Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Důležitost zdravých střev pro celkový dobrý stav našeho organismu v současnosti jistě nikdo nezpochybňuje. Nicméně pro řadu z nás představuje poněkud mlhavě tu část žaludečního traktu, která zpracovává potravu a sídlo “přátelských” baktérií, které známe z mnoha televizních reklam. Jaký význam mají střeva, co je ohrožuje a jak jim můžeme pomoci užíváním některých přírodních přípravků?
Střeva
Střevo (intestinum, enteron) je nejdelší úsek gastrointestinálního traktu. Navazuje na vrátník žaludku a končí řitním otvorem. Dělí se na tenké střevo (intestinum tenue) a tlusté střevo (intestinum crassum).
Potrava se nejprve dostane do tenkého střeva, kde je, natrávená ze žaludku, dále zpracovávána. V tenkém střevě je štěpena pomocí enzymů produkovaných slinivkou břišní. Poté se smísí se žlučí a vstřebá se sliznicí. Přes ní přecházejí důležité živiny do krevního oběhu. Zbytek se dostane do tlustého střeva, kde je resorbována voda a potrava se dále zahušťuje. Nakonec je ve formě výkalů vylučována z těla.
Tlusté střevo, přesněji řečeno jeho sliznice, je osídlena symbiotickými (“přátelskými”) baktériemi. Tyto baktérie rozkládají nestravitelné zbytky potravy, produkují vitamín K a jsou velmi důležité pro imunitní systém organismu. Zde je důležité se pozastavit. Tato fyziologická mikroflóra na stěnách tlustého střeva tvoří složitý komplex (označovaný jako mikrobiom). Obsahuje aerobní i anaerobní baktérie, houby, viry a další mikroorganismy. Tito, současně s imunitním slizničním systémem, chrání náš organismus před infekcí a jsou také účastníci některých metabolických procesů.
Slizniční imunitní systém (v angl. literatuře MALT–mucosa-associated lymphoid tissue) představuje souhrn všech faktorů, které jsou přítomny na povrchu sliznici (zde na sliznici tlustého střeva, ale mohou být i na jiných místech těla) a zajišťují imunitní obranu organismu. Na sliznicích je přítomna lymfatická tkáň, která zajišťuje obranu před vstupem infekčních látek. Střevní baktérie dále ovlivňují motilitu a prokrvení střevní stěny nebo redukují tzv. bakteriální translokaci. Bakteriální translokace je termín, který označuje schopnost (ať už aktivně nebo pasivně) bránit vstupu živých mikroorganismů a jejich toxických produktů přes epiteliální vrstvu sliznice do lamina propria mucosae (sliznice střeva tvořená vazivem).
Mikroflóra tlustého střeva může být narušena, a to vlivem některých léků na předpis, ale i častým užíváním volně prodejných projímadel. K narušení dochází i u onkologických pacientů následkem léčebných metod, jako je radioterapie nebo chemoterapie. Poškození mikroflóry může být i následek nedostatečné výživy (malnutriční stavy) nebo alkoholismu. Přirozeně dochází k oslabení střevní mikroflóry s přibývajícím věkem (zde se stává, že “přátelské” baktérie jsou nahrazeny “nepřátelskými”, jako jsou pseudomonády nebo enterobakterie). Samotný epitel (krycí tkáň) střeva nestačí sama o sobě zabránit průniku škodlivých mikroorganismů. Z tohoto důvodu baktérie střevní mikroflóry stimulují (dá se říci, že “vzbudí”) imunitní systém, ten musí rozeznat, které baktérie ve střevě jsou ty “hodné” a které ty “zlé”. Sliznice obsahují tři čtvrtiny všech lymfocytů v těle a dochází v nich k největší tvorbě protilátek (imunoglobulinů, zejména IgA). Můžeme v nich nalézt velké množství paměťových T-buněk, plazmatických buněk i aktivovaných T-lymfocytů, ale vyskytují se zde také makrofágy a dendritické buňky (ty pohlcují cizorodé částice). Pokud dojde k dlouhodobému oslabení střevní mikroflóry, může to být důvodem ke vzniku řady zdravotních problémů, jako například náchylnost k infekčním onemocněním, kožním problémům, alergiím nebo jiným nemocem.
Probiotika
V takovém případě je dobré začít užívat probiotika. Jejich název byl převzat z řečtiny a volně přeložen znamená “pro život”. Název odráží jejich charakter, protože jsou tvořeny živými mikroorganismy. Jejich užívání příznivě ovlivňuje stav vlastní střevní mikroflóry tím, že selektivně podporují růst nebo aktivitu některých kmenů střevní mikroflóry. Nejčastěji používanými mikroorganismy jsou baktérie mléčného kvašení, zejména Lactobacillus a Bifidobacterium.
To vše výrazně posiluje celkovou imunitu. Probiotika zabraňují přemnožení škodlivých baktérií a kvasinek tím, že vytvářejí organické kyseliny. Přítomnost těchto kyselin snižuje pH ve střevě, což výrazně omezuje růst škodlivých baktérií. To ale ještě není všechno. Probiotika dále zvyšují odolnost vůči průjmovým onemocněním a omezují aktivitu potencionálně škodlivých látek ve střevě, které mohou vzniknout při špatném trávení. Výhodné je, pokud se současně s probiotiky užívají látky ze skupiny prebiotik. Tato prebiotika jsou potravou pro “přátelské” baktérie v probioticích. Patří k nim těžko stravitelné látky, zejména ze skupiny oligosacharidů, například inulin nebo laktulóza.
Jak přesně probiotika působí, ještě není jednoznačně prokázáno. Logicky by se nabízelo vysvětlení, že doplňují chybějící původní baktérie. Tolik jich ovšem v přípravcích zase není. Možný je jejich přínos v tom, že odebírají “zlým” baktériím živiny a místo na střevní sliznici. Je možné, že působí ještě jinak, například mohou produkovat látky, které negativně působí na škodlivé baktérie.
Přírodní antiparazitika
Probiotika a střevní mikroflóra jsou velmi důležité pro zdraví střev, ale o střeva se můžeme postarat i v jiných ohledech. Velkému zájmu se v současnosti těší přírodní přípravky, které je dobré užívat jako prevenci před parazitární infekcí. Velmi užitečné je užívat přírodní přípravky obsahující výtažky z léčivých rostlin, které různým způsobem působí proti parazitům v našem organismu. Těchto bylinek je celá řada, je možno uvést cibuli kuchyňskou (Allium cepa), tykev obecnou (Cucurbita pepo), zelí hlávkové (Brassica oleandra) – šťávu z něj, česnek kuchyňský (Allium sativum), anýz vonný (pimpinella anisum), tymián obecný (Thymus vulgaris), kurkumu dlouhou (Curcuma longa), skořicovník ceylonský (Cinnamonum zeylanicum), hřebíčkovec vonný (Syzygium aromaticum), kmín kořenný (Carum carvi), ořešák černý (Juglans nigra), lapacho červené (Tabebuia impetiginosa) a další.
Je možné si také zakoupit různé přírodní přípravky, které obsahují výtažky z jedné či více antiparaziticky působících léčivých rostlin, například česnek. Dalším vhodným prostředkem, který pomůže k očistě střev, je yucca shidigera, též yuka nebo jaka. Obsahuje přírodní saponiny, které pomáhají při odstraňování “nečistot” zejména, řečeno obrazně, ze „stěn“ našeho organismu. Tou “stěnou” mohou být vnitřní stěny střev, močovodů (ledvinové kameny), žlučových cest (žlučovodů) nebo stěn cév (ateromy, shluky tuků). Tím ale přínos saponinů pro zdravé fungování našich střev nekončí. Saponiny podporují vytvoření ochranného povlaku na stěnách střev. Jsou i probiotického charakteru – tvoří potravu pro “přátelské” baktérie tvořící střevní mikroflóru. Rovněž pomáhají při zácpách a plynatosti, bolestech a křečích v břiše pocházejících z potíží při trávení.
Chlorella
Významným pomocníkem může být i řasa chlorella. Nejznámější je druh chlorella pyrenodoisa, s kterým se také můžeme nejčastěji setkat v doplňcích stravy. Tato sladkovodní řasa obsahuje mnoho různých přírodních látek. Chlorella, díky vláknině (obsažené v podpůrných pletivech), může pomoci odstranit toxiny či těžké kovy z našeho těla. Vláknina obsažená v této řase se jmenuje sporollein.
Vláknina obecně hraje klíčovou roli při vytváření rovnováhy mezi jednotlivými mikroorganismy osídlujícími střevní trakt. Její význam spočívá v tom, že zpomaluje vstřebávání sacharidů a tuků, zabraňuje zácpě a působí preventivně proti různým nemocem ve střevní sliznici. Ovšem také buněčná stěna řasy, díky obsahu vlákniny, na sebe ve střevní dutině naváže toxické látky, jedovaté a těžké kovy a ty jsou pak stolicí vyloučeny ven z těla, a tak je sníženo nebezpečí, které pro naše tělo tyto těžké kovy znamenají. Právě díky sporolleinu je zelená řasa chlorella vhodným pomocníkem pro odstranění těžkých kovů.