sledu podle pentagramu čínské medicíny. Velkým nebezpečím je subjektivní hodnocení klienta a jeho nepřiměřená očekávání rychlé, radikální a trvalé změny zdravotního stavu. Přestože se i rychlá subjektivní změna často podaří, nemůžeme klientovi slibovat nic jiného než další poctivou a důkladnou práci na sobě samém. Například přišel člověk s bolestí kloubů. Po dvou detoxikačních kúrách trvajících 4 měsíce bolesti zmizely. Dotyčný přestal do poradny docházet, protože už bolesti neměl – jeho subjektivní problém přestal existovat. Po půl roce se však bolesti ozvaly znovu. V tomto okamžiku řada lidí konstatuje: „ono mi to nepomohlo, protože za půl roku mě klouby zase bolí.“
Jak to, že mu detoxikace nepomohla, když půl roku necítil žádné potíže? Problém je v tom, že detoxikace nekončí povolením prvních bolestí (jak si mnozí lidé myslí). Z organismu je třeba odstranit všechny další toxiny a infekční ložiska, která sice v danou chvíli nezpůsobují žádný problém – bolest, ale spolu se stresem a životním stylem mohou za nějaký čas vytvořit jiný problém.
Dalším chybným uvažováním je, že si lidé myslí:
- Mám v sobě nějakou nemoc = něco mě stále bolí, něco mi otravuje život.
- Jsem zdravý = nic mě nebolí, nic mi neotravuje život.
Vždyť jedním z nejhorších civilizačních onemocnění je rakovina a ta obvykle až do posledního stadia nebolí! Diagnóza nádoru ale vždy svědčí o velmi hrubém a dlouhodobém rozšíření toxinů v organismu. Infarkt také nebolí, dokud ho člověk nedostane. V tomto případě je v srdci vždy hrubé infekční ložisko. Uvedu svůj vlastní příklad. V roce 2000 jsem se seznámil s MUDr. Josefem Jonášem a myslel jsem si, že detoxikaci potřebují všichni ostatní, jen já ne. Bylo mi tehdy 33 let. Nic mě nebolelo a příležitostně jsem sportoval. U lékaře jsem byl naposledy v roce 1994, kdy jsem potřeboval vystavit zdravotní průkaz. V nemocnici jsem naposledy ležel jako dítě v porodnici. Protože mě metoda velmi zaujala, začal jsem zkoušet všechna měření a preparáty na sobě. Rok 2003 byl pro mé detoxikace zásadní, protože tehdy jsme pochopili fungování infekčních ložisek v organismu. Za tento rok jsem udělal ve své vlastní detoxikaci největší pokrok a žasnul jsem. Uvědomil jsem si, jak vlastně člověk letí životem a nevšímá si jemných věcí, protože ho v životě nijak neomezují.