Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Zlomeniny patří k vážným zdravotním komplikacím. Na začátek jen k nim několik stručných poznámek. Odborně řečeno, zlomenina představuje porušení kontinuity kosti. Dojde k ní, když již kostní tkáň nemůže svými elastickými vlastnostmi odolávat tlaku, tahu či posunu, kterým je vystavena. Obvykle bývá zlomenina přímá, tedy kdy poškozující síla působí přímo v místě vzniku zlomeniny. Bývá doprovázena těžkým poškozením měkkých tkání, u nepřímých kožní kryt nebývá porušen. Existují ještě zlomeniny nepřímé, kdy dochází k působení sil v oblasti vzdálené od místa zlomeniny. Podle poškození kožního krytu ještě můžeme zlomeniny rozdělit na otevřené a zavřené.
Zlomenina se léčí repozicí (narovnáním) nebo imobilizací (znehybněním). Lékař zvolí buď konzervativní léčbou (fixace sádrovým obvazem nebo ortézou), anebo operační léčbou. V případě konzervativní léčby fixuje postižený úsek končetiny většinou sádrovým obvazem sahajícím od místa zlomeniny a fixující kloub pod zlomeninou a kloub nad zlomeninou. Fixace se ponechává až do doby zhojení zlomeniny. V případě špatného hojení nebo dislokace (posunu) úlomků lékař doporučí pacienta k operaci.
Je samozřejmé, že rozhodující a nenahraditelná je v případě léčba a medikace předepsaná lékařem, kterou nic ani přírodní látky nenahradí. Nicméně je užitečné vědět, že existují přírodní látky, které je dobré užívat či používat, jak jako součást celkové léčby (zde je třeba informovat ošetřujícího lékaře) nebo i v případě jako součást prevence vzniku zlomenin, zejména v případě osteoporózy.
Kostival lékařský (Symphytum officinale)
Asi nejznámější léčivou rostlinou u léčby zlomenin je kostival lékařský. Patří do čeledi brutnákovitých. Z této rostliny se sbírají listy a kořen. Obsahuje hlavně slizové látky, třísloviny, silice či alkaloidy. Listy obsahují vápník, draslík, fosfor, vitamin A, C a B12, allantoin a cholin.
Cholin a allantoin podporují tvorbu červených krvinek, které jsou nutné při nadměrné ztrátě krve při otevřeném poranění. Ve středověku se kostival lékařský používal běžně při hojení zlomených kostí, odtud pochází i jeho české jméno. Kořeny se nastrouhaly a použily stejným způsobem jako dnes sádra. Kaše z kořenů, stejně jako sádra, rychle ztvrdla.
Rostlina působí protizánětlivě a má hojivé účinky. Hlavní hojivé účinky jsou vyvolány přítomností allantoinu.
Používá se ve formě obkladů při krevních podlitinách, zánětu žil, chronických onemocněních, při dně nebo i křečových žilách. Pomáhá při léčbě srůstání zlomených kostí i hojení ran, otoků, vředů, výronů i pohmožděnin. Kostival podporuje tvorbu hojivé tkáně, ale neměl by se používat na hluboké rány, protože urychluje povrchové hojení než se rána stačí zhojit uvnitř, což může vést k tvorbě abscesů.
Na závěr u kostivalu upozornění: obsahuje toxické alkaloidy, proto by se neměla užívat vnitřně! Bez ohledu na to, že ji mohou některé receptáře či herbáře doporučovat v malých dávkách…
Sléz přehlížený (Malva neglecta)
Sléz přehlížený, někdy též zmiňovaný jako planý sléz (Malva neglecta) je léčivá rostlina z čeledi slézovitých (Malvaceae). Lidově má řadu sice dnes už asi zapomenutých, ale zajímavých názvů: nazývaná „homolky“, „chlebíček“, „pagáčky“ nebo „cigánské tvarůžky“ díky poživatelným plodům.
Jako rostlinná droga se z ní sbírají listy, květy či celá rozkvetlá nať. Z přírodních látek obsahuje sliz, vitamín C, karoten a třísloviny. V semenech je obsaženo množství oleje.
V přírodním léčitelství je uvedeno, že se užívá (či používá) se při žaludečních či dvanácterníkových vředech, jako kloktadlo při zánětu dutiny ústní či při kašli, ve formě koupele při ekzémech (zejména atopickém) nebo k omývání drobných ran, vzhledem k tomu, že by měla tlumit zánětlivost a svědění.
Pro téma tohoto článků je nicméně důležité, že se používá také v lidovém léčitelství při při poranění, vředech, při otocích rukou a nohou po zlomeninách, nebo mají-li původ v zánětu žil. Doporučovala ho při těchto příležitostech i proslulá rakouská přírodní léčitelka Maria Treben, kterou u nás jistě dobře znají z jejich knih také příznivci přírodní medicíny.
Zde se může požívat buď ve formě koupelí rukou či nohou nebo ve formě obkladů, kdy se zbytek slézu z odvaru smísí s ječnou moukou na kaši, natře na lněný hadřík a přiloží.
Croton lechleri (Dračí krev)
Třetí léčivá rostlina, tedy v tomto případě spíše strom, o které bych se rád zmínil, je na rozdíl od předcházejících dvou exotická a pochází až z jihoamerické džungle.
Croton lechleri je vysoký, štíhlý strom dorůstající výšky mezi deseti až dvaceti metry. České označení je kroton. Roste v nadmořské výšce od 300 do 2000 metrů v povodí Amazonky a Andách. Patří do čeledi pryšcovitých (Euphorbiaceae).
Z jeho kůry se získává tmavě červená míza, která z něj po naříznutí vytéká. Právě její zbarvení vytváří dojem, jako by strom krvácel. Odtud právě název Sangro de drago neboli “dračí krev” (Drachenblut, Dragon´s blood). Latinský název je Resina crotonidi. Je také možno říci, že se jedná o pryskyřici. Můžeme se také setkat s označením přírodní latex.
Dračí krev obsahuje řadu přírodních aktivních látek jako jsou alkaloidy, flavonoly, diterpeny a proanthokyanidiny. Z obsažených látek můžeme zmínit β-sitosterol, cyanidol (katechol, pyrokatechol), gallokatechin, isoboldin, borneol, betain, D-limonen nebo eugenol.
Dračí krev si našla své místo v přírodní medicíně jihoamerických národů. Zevně se aplikuje potíráním na postižené místo, kde dojde k poranění. Například se používala při vaginálních koupelích, ekzémech po kousnutí hmyzem, oparech, poraněních nebo k zastavení krvácení.
Pro nás je důležité, že měla své využití i při zlomeninách a při hojení ran. Je to jistě i dáno tím, že zmírňuje bolesti a působí antibakteriálně a antisepticky.
Prevence
Prevenci, například u zmíněné osteoporózy, kdy hrozí zvýšené riziko vzniku zlomenin, je možné posílit užíváním vybraných přírodních látek. K nejvýznamnějším patří vápník, hořčík, vitaminy D, C a K2. U těchto látek látek je možné, že je také můžeme užívat jako doplněk celkové léčby. Je vhodné o jejich užívání informovat ošetřujícího lékaře (aby Vám stejné látky nepředepsal jako lék).
Vápník je pro děti a dospívající mládež nezbytný pro normální růst a vývin kostí, naopak pro starší ročníky společně s vitamínem D je důležitý pro prevenci osteoporózy (lidově “řídnutí kostí”).
Hořčík hraje důležitou roli v řádově stovkách nejrůznějších reakcí v metabolismu lidského těla. Nedostatek hořčíku rovněž zhoršuje metabolismus některých dalších minerálů, zejména draslíku, fosfátů, vápníku, ale i sodíku. Pokud se naruší při nedostatku hořčíku vstřebávání vápníku, vápník se neabsorbuje a shromažďuje se v měkkých tkáních, což způsobuje artritidu.
Vitamín C ovlivňuje tvorbu kolagenu tím, že se podílí na metabolismu aminokyselin, konkrétně hydroxylysinu a hydroxyprolinu (tzv. hydroxylace lysinu a prolinu). Kolagen je skleroprotein, extracelulární, ve vodě nerozpustná bílkovina, která je základní stavební hmotou pojivových tkání. Tvoří pojivo v kůži, šlachách, chrupavkách a kostech.
V případě vitamínu K2 je důležité si ho nesplést s jeho známějším “příbuzným”, vitamínem K1. Zatímco K1 je využíván především pro srážení krve a jeho hlavním orgánem působení jsou játra, K2 hraje důležitou úlohu v nekoagulačních dějích, a to v metabolismu a mineralizaci kostí, v buněčném růstu a v metabolismu buněk cévní stěny.
Nejdůležitější funkcí vitamínu K2 je zajištění pohybu vápníku v organismu. Prakticky tento vitamín podporuje ukládání vápníku v kostech a zubech a napomáhá odstraňovat vápník z míst, kde jej nechceme, jako jsou arterie. Obecně platí, že vitamín K2 je nezbytný v procesu mineralizace kostí, buněčného růstu a metabolismu proteinů cévní stěny.
V případě jeho kombinace s vitaminem D platí, že Oba tyto dva vitamíny mají synergický účinek, což znamená, zjednodušeně řečeno, že jeden podporuje toho druhého a naopak.