Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Byť se to nezdá, i v zimě můžeme v přírodě natrefit na hezkou řádku bylin. Může se jednat třeba o jmelí, které se v umírněném množství také zpracovává, a to do směsné tinktury, která účinkuje při zvýšeném krevním tlaku, pomáhá při ateroskleróze, posiluje srdeční sval či mírní příliš silnou menstruaci. Nejkvalitnější jmelí pochází z jabloní a sbírá se především v březnu. Kromě této bylinky pak nacházíme také stromy oděné do břečťanu. I ten je v umírněném množství léčivý, protože podporuje vykašlávání. A pak tu máme ještě ptačinec žabinec anebo sedmikrásku, která mnohde prostupuje i sněhovou krustou. Dále nás v přírodě mohou okouzlit rozkvetlé lísky, které počínají hnáti do květu někdy v průběhu měsíce února. Letos si však líska pospíšila, neboť její samčí květy zdobily keř již po Novém roce. I jehnědy z lísky bývají účinné, sbírají se zejména pro jejich krev čisticí účinek, také podporují vykašlávání a mírní projevy zápalu plic. Pokud je však nutně nepotřebujeme, ponechme je včelám, to až se po dlouhé době probudí, stejně jako i zimou ztěžklí čmeláci. Jehnědy jsou totiž první potravou, na které si smlsnou.
Sedmikráska chudobka
Když se však vrátíme k sedmikrásce, která na jaře začne bujet mezi prvními společně s medvědím česnekem, kopřivou, svízelem přítulou anebo vlaštovičníkem, ráda bych pověděla něco o jejich léčivých vlastnostech. Sedmikrásku chudobku pozná jistě každý, neboť je právě tou léčivkou, ke které přilneme už jako děti. Podobné to bude taktéž se smetánkou lékařskou. Tu si však můžeme, s přivřeným okem, splésti například s jestřábníkem chlupáčkem mající květ podobný. Sedmikrásku, tu si však spleteme stěží. Hovoříme o vytrvalé bylině s obvejčitými listy v nízké přízemní růžici. Stvoly s květy jsou vysoké do 15 cm, bývají zelené, někdy též zabarvené do červena. Květenstvím je úbor o průměru 1–3 cm. Středové terčovité květy jsou žluté, obvodové jazykové květy jsou bílé až růžové, na špici někdy červené. Plodem je nažka.
Sedmikrásku sbírávám nejraději na čaj, který pak mísím s dalšími bylinami, jako je kopřiva, případně trnkový květ, lípa a černý bez. Ráda z ní připravuji také hojivou mast, tinkturu, sirup či med. I ten je možný, a navíc velmi chutný. Kromě květu lze posbírat také list, který naši předkové využívali do salátů. Zejména list z prvních, na svět se deroucích, sedmikrásek, které disponují silou největší. A pokud rádi pokrmy zdobíte, nasbírejte si něco sedmikráskového květu, který dozdobí snídani, palačinky, dezert, zmrzlinu či limonádu.
Na co vše sedmikráska pomůže?
- mírní menstruační bolesti
- pomáhá při kašli, zahlenění
- podporuje vykašlávání
- ulevuje při respiračních potížích
- cenná pro svůj protizánětlivý a hojivý účinek
- záněty močových cest a ledvin
- napomáhá při vodnatelnosti
- pozitivní vliv na zdraví pokožky, vlasů a nehtů
- velmi dobrý účinek na zdraví žlučníku a jater
- napomáhá detoxikaci a čistí krev
Zevně se pak používá ve formě koupelí, kdy mírní projevy lupénky, lišejů, vyrážek, ekzému a akné. Obklady ze sedmikrásky se také přikládají na špatně se hojící rány či vředy. Působení této bylinky je velmi nenásilné, dá se říci pozvolné, proto ji můžeme kombinovat s dalšími léčivkami, které podpoří léčbu toho neduhu, který nás trápí.
Ptačinec žabinec alias ptačinec prostřední
Ptačinec jsem dlouhou dobu neznala, je příliš drobný, nikdy mne tedy nenapadlo jej sbírat. Pak jsem však jednou z jara uviděla staré babičky, které se na něj vydávaly s košíkem, aby jím přilepšily domácímu zvířectvu, případně též sobě, protože ptačinec je bylinka naplněná vitamínem C. Ve své podstatě hovoříme o nízké, křehké, hustě rozvětvené, mělce kořenící léčivce, která poléhavá porostlá drobnými bílými chloupky. Květy jsou drobné, pětičetné, s bílými korunními lístky. Plodem je tobolka. Za jednu z hlavních předností pokládám přítomnost cenného vitamínu C. V dnešní době máme tohoto vitamínu dostatek i v průběhu dlouhé zimy, nicméně v minulosti platil ptačinec často za jeden z jeho hlavních zdrojů. Společně s kvašeným zelím a různými klíčky. To když naši předkové klíčili hrách, slunečnici, ale též například lněné semínko.
Dále zde najdeme také draslík, zinek, fosfor, hořčík, měď, ale i cennou kyselinu křemičitou. Pokud na bylinu vyrazíme časně z jara, výtečně tělu pomůžeme zbavit se odpadních produktů látkové výměny, pročistíme lymfu, pomůžeme mírnit projevy celulitidy, povzbudíme ledviny, také se zbavíme nepříjemného zahlenění. Zpracovat ji můžeme do podoby čaje, kdy sbíráme celou rostlinku, kterou pak zalijeme vroucí vodou a necháme zhruba 5 minut louhovat. Na půl litru vody postačí zcela jistě půl hrsti čerstvé byliny. Případně ji můžeme, podobně jako sedmikrásku výše, přidat do polévky anebo z ní uchystat salát společně s rajčaty, cibulkou, paprikou, lněným olejem, himalájskou solí, dobromyslí a kouskem dobrého sýru. Naši předkové bylinku často promísili pouze s olejem, octem, solí a takto servírovali a vychutnávali. Osobně bych do salátu přidala ještě malé množství rozinek, což mu přidá jednu hvězdu navíc.
Ptačinec můžeme také odšťavnit, kdy čerstvou šťávu užíváme po lžičkách. Zejména při revmatismu, kožních problémech, neboť podobně jako sedmikráska i ptačinec dokáže pročistit tělo. Trápí-li nás bronchitida, i tehdy čerstvá šťáva z bylinky pomůže. Šťávou lze napustit také plátno, které pak přikládáme na kožní neduhy, zanícená místa, akné postiženou pleť.
Zima není úplně obdobím, kdy bychom s košíkem obcházeli lesy a louky, neboť příroda odpočívá sbírajíc sílu na své další jaro. Přesto, byť se to nezdá, i v zimě posbíráme něco léčivek, které můžeme v případě potřeby použít. Na začátku března pak půdou prorůstá i medvědí česnek. T tom však příště, o něm však jindy, neboť medvědí česnek vydá na mnoho stran zajímavého čtení.