Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Problémy spojené s nosními dutinami jsou velmi časté, každým rokem postihnou cca 10 – 30 % veškeré populace v Evropě. Jakou funkci vlastně dutiny mají a čím nás umí potrápit?
Funkce nosních dutin
Dutiny upravují vdechovaný vzduch, zahřívají ho a zbavují nečistot z ovzduší. Dutiny vzduch také zvlhčí a připraví ho na vdechnutí do průdušek a plic. Nosní dutiny se dále významně podílejí na tvorbě a zabarvení hlasu. Díky rozmanitosti tvaru a velikosti dutin je hlasové zabarvení každého člověka nezaměnitelné. Ostatně ucpané dutiny prozradí již prvních pár vyslovených slov.
Další diskutovaná hypotéza funkce dutin je jejich úloha odlehčit „vzduchovými polštářky“ tíži hlavy a lebky.
Anatomie vedlejších nosních dutin
Vedlejší dutiny nosní (sinus paranasales) jsou vzduchové prostory v lebce, které obklopují dutinu nosní. Jedná se o čtyři páry dutin „za nosem“ uprostřed obličeje. Největší je dutina umístěná v horní čelisti (sinus maxillaris). Objem obou jejích částí je přibližně 20 cm3. Druhou největší dutinou je čelní dutina (sinus frontalis), umístěná v čelní kosti v prostoru nad kořenem nosu. Její objem bývá okolo 10 cm3. V pořadí další dutinou je dutina kosti klínové (sinus sphenoidalis). Její objem je cca 6 cm3. Nejmenší dutinou je dutina kosti čichové (sinus ethmoidalis), jedná se vlastně o větší počet čichových sklípků (cca 4–16), které jsou vzájemně propojeny. Jejich celkový objem nepřesahuje cca 2–3 cm3.
Nosní dutiny jsou párové, rozděluje je nosní přepážka; představují velký vzduchem vyplněný prostor nad a za nosem uprostřed obličeje. Nosní dutiny jsou tedy nejsvrchnější částí dýchacího systému a z hlediska čínského pentagramu jsou pod vládou mateřského orgánu plic. Také z pohledu klasické medicíny infekce postihující spodní patra dýchacího systému – například průdušky – budou postihovat i nosní dutiny a vedlejší nosní dutiny.
Součástí dutin jsou nosní skořepy. Jedná se o dlouhou protáhlou a na povrchu zvlněnou pasáž uvnitř nosu, která nutí vzduch ke stejnoměrnému proudění po povrchu sliznice nosu (ta je vystlaná řasnatým dýchacím epitelem).
Nosní skořepy
Skořepy se vyskytují tři nad sebou, připomínají turbíny, které usměrňují přiváděný vzduch do zadních prostor nosu. Spodní skořepa je největší – cca 1,5 až 2 cm, je odpovědná za přívod vdechnutého vzduchu, za úpravu a vyčištění. Nečistoty obsažené ve vzduchu pak po sliznici nosní dutiny postupují dál do štěrbiny (meatus nasopharyngeus), kde sestoupí dolů a jsou spolykány a metabolizovány nebo detoxikovány v trávicím traktu. Střední skořepa dlouhá max. 1 cm je spojená s čelistními a čichovými dutinami úzkými kanálky; jejím úkolem je chránit vedlejší dutiny před přímým kontaktem s prudce vdechnutým vzduchem. Vrchní skořepa (nejmenší), je spojená se střední skořepou řadou nervových zakončení. Vrchní skořepa chrání čichovou bulbu – část koncového mozku, která je nervově spojená s čichovou sliznicí nosu a má za úkol vnímání čichové informace prostřednictvím čichových receptorů.
Výplachy nosních dutin
Vyplachování nosních dutin bylinnými nálevy nebo slanou vodou patří k účinným mechanickým očistám, popsána je již ve starých jógových textech. Při aplikaci těchto technik platí zlaté pravidlo – všeho s mírou (jen jednou za čas). Výplachy prováděné několikrát denně jsou kontraproduktivní, drážní sliznici dutin a v konečném důsledku je zatěžují.
Sinusitida
Sinusitida je zánět sliznic nosní dutiny a vedlejších dutin nosních. Symptomy jsou vyšší tvorba hlenu spojená s častým smrkáním, zacpaný nos, bolest a tlak v obličeji. Může se přidat horečka, bolesti hlavy či zubů, zhoršení nebo ztráta čichu, bolest v krku, záněty nosních mandlí a kašel či návalové kýchání. Pokud zánět trvá méně než 4 týdny, označujeme ho za akutní. Přetrvává-li více jak 12 týdnů, je považován za chronickou sinusitidu.
Největší nebezpečí komplikací spojených se sinusitidou představuje blízkost mozku – možnost proniknutí infekce do mozkových blan a do mozku. Další komplikací u čelistních dutin je propojenost s kořeny zubů, které mohou prorůstat až do prostoru čelistní dutiny.
Druhy sinusitid
- Chronické záněty čelistních dutin (sinus maxillaris) bývají nejčastější a mohou být provázeny bolestí lící, zubů nebo migrénou.
- Chronické záněty čelních dutin (sinus frontalis), ty provází bolest čela nad očima.
- Čichové dutiny (sinus ethmoidalis) a problémy s nimi spojené se mohou projevit jako bolest uvnitř hlavy za nosem. V dětském věku jsou čichové dutiny místem nejčastějších zánětů.
- Problémy s dutinami v kosti klínové (sinus sphenoidalis) jsou nejméně časté. Jsou uloženy „nejhlouběji“ v lebce. Provázejí je bolesti prostoru za očima, bolesti vrcholku hlavy a v zátylku.
Velmi často může být s chronickým problémem spojeno ucpání spojovacího kanálku (apertury) konkrétní dutiny. Za normálního stavu jsou tyto kanálky spojené s nosními dutinami vzduchově průchozími štěrbinami, ty se však mohou ucpat.
Za záněty dutin stojí
Většina sinusitid je virového původu (chřipkové viry, koronaviry, rhinoviry, atd.). Častou chybou klasické medicíny je podávání antibiotik na akutní virové sinusitidy. Pokud sinusitida přetrvává více jak deset dní, stojí za ní většinou bakteriální infekce (různé druhy streptokoků, atd.). Dalšími příčinami mohou být nejrůznější alergie nebo částice ze znečištěného vzduchu – například truhlářský prach nebo uhelný prach u horníků apod.
Dalším důvodem mohou být strukturální problémy nosu, například nesymetrická přepážka, která v jednom směru utlačuje prostor nosní dutiny, celkové oslabení (imunitní systém) nebo také snížená funkce lymfatických uzlin okolo nosu a také nosních mandlí, jejich chronické zanícení nebo přítomnost infekčního ložiska.
Nadměrný tlak dutinám nesvědčí
Každá lebeční dutina je spojena s nosem malými otvory – aperturami – u zdravého jedince jsou otevřené. Proto jsou všechny vedlejší dutiny snadno přístupné vzduchu. Změny tlaku v atmosféře se tedy projevují změnami tlaku ve vnitřních dutých prostorách lebky a ve středním uchu. Tuto situaci známe při vzletu a přistávání, nebo při potápění. Vyrovnávání tlaku ve vedlejších lebečních dutinách probíhá automaticky, pokud ne, může být velmi bolestivé. Aby se předešlo těmto nepříjemnostem, k prvním naukám na lekcích potápění patří vyrovnávání tlaku v dutinách. Stačí si ucpat nos a jemně fouknout, tím se tlak vyrovná, předejde se následné bolesti.
Asymetrie nosní přepážky
Až 80 % lidí má asymetrii nosní přepážky. U některých je poznat na první pohled, jiní o ní ani nevědí. Nosní přepážka je tvořena chrupavkou a rozděluje nosní dutinu na dvě části. V případě asymetrie je nosní přepážka vyhnutá, to může vést ke snížení průchodnosti utlačované pasáže; dále může způsobovat potíže při dýchání nosem, časté krvácení z nosu, bolesti hlavy, problémy ve spánku (chrápání, apnoe).
Střídání dominance nosních dírek
Střídání dominance nosních dírek bylo popsáno koncem 19. století v Německu. Jóga pracuje se střídáním nosních dírek od pradávna v různých dechových technikách. Dominance jedné /druhé nosní dírky je dána její aktivací autonomním nervovým systémem – je řízena z hypotalamu. Cyklus dominance se přepíná zhruba v intervalech 2,5 hodiny. Jednou nosní dírkou vstupuje a vystupuje cca 35 % celkového vzduchu a druhou cca 65 % .
U 20 % veškeré populace se střídání dominance nosních dírek vůbec neprojevuje. Smysl tohoto cyklu nabízí dva významy: při spánku na boku přepnutí dominance přinutí člověka změnit polohu (nezatěžuje se páteř), a rozdílný průchod proudu vzduchu má své výhody v čichové citlivosti člověka.
Pomoci může i detoxikace
Informační medicína nabízí řešení i na chronické obtíže, vyzkoušet můžete komplexní detoxikaci této oblasti.
Redakce Joalis