Zoologická zahrada v nás

V dnešním článku nebude řeč o zoologické zahradě jako  takové, kde si můžeme prohlížet pro nás exotická zvířata.  Půjde o miniaturní zvěřinec, který v sobě ukrýváme. Ne však mikroorganizmy, jakými jsou bacily, paraziti, nýbrž zvířátka v mysli a duši.

Nedávno jsem v poradně analyzoval zdravotní stav jedné  ženy a při rozboru jsme také došli k biblickému tématu, který se dotýkal hříchu. Šlo o to, zda není její nemoc následkem hříchu. V takových okamžicích se vždy otvírá velká  diskuse, neboť úkolem poradny je pojmenovat příčiny, které  dotyčného dovedly k nemoci. Nejprve probíhá snaha  vyšetřovat různými klasickými metodami s cílem příčinu  zachytit, zobrazit, pojmenovat. Tehdy se dostaneme k určité hranici a dost. Zobrazovací metoda přesně vykreslí obraz  nemocného orgánu a odlišnost od  normy, ale o příčině  nevypovídá. Jiné vyšetření informuje o tom, že v těle probíhá zánět, ale ani toto ještě není příčina, neboť zánět je reakce těla.  Mikrobiologické vyšetření registruje přítomnost bacilu, alergologický test poukáže na alergen, jaterní testy ukazují zvýšenou aktivitu funkce a tak dále. Toto všechno nevede ovšem  k pojmenování skutečné příčiny, jsou popsány pouze následky. Nemoc pokračuje dále. Lékař tedy začne uvažovat o psychosomatických příčinách, problém vysvětluje stresem, posílá pacienta s depresí na psychiatrii. To všechno jsme s onou ženou probrali, až jsme se dobrali k diskusi o hříchu, neboť v biblickém pojednání je hřích prapodstata následků, tedy i nemoci. Citlivé téma. Dotyčná kroutila nevěřícně  hlavou a říkala: “O žádném hříchu nevím. Žiji spořádaným  životem v manželství, nežiji v hříchu, že bych bydlela “na hromádce” s partnerem, alkohol nepiji, nekouřím, drogy neberu.  Ne, u mne nejde o hřích.”

V uvedeném biblickém textu  Dobré setby jsem nalistoval článek s názvem: Kdo rozpozná pochybení?

Z něho vyberu pasáže k tématu: Nechybí nám dnes často schopnost poznat pochybení, jichž jsme se dopustili? Jak těžké je pro lidi, aby posuzovali správně sami sebe!

V jednom velmi vznešeném domě seděl pohromadě kroužek pozvaných dam a pánů. V průběhu večera přišel hovor na “hřích” a nastal všeobecný smích.

Tu jeden průmyslník poznamenal: “Ano, s hříchem si už na moderního člověka nepřijdete. Ale něco vám povím:  I kdybych  neměl žádný hřích, tu přece mám hluboko v sobě celou  zoologickou zahradu: lva, který řve na mou ženu; hada, který  vystřikuje svůj jed; úhoře, jenž se šikovně všude prosmýkne na úkor pravdy;  ježka, ten vždy vstane, pak jsou ostny a rány na všech stranách. Ó, nikoli žádný hřích, ale celá zoologická  zahrada. Musím vyznat, že nad těmito protivníky jsem nikdy nebyl pánem. Sotva se ukázali, už všechno zpustošili.”

Jak důležité je pojmenování těchto přestupků… Smyslem naší  poradny je hledat, ukázat cestu. Ona žena měla těžkou  nemoc, klasické vyšetřování skončilo závěrem, že je vlastně  zdravá, ona přitom psychicky na zhroucení, při analýze tvrdila, že nemá žádný hřích, a přesto vážně stonala.

Průmyslník z onoho článku ještě pokračoval: “Avšak od té doby, co znám Ježíše, je tomu jinak. Přicházejí nyní mnohem řidčeji. Cítí svého přemožitele a bojí se ho. Před Ním musejí opět zmizet.”

Tímto příspěvkem chci poukázat na fakt, že příčiny nemocí vždycky existují. Mnohdy se nacházejí na takové rovině, kterou  nemůžeme zobrazit pomocí přístrojů, a tehdy je medicína ve  svém počínání limitována. Může reagovat jen tlumením  vzniklých následků, na skutečnou příčinu lék “nemá”.

Onen průmyslník však svůj LÉK našel.

Zpět nahoru

NOVÉ ČLÁNKY KAŽDÝ TÝDEN ZDARMA NA VÁŠ E-MAIL?

Přihlaste se zdarma k odběru novinek z webu Celostnimedicina.cz a už Vám neunikne ani jedna zajímavost ze světa celostní a alternativní medicíny.