Zdravá výživa je pro nás opět aktuálnější

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Zajímavé srovnávací informace k výživovému doporučení denních dávek vitaminů, minerálů a ostatních pro život nezbytných látek podle orthomolekulární medicíny (= nauka zabývající se buněčnou výživou) ve srovnání s oficiálními školskými, tzv. hygienickými, doporučeními poskytují v článku němečtí vědci.

Stručné shrnutí:

Z nových poznatků je zřejmé, že tzv. oficiální výživová doporučení pokud jde o vitaminy, minerály a stopové prvky vč. enzymů, aminokyselin a látek nezbytných pro život, výrazně pokulhávají za životnějšími, a pro nás z  hlediska racionální stravy už „dávno známými!“, pravidly zdravé stravy.

V německém odborném časopisu „Länger und gesünder leben“ věnovanému alternativním směrům léčení, z kterého jsou volně převzaty následující informace, byla uvedena zajímavá tabulka s ještě zajímavějším komentářem vysvětlujícím moderní pojetí zdravé stravy včetně nutnosti obohacovat, i jinak zdravý pokrm, přírodními potravinovými doplňky v prevenci mnoha chronických onemocnění. Možná si ještě ze školy pamatujeme, že nedostatek vitaminu C způsobuje kurděje, nedostatek vitaminu B, podobně pro nás exotickou nemoc, beri-beri a nedostatek vitaminu D dává vzniknout křivici.

Málokdy ale domyslíme, že krvácející dásně jsou vlastně už předzvěstí kurdějí a chronická únava spojená s nervozitou, bušením srdce, bolestmi nohou a nechutenstvím již prvními známkami onemocnění beri-beri. Skorbut, beri-beri, rachitis, pellagra a perniciózní anémie jsou konečnými stádii dávno před tím se pomalu rozvíjejícího, ale latentního, a tudíž nepoznaného, patologického procesu.

Z následující tabulky je zřejmý „propastný rozdíl“ doporučené denní dávky vitaminů pro dospělého člověka mezi oficiálními výživovými doporučeními a doporučeními alternativních směrů, konkrétně orthomolekulární medicíny:


Denní dávka: (1 mg = 1.000 µg)

Vitamin Oficiální doporučení (DGE*) Nově prokázaná dávka (neoficiální)
Vitamin A 1,0 mg (3.330 I.E.) 7,5 mg (25.000 I.E.)
Vitamin D 5,0 µg (200 I.E.) 25-50 µg (1.000 I.E.)
Vitamin E 12,0 mg 800 mg (= 66x více)
Vitamin K 80,0 µg 4.000 µg
Vitamin C 75,0 mg 1,5 g (= 20x více)
Vitamin B1 1,6 mg 300 mg (= 187x více)
Vitamin B2 1,8 mg 1.000 mg (= 555x více)
Vitamin B6 2,0 mg 200 mg (= 100x více)
Vitamin B12 3,0 µg 1.000 µg (= 333x více)
Biotin (Vitamin H) 0,1 mg 140 mg
Kyselina listová 0,3 mg 400 mg
Niacin 18,0 mg 1.000 mg
Kyselina pantotenová (B5) 6,0 mg 10.000 mg

*) Deutschen Gesellschaft für Ernährung. (Německá společnost pro výživu) – Oficiální úřad obdobný naší společnosti pro výživu, která si oficiálně činí nárok na stanovování výživových norem.

Strádání lidského organizmu z nedostatečného přívodu životně důležitých látek (vitaminů) rozdělují autoři výzkumu do 6 stádií:

Stadium 1
Vyprazdňují se zásobárny vitaminů v tkáních, měřitelná koncentrace v krvi zůstává ale zatím nezměněna. Na dostatečné hladině vitaminů závislé procesy látkové výměny fungují také správně. Pro náhle vzniklou potřebu organismu pokrýt požadovanou „objednávku“ však chybí „na skladě“ potřebné množství. Např.: při zvýšení náchylnosti k nemocem z nachlazení chybí dostatečné pokrytí imunitní reakce zvýšenou potřebou vitaminu C.

Stadium 2
V krvi nejsou stále posuny hladin vitaminů zjevné. Chybí ale dostatek vitaminů v tkáních. Např.: buňky imunitního systému ve tkáních nemohou z nedostatku vitaminu C ochránit dostatečně organizmus před vznikem lokální infekce.

Stadium 3
V krvi je již patrný pokles náležitých hladin vitaminů. Metabolické reakce závislé na potřebné hladině vitaminů přestávají být dostatečně efektivní. Např.: dlouhodobě probíhající procesy tkáňové přestavby závislé na dostatečném přívodu živin se mohou v určitých případech zvrhnout v rakovinné bujení. Týká se to zejména nedostatku antioxidačních vitaminů C, E a beta-karotenu.

Stadium 4
Převážná většina životně důležitých funkcí je nedostatečným přívodem vitaminů již víceméně narušována a to vede k nespecifickým symptomům jako je chronická únava, nedostatečná výkonnost, pokles chuti k jídlu, zhoršené hojní ran, oslabení imunitní reakce apod.

Stadium 5
Ty procesy v těle, které jsou na aktuální dodávce vitaminů závislé, „vypadávají ze hry“. „Ke slovu přichází“ skutečný skorbut a rachitis.

Stadium 6
Typické symptomy z nedostatku vitamínů přecházejí do stádia nevratnosti. „Není cesty zpátky“ pouze „ke konci“.

Vedle typických symptomů z nedostatku jsou nedostatkem vitamínů ovlivněny i ostatní choroby, se kterými se dnes spíše setkáme v praxi. Je to již zmíněná rakovina, kterou sice není příliš snadné léčit v její pokročilé fázi, ale v počátečních stádiích to možné jistě je. Stejně tak se to týká i další „metly civilizace“ jakou je ateroskleróza, nebo-li tvrdnutí a ucpávání cév, které je zejména v oblasti srdce známé ve svém finálním stádiu jako srdeční infarkt, nebo v oblasti mozku jako mozková mrtvice.

Předchozími, spíše funkčními, fázemi těchto procesů je např. vysoký krevní tlak nebo angína pectoris. Proti plíživým projevům z nedostatku buněčné výživy je jako jedinou prevenci v tomto směru možné považovat doplňování potřebné hladiny a zásob vitaminů pomocí potravinových doplňků, multivitaminových preparátů a produktů speciální výživy. Jeden z vedoucích představitelů německé orthomolekulární medicíny Dr. Gerhard Ohlenschläger považuje nově doporučené denní dávky vitaminů za nutné s tím, že ani při několikanásobně zvýšené denní dávce neexistují vedlejší negativní účinky a to ani při trvalém užívání.

Autor potvrzuje také již delší dobu známou skutečnost, že běžná strava, byť by byla považována za zdravou tzn. i strava s vysokým obsahem ovoce a zeleniny, čerstvých a ekologicky pěstěných potravinových produktů není s to pokrýt v současnosti existující vysoké nároky prostředí na naše zdraví. S autorem není myslím možné nesouhlasit, už také proto, že jsme se se základy zdravé výživy seznamovali již dříve prostřednictvím literatury vydávané našimi učiteli jógy a tato nová doporučení nápadně vystihují slova našich učitelů ohledně potřeby „brát něco navíc“ k udržení si nejen fyzické kondice, ale i duševní svěžesti a dobré nálady. Pokud jde o mne, mohu ze své praxe tato doporučení jenom potvrdit. Problém je ale spíš v tom přesvědčit pacienty, aby si tato doporučení vzali k srdci.

Na závěr je nutno podotknout, že zdravá výživa je ovšem pouze jedním z vícero pilířů zdravé životosprávy. Strava je důležitá, ale ještě důležitější je mentální postoj a náhled na vlastní zdraví ve smyslu ochoty změnit předsudky v konstruktivní přístup. Člověk by neměl tyto změny dělat z donucení, ale účinnější je dokázat, že je to pravda a ještě účinnější je pochopitelně vlastní zkušenost, nebo zkušenost jednoho z blízkých.

Úhelným kamenem zůstává ovšem pozitivita přístupu k životu vůbec. Pokud si člověk života a tím i zdraví neváží a dělá si v duchu na zeď čárky, kdy už to skončí, a že to má „za pár“, je pochopitelně zbytečné o zdravé životosprávě hovořit, to má smysl tehdy, je-li člověk pozitivně motivován na sobě konstruktivně a efektivně pracovat v duchu zdravotních doporučení i za cenu konstatování, že být zdravý není snadné a musí se pro to hodně udělat.