Zeměžluč – hořké zdraví

cm zemezluc

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Když jsem přemýšlel o jménu této mocné bylinky, napadla mne dvojitá slovní hříčka českých botaniků: ze-mě-žluč, tedy – podporující vylučování žluči nebo země-žluč, tedy žluč samotné (Z)země. Tomu nasvědčuje i starší latinské pojmenování – fel terrare, tj. žluč země.

Ať už je to jakkoli, vychází český název z výrazné, až nepříjemně hořké chuti této prastaré léčivky. Latinské jméno Centaurium erythraea dostala buď dle kentaura Chirona, prý objevitele její léčivé síly, nebo složením slov centum – sto a aurum – zlato. Zeměžluč okolíkatá, známá i jako lékařská či hořká, měla díky své oblíbenosti v minulosti mnoho lidových jmen, např.: cintorie, čantoryjka, kyřice, tisícizlaté koření, chlístník nebo bylina čarodějnic. Samozřejmě byla považována za magickou. Jejím kouřem se dříve zaháněli třeba hadi.

VŠUDE DOBŘE

Rod Centaurium obsahuje na 30 až 50 převážně teplomilných druhů zeměžlučí. Přesný počet je obtížné stanovit, neboť jednotlivé druhy jsou si velmi podobné a jejich stavba je zároveň dost ovlivněná místními podmínkami. Jejich pradomovinou bylo Středomoří, odkud se dodnes rozšířily po celém světě. U nás v Čechách rostou tři druhy: nejrozšířenější zeměžluč okolíkatá, zeměžluč spanilá a nejvzácnější zeměžluč pobřežní. Zeměžluč okolíkatá roste v mírném a subtropickém pásu Evropy, Asie a v severní Africe, zavlečena byla i do Severní Ameriky, Austrálie a na Nový Zéland. Má ráda světlá a suchá stanoviště v teplých nížinách – stráně, louky, pole, paseky, náspy cest apod., s půdou bohatou na živiny. Nenápadná zeměžluč se obtížně brání konkurenci plevelů a je velmi citlivá na kvalitu podloží – je proto dobrým indikátorem čistoty spodní vody.

DOMA NA ÚSTUPU

Zeměžluč okolíkatá je dvouletka dorůstající 10 až 50 cm. První rok vytváří přízemní růžici listovou, s asi 3 cm dlouhými, vejčitými a nápadně žilkovanými listy. Až druhým rokem vyrůstá tuhá vzpřímená lodyha s přisedlými lístky, která se ve své vyšší polovině větví. Od června do září vykvétá drobnými pětičetnými růžovými kvítky uspořádanými ve vidlanovitý vrcholík. Plodem jsou pak dvoupouzdré tobolky s množstvím maličkých semínek. Od července do srpna, na počátku kvetení, se sbírá nať, která se rychle suší ve stínu (do 40 °C). Zodpovědný sběrač ji stříhá asi 5 cm nad zemí a důsledně dbá na to, aby rostlinku nevytrhl i s mělkými kořeny. Ostříhaná lodyha obvykle ještě obrazí, vykvete a může se vysemenit. Z téhož důvodu by se stanoviště nemělo „sklidit“ celé a ponechat alespoň několik celých jedinců. Zeměžluč z volné přírody postupně mizí. U nás je zatím, na rozdíl od Německa či Polska, kde je chráněná, zařazena jen na seznamu rostlin vyžadujících pozornost. Pěstovat zeměžluč není snadné, takže nejjednodušší je koupit si ji prostě v lékárně či bylinkářství.

HOŘKOSTÍ NA TRÁVENÍ

Výtažek zeměžluče obsahuje množství hořkých hořčin (např. kantaurin či extrémně hořký glykosid centapikrin), flavonoidy, silice, glykosidy, třísloviny, mastné kyseliny, cukry, vosky atd. V léčitelství je zeměžluč využívána od začátku letopočtu. Vysoký podíl speciálních glykosidických hořčin ji předurčuje především k použití při jakýchkoli problémech s trávením. Pozitivně působí hlavně na játra a žlučník, dvanáctník a peristaltiku střev, podporuje tvorbu žaludeční šťávy, a je tak uznávaným prostředkem např. proti nechutenství (i anorexii), pálení žáhy, říhání, nadýmání, střevním parazitům, zkrátka k celkovému zlepšení metabolismu. Posiluje také funkci sleziny, a používá se proto při anémiích a infekčních nemocech (žloutenka) k posílení imunity a podpoře detoxikace. Zevně zeměžluč ve formě obkladů, balzámu či tinktury znatelně urychluje hojení ran, vyrážek i hemoroidů. I když účinky zeměžluče jsou silné samy o sobě a stejně tak je silná i její hořkost (!), lze do odvaru přimíchat i další bylinky podporující trávení (pelyněk, čekanka, chmel, pampeliška apod.). V běžných dávkách (max. 5 g denně) je zapovězena jen těhotným a kojícím, při předávkování však může vyvolat zvracení nebo průjem. Zeměžluč je samozřejmě tradiční složkou bylinných likérů a léčivých vín, v Africe s ní koření i jídlo, např. polévky. Takže dobrou chuť a hořko-zdravé léto.