Zeměžluč menší neboli též lékařská (Centaurium erythraea)

cm zemezluc

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Zeměžluč je rostlina z čeledi hořcovitých (Gentianacea). Patří mezi nejstarší léčivé rostliny světa. Její starý název byl Fel terrae – žluč země; označoval ji tak Plinius. Dioskorides ji podle bájného kentaura označoval jako kentaurion mikron. Na původ slova se brzy zapomnělo a starší rodový název (Erythraea) se odvodil z řeckého pojmenování barvy kvítků (erythros = červený). Nynější rodový název vychází z Dioskoridovo kentauron a druhový z erythros.

Stonek je dutý, válcovitý, světle zelený až hnědý, podélně rýhovaný, jen v horní části větvený. Listy jsou přisedlé, celokrajné, vstřícné, podlouhle vejčité až kopinaté, až 3 cm dlouhé. Ještě relativně nedávno, v minulém století se u nás vyskytovala často. Bohužel kvůli nešetrnému sběru se s ní setkáme zřídka. Obvykle se dováží z jiných evropských zemí či ze severní Afriky. Platný lékopis uvádí i jiné druhy zeměžluči jako Centarium majus či Centarium suffruticosum.

Účinné látky jsou soustředěny v kvetoucí nati. Obsahuje glykosidy, sekoiridoidy a jejich dimery, triterpeny, kyselinu ferulovou, protokatechovou a další látky. Důležitou složkou je rovněž kyselina nikotinová resp. její amid. Její nedostatek v organismu vyvolává střevní a žaludeční poruchy, vede ke komplikaci při onemocnění jater, žlučníku a sleziny. Vodný extrakt vykazuje protizánětlivé, analgetické a antipyretické účinky. Zeměžluč patří mezi typické představitele skupiny hořčin, označovaných také latinským názvem amara. Tyto hořčiny refelektorickým způsobem zvyšují činnost žaludku, podporují tvorbu slin a žaludečních šťáv.

Droga je doporučována při žaludečních potížích provázených nechutenstvím či při chronických dyspeptických potížích. Vnímání její hořké chuti je individuální  a nálev z ní může i v krajním případě vyvolávat odpor či zvracení. Dávku je proto vždy třeba upravit dle citlivosti pacienta. Vzhledem právě k této hořké chuti mohou nálev špatně snášet ženy v těhotenství. Amara nesmějí být používány při zvýšené kyselosti žaludečních šťáv a při zánětlivých onemocněních žaludku a střev.