Známé, neznámé vánoční koření

cm vanocni koreni

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

S vánočním časem je spojený i bohatě prostřený vánoční stůl s pokrmy, které jsou často dochuceny různými druhy koření. Vánoční koření je ostatně i jeden ze symbolů svátků na vánočních přáních nebo slouží i jako dekorativní předměty při vánoční výzdobě. Některá koření jsou známější, jiná už ne tak známá. Mají různé chutě i vůně, ale některá z nich mohou být v nadměrném množství i nebezpečná. Ještě jedno mají ale společné – každé svým dílem může pomoci zlepšit některé ze zdravotních potíží. V tomto článku bych uvedl některé z nich, které přeci jen tak docela dobře neznáme.

Citronová kůra

Ačkoliv citronová kůra není koření v pravém slova smyslu, přesto si zaslouží, abych se o ní zmínil. Ona samotná obsahuje stejné látky jako dužina citrónu, tedy vitamíny C nebo B, kyselinou citronovou, pektin nebo silice, ale přeci jen v menším množství. V přírodní medicíně nachází zpracovaná citronová kůra uplatnění při revmatických nemocech, artróze nebo dně. Dále se používá jako podpůrný prostředek při vysokém krevním tlaku, prevenci vzniku krevních sraženin, pomáhá snižovat krevní tlak, předchází vzniku kornatění tepen a posiluje játra a žlučník. Citronová kůra nachází uplatnění i v kuchyni. Pomáhá zvýraznit chuť jídla a potlačit nežádoucí pachy (což je užitečné u pokrmů z ryb). Přidává se i do marmelád, kompotů nebo některých omáček. Používá se také pro přípravu horkých nápojů, které nás v zimě hezky zahřejí. Ve srovnání s pomerančovou kůrou je citronová kůra méně nahořklá. Při výběru citrónů, z kterých budeme kůru zpracovávat, je doporučeno si vybrat ty, u nichž víme, že nebyly chemicky ošetřované.

Kardamom

Kardamom už patří k méně známým kořením. Jeho název je navíc často komolen na kardamon. Získává se ze semen několika druhů rostlin z rodů Elettaria a Amomum z čeledi zázvorníkovitých. Dobře se poznají podle malých semenných lusků (v řezu mají tvar trojúhelníku) a malých černých semen. Existují dva druhy kardamomu: pravý či zelený a černý (též známý jako hnědý). Ten první z nich pochází z druhu kardamovník obecný (Elettaria cardamomum), který roste od Indie po Malajsii. Černý kardamom se získává z druhu Amomum subulatum a roste v oblasti Himalájí a okolí.

Do doplňků stravy se zpracovává esenciální olej z kardamomu. Obsahuje řadu látek, které mu dodávají jeho typickou vůni. Ze známějších bych připomněl terpen limonen, který je obsažen i v citrónu nebo organickou látku cineol, která je známější pod názvem eukalyptol (je obsažena v eukalyptovém oleji). Kardamom příznivě ovlivňuje trávení. Proto byl v lidovém léčitelství používán u různých druhů zažívacích obtíží (včetně pálení žáhy), ale také jako močopudný a protizánětlivý prostředek. Kardamom má rovněž zklidňující účinek a pokud rozžvýkáte několik semen kardamomu, osvěžíte si dech. Kardamom zná lidstvo dlouho, už staří Řekové a Římané jej používali jako parfém.

Badyán

Dalším druhem vánočního koření je badyán. I když je někdy označován, jako čínský či hvězdicový anýz, nesmíme si ho plést s “pravým” anýzem, což jsou semena bedrníku anýzu (Pimpinella anisum). Badyán je sušené souplodí pocházející z badyániku pravého (Ilicium verum). V obchodech ho najdeme v podobě osmicípé hvězdice. pro svůj zajímavý vzhled se také často používá jako doplněk vánočních dekorací.

V přírodní medicíně je doporučován (rozdrcený) při revmatismu, pro lepší spánek, na zmírnění křečí nebo pro zlepšení trávení. Je zajímavé, že badyán byl původně surovinou pro výrobu antivirotika Tamiflu, proslaveného při epidemiích prasečí chřipky. Účinnou látkou je oseltamivir – ester derivátu cyklické karboxylové diaminokyseliny – ve formě fosforečné soli. Nyní se už látka v Tamiflu vyrábí synteticky.

Pánové jistě ocení, že se přidává do likérů, například pastisu nebo anýzovky. Badyán by neměli konzumovat děti, ani jej užívat ve formě čaje. Důležité upozornění pro kuchaře a kuchařky: má zvláštní kombinaci sladké chutě a palčivosti, takže jako výrazné koření by se měl použít při vaření pro čtyři osoby maximálně jeden cíp z hvězdičky.

Muškátový oříšek

Specifické postavení má muškátový oříšek. V jeho případě se nejedná o oříšek ve smyslu vlašského či lískového ořechu, ale o vysušené semeno endosperm plodu pocházející z ozdobného stromu muškátovníku pravého (Myristica fragrans). V přiměřeně malém množství se používal v tradičním léčitelství nebo. V léčitelství se používal pro zvýšení chuti k jídlu, pro zmírnění nespavosti, nadýmání nebo průjmu. To je dáno zejména tím, že muškátový oříšek působí jako antikonvulzivum, lék zmírňující křeče. Ve středních dávkách může vyvolat menstruaci. Nesmí ho užívat těhotné ženy, protože by mohl narušit vývoj plodu.

Oproti využití k podpoře léčby zdravotních potíží je druhá stran mince – ve vyšších dávkách působí jako droga, přesněji řečeno působí jako delirogenní narkotikum (vzhledem k obsahu silic myristicinu a elemicinu) narušující kvalitativní úroveň vědomí (tzv. delirant, odtud pojmenování delirogenní), protože působí jako anticholinergikum. Naštěstí není příliš zneužíván, což je mimo jiné dáno nepříjemnými účinky po odeznění psychogenního působení (intoxikace je dlouhá a vyčerpávající, přetrvává i několik dní a je doprovázená silnými bolestmi hlavy). Navíc, ve vysokých dávkách nad 25–30 g (asi tři oříšky) vede ke ztrátě vědomí a křečím, které poté obvykle vyúsťují v kóma a úmrtí jedince. Nicméně v kuchyni nacházel a stále ještě nachází uplatnění. V kuchyních celé Asie se přidává jak do jídel sladkých, tak i slaných. Je nutno ho dávkovat v nepatrném množství, zhruba prášek z muškátového oříšku na špičku nože, ne více. Kromě těhotných (a kojících žen) ho samozřejmě nesmí užívat ani děti.

Koriandr

Jiného typu je koriandr. Získává se zpracováním rostliny z čeledi miříkovitých (Apiacea), koriandru setého (Coriandrum sativum). Používají se listy a plody. Listy koriandru jsou bohaté na vitamíny skupiny B (zejména thiamin B1 a riboflavin B2) a rovněž vitamín A a C. V kuchyni se používá jako koření při nakládání hub a některých druhů zeleniny (například okurek), do perníku, při přípravě jehněčího, hovězího, vepřového masa nebo ryb.

V tradičním léčitelství se používal na podporu tvorby žaludečních šťáv (zlepšuje trávení a chuť k jídlu) a likvidaci škodlivých baktérií ve střevech. Koriandr nesmějí užívat lidé, kteří mají poruchu srážlivosti krve, vzhledem k obsahu kumarinu (snižuje srážlivost krve a tím nežádoucím způsobem zvyšuje účinek léků působících proti srážlivost krve, zejména warfarinu).

Šafrán

Jako poslední koření si představím to nejvzácnější – šafrán (ne nadarmo se říká, že je něčeho jako šafránu). Jedná se o zpracované čnělky květů šafránu setého (Crocus sativa), česky též nazývaného krokus, krocinka nebo kročec. V přírodní medicíně se zmiňuje použití šafránu ke zlepšení zažívání, zklidnění psychiky, pro podporu vylučování žluči nebo pro močopudné (diuretické) působení. Ale pozor! Šafrán je ve větších dávkách jedovatý (vyvolává silné bolesti hlavy) a působí jako narkotikum. Nesmí ho rozhodně užívat těhotné a kojící ženy a děti.

Tím samozřejmě výčet vánočního koření nekončí, o nich však někdy jindy…

Přeji krásné Vánoce prosycené vůní vánočního koření!