prozdravi.cz
Vše pro vaše zdraví
krasa.cz
Vše pro vaši krásu
parfemy.cz
Značková parfumerie
hodinky.cz
Značkové hodinářství
sperky.cz
Značkové klenotnictví
vivantis.cz
Být sám sebou
logo  
lékařská poradnakatalog stránekobchod pro zdraví

Najdete nás na facebooku
Zdravá výživa


Zelí hlávkové (Brassica oleandra capitata L.)

20.05.2014
Zelí hlávkové
Nejznámější česká léčivka, kterou každý Čech dobře zná, se u nás tradičně používá masově v tradiční masově léčebně kulinářské směsi knedlo-zelo-vepřo. Podává se nemocným trpícím podvýživou, hladovým a lidem s obsedantní představou potřeby jíst a chuti k jídlu. Terapie se provádí kolem poledne, obvykle jednorázově ob více dnů a patří mezi mimořádné léčebné zážitky. A to zvláště tehdy, když je jako doplněk pro zlepšení trávicího procesu použita tekutá forma neméně známého léčebného extraktu ze sladu a chmelu s výrazně protistresovým vlivem a hustou pěnou.

Tento oblíbený typ bylinné terapie vytváří u nás častou a charakteristickou závislost. Vzniká sklon k předávkovávání a jeho následkem se tvoří tukem vyplněné zduřeniny lokalizované převážně centrálně a se sklonem ke kulatosti. Jedincům s touto závislostí se při naklonění trupu tvoří vrásky megarozměrů, které lze označit zprvu jako faldíky, později faldy a určitý čas před koncem jako převisy či tukopády.

 

Nicméně tato terapie je jednou z hlavních vymožeností naší vědy v boji proti hladomoru, který se zde od doby vynálezu toho převratného léčiva již nikdy nevyskytl.

 

Ze zelí se bylinkářsky využívá list, z něj čerstvá vylisovaná šťáva, odvar nebo list zkvašený po nastrouhání jako takzvané kysané zelí. Všechny tyto podoby lze dále tepelně zpracovávat. Ve fytoterapii se využívají jen odrůdy zelené.

 

Výčet účinných látek a složek zelí je velmi imponující a na to, jak běžná a málo vážená rostlina v našem jídelníčku zelí je, je i dosti překvapivý. Dle literatury se jedná o vitamíny A, B1, B2, C, K, U (fytochinon), draslík, hořčík, vápník, železo, fosfor, hořčičné glykosidy, slizy a poněkud nepříznivé takzvané brasikové faktory omezující při požití asi 1 kg zelí vychytávání jódu štítnou žlázou, takže nestřídmé dlouhodobé nadužívání zelí může způsobit i strumu. A tak se nelze diviti, že se zelí nedoporučuje užívat při poruchách štítné žlázy bez jódozdrojných surovin, jako jsou sardinky, kelp a jiné mořské produkty, například mořská sůl.

 

Odbočka: Toto platí i pro ostatní brukvovité, jako je kapusta, kedluben, brokolice aj. Kapusta se léčitelsky také využívá hlavně zevně pomačkaná a spařená v obkladech na bolící klouby nebo páteř. Brokolice zase vzhledem k obsahu výrazného faktoru s protinádorovými účinky na plíce, střeva a pohlavní ústrojí a tím, že nezachycuje z půdy mnoho dusíku, je vhodná pro kojící matky, těhotné ženy, kuřáky, kuřákyně a rakovináře.

 

Vzhledem k tomu, že zelí tepelně neupravené má spíše projímavé účinky, lze se nadíti po zkrmení kilogramu zelí úplně jiné hektické události na opačné straně těla, než je uložena štítná žláza. Faktem je, že zprvu by člověk trhal rychlostní a šikovnostní rekordy (rozvazování uzlů na kalhotách, odemykání a zamykání se svazkem klíčů apod.), ale posléze by se ztrhal spíše celý. Tak prostě zelí nehltejte po kilech. To byste se při normální konzumaci s pomocí zubů nebo zubních náhrad v těchto množstvích zelím asi uchroustali, ale tato rada se týká hlavně majitelů účinných odšťavovačů, kteří se, díky strojní snadnosti zisku zeleninových šťáv, nestřídmě předávkovávají v naivní představě, že čím více těchto zdravých potravin zkonzumují, tím více učiní pro své zdraví.

 

Po přečtení odstavce se složením se nelze divit parazitům střevně červovitých značek, že tělo opouštějí již při požití půl decky šťávy nebo čtvrt kila listů, protože je svrbí sirnými látkami celý červ….

 

Šťáva z listů se také úspěšně podávala při žaludečních vředech několikrát denně asi půl hodiny před jídly.

 

Při avitaminózách se připravuje odvar - vzhledem ke značnému obsahu vody v zelí se dává přejít varem asi 50 g čerstvých listů na 4-5 dcl vody a asi půl hodiny se spařuje.

 

Při zácpě se tradičně doporučuje krátkodobě 2x denně pozřít asi půl kilogramu kysaného zelí. Kysané zelí se svým významným obsahem kyseliny mléčné při požívání menších dávek kolem 50-150 g pravidelně udržuje nejen stolici v žádoucí funkci, ale patogenní střevní mikroby, plísně a kvasinky v pozoru. Doporučuji tuto úpravu zelí užívat jako kúru po několik týdnů pro pořádek ve střevech, proti křečím tamo a pro posílení organizmu a imunity.

 

Kysané zelí se získá kvasným procesem po nastrouhání struhadlem na proužky jako ze skartovačky, promísením s 1 lžící soli na 5 kg a přídavkem lžičky kmínu. Lze přidat i jednu větší cibuli, česnek, několik koleček (tím nemyslím zahradního dopravního prostředku) kořene křenu a případně přidat další domácí koření: bazalku, šnytlík, kopr, jablko, nať celeru nebo petrželky atv. (a tak vůbec). To všechno nacpete do vhodné kvasné nádoby zvící sudu, ušlapete několikahodinovým vlastnonožným pochodem (jedna moje nejmenovaná bližní si na některé své nohy dává mikrotenové pytlíky, než vleze do svého turistického 40 l zeláku (ahoj Zorko…). Než zelí pustí šťávu, zatížíte prkénkem a zátěžovým kamenem, přiklopíte kvasnou uzavírací miskou a vyčkáváte 1-3 měsíce na produkt. Občas je nutno zkontrolovat, jestli se nahoře nedělá bílá plíseň, kterou je nutno hned odstranit. Potom ho lze vložit do kompotových sklenic a sterilovat nebo do chladničky pro rychlejší spotřebu. Ideální variantou ale se nám za mlada jevilo ho pravidelně přímo ze zeláku užírat…

 

Kysané zelí používali námořníci proti kurdějím, smrtelné choroby z nedostatku vitamínu C. V kysaném zelí je ho dokonce víc než v čerstvém a ve 200 g zelí je ukryta obvyklá celodenní nezbytná dávka. Kysané zelí ale podporuje zdraví komplexně.

 

Čerstvá šťáva ze zelí se tradičně užívala nejen při žaludečních a dvanáctníkových vředech, ale i při nemocech jater, slinivky, při zánětech střev, pro podporu tvorby krve při anémiích, při srdečně cévních chorobách spojených s aterosklerotickými změnami, pro usnadnění odkašlávání při kašli (zvláště účinná je pro tento účel smíchaná s medem), pro čištění krve zvýšenou produkcí moči zdravými ledvinami (nemocné ledviny jsou brukvovitými rostlinami překrvovány, blokovány a drážděny obsaženými hořčičnými látkami) a proti melancholii. Jste-li melancholik, dejte si zelí nebo jeho šťávy více a během k záchodu přijdete na jiné a určitě mnohem konkrétnější a tvořivější myšlenky, nad nimiž můžete vzápětí v mírném neklidu a podřepu pomeditovat.

 

Tradičně se uvádí, že zelí chrání i před opilostí. Podle mého soudě by při dostatečném podávání zelí člověk alkohol ve spěchu k záchodu asi dost vybryndal a ani v sobě tamo díky tryskovému průchodu trávením dvakrát moc neudržel. Faktem je, že kyselé zelí je při poopilostních opičkách jednou z mála potravin, kterou tělo v mírném množství snese.

 

Drcený list se dříve přikládal na rány a vředy pro rychlejší stažení hnisu a jeho výron. Podobně se dával na vyrážky, akné, karbunkly, furunkly, nežity, ekzémy a vůbec všelijaké možné boláky. A kdyby nic, tak to alespoň tlumí místní horkost počínajících zánětů, například zánětů žil na oteklých nohách. Ovšem jenom zevně, vnitřně na záněty rozhodně ne, vzhledem ke zvyšování kyselosti tělesného prostředí a tím omezování aktivity bílých krvinek. Ovšem u zánětů v trávicím systému od jícnu po konečník naopak ano, protože velmi dobře vadí patogenním mikroorganizmům tamo se nežádoucně občas vyskytujícím, množícím a do sliznice zlomyslně své jedovaté zplodiny své látkové výměny vylučujícím.

 

Drcený čerstvý nebo zapařený list se přikládal i na revma a bolavé či dnavé klouby, namožené svaly a šlachy, jejichž hojení napomáhají obsažené sirné hořčičné sloučeniny vyšším prokrvením. Já jsem na toto vymyslel kostivalové mazání, které jsem nazval První mazání K1, které má navíc kromě prokrvení a tlumení bolesti i regenerační vlastnosti.

 

Člověk pohlíží na zelí jen jako na běžnou zeleninu a příliš ho v domácnosti nevnímá, ale ve skutečnosti to je rostlina se značnými schopnostmi člověku znalému pomoci.


Související články:
Brokolice, květák a zelí proti rakovině
Kysané zelí - zázrak ze sudu
Úloha listové zeleniny v našem jídelníčku


20.05.2014
autor: Břetislav Nový
další články v rubrice: Bylinky


 
Stravování žen po čtyřicítce
Mocná dvojice minerálů
Zdravé vánoční cukroví
Cukrovka - příznaky a hodnoty glykemie
Jak zajistit adekvátní příjem zinku
Priessnitzův obklad
Proč je ve většině případů dobré nedělat kompromis (psychologie vyjednávání podle FBI)
Jak snížit hladinu škodlivého LDL cholesterolu přirozenou cestou
Hemeroidy - léčba, která zabírá
VIDEO: Kolikrát denně máme jíst?

373,- Kč
(c) 2004-2016 www.celostnimedicina.cz
O násRSS