Zastavte stres!

cm muz s notebookem

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Stres je slovo, které je velmi často užíváno v nejrůznějších souvislostech. Málokdo však přesně vnímá jeho pravý význam, a z toho pak vzniká poněkud mylná představa o tom, co vlastně stres je.

CO SE PŘI STRESU DĚJE V TĚLE

Původně byl stres definován jako zátěž, která překračuje obvyklou úroveň. Byl vnímán jako přílišná zátěž biologického systému. Vysvětlím to: každý živý organismus je schopen se přizpůsobovat podmínkám, a to jak vnějším, tak vnitřním. Prostě zvládne změny. Je na to také velmi dobře vybaven. Má spoustu čidel – receptorů, které jej informují o situaci, a také velmi rychlou řídící jednotku – mozek a míchu, které jsou schopny zpracovávat takové množství dat, že počítače blednou závistí. Centrální nervový systém velmi rychle vydává řídící příkazy pro jednotlivé orgány, tkáně i pro organismus jako celek, které mají za úkol uchránit jej od poškození. Představme si nyní alespoň na chvíli, co všechno musí být neustále přesně regulováno. Trávení vytváří živiny, a ty musejí být přesně odeslány na místo určení, odpad musí být zpracován a vyloučen. Do toho ještě myslíme, pracujeme, pohybujeme se, musíme udržet vnitřní teplotu ve velmi malém rozmezí, aby mohly fungovat enzymy a pohybovat se krvinky. Srdce se musí přizpůsobovat zátěži, kůže teplotě, rovnováha pozici těla, a do toho vstupují zrakové podněty, sluchové, také nezapomínejme na emoce, příjemné či nepříjemné prostředí…. z toho by jeden měl ne stres, ale STRES. A naše tělo to všechno zvládá, aniž by nás jakkoli obtěžovalo. Kdybychom o těchto pochodech měli být informováni, zblázníme se během několika minut.

EXTRÉMNÍ SITUACE

Nyní se podívejme na situaci, kdy jsme vystaveni nějakému prostředí, které je v JAKÉMKOLI ohledu extrémní. Nebo jen dlouhodobě nepříznivé. Je jedno, zda jde o vysokou teplotu, nebo o psychický nátlak, vždy je výsledek stejný. Vyvstává nutnost adaptace. Náš organismus se musí nějak zařídit. Buď prostředí urychleně opustit, anebo se přizpůsobit, adaptovat. To může být někdy velmi obtížné. První reakce bývá vždy stejná. Organismus se snaží zachovat nejdůležitější pochody a obětuje dočasně to, co může – například trávení, imunitu. Takže se zvyšuje krevní tlak, stoupá výkon srdce, zrychluje se dech, vše je připraveno na reakci útěk nebo útok.

Periferie, tedy koncové části krevního oběhu jako ruce a nohy, dostávají méně krve, která se přesouvá do centra. Vyplavují se stresové hormony, zejména adrenalin. Je-li situace akutní a stres – tedy to, co působí stres, je velmi silný, jsou i tyto pochody nesmírně prudké. Někdy se stává, že se organismus prostě adaptovat nedokáže. Je toho na něj příliš a upadne do šoku, čímž dojde v zájmu přežití k obrovskému omezení krevního oběhu v méně důležitých oblastech, mezi které organismus řadí i mozek, a tak vznikne bezvědomí. To potrvá tak dlouho, dokud se podmínky neupraví natolik, aby byl signál krajního ohrožení života odvolán, a organismus se začne zotavovat. Někdy je třeba mu pomoci lékařskými prostředky.

DLOUHODOBÝ STRES

Daleko častější je však situace, kdy zátěž bezprostředně neohrožuje život, ale je dlouhodobě nadměrná. To je fenomén naší doby, která je uspěchaná, plná tlaků a nátlaků. Takže máme velmi dlouho, a to i řadu let, situaci, kdy jsou stažené cévy, vyšší krevní tlak, tep, omezeně trávíme, mozek nedostává dost živin a síla naší imunity je používána jinde – pro přežití. Vše je nachystáno na útěk nebo útok. Je jedno, zda to vyvolává práce v nepříznivých klimatických podmínkách (Víte, že v některých zpracovatelských závodech masa stojí dělnice 10 hodin denně po kotníky ve vodě chladné 5 °C, a to v hale, kde je 10 °C?), nebo psychický nátlak. Na všechny tyto situace se tělo snaží adaptovat, aby bylo schopno přežít. Dává nám různým způsobem najevo, že je zle. Nejprve jsou signály nenápadné. Fyzické pocity – není nám dobře, psychické pocity – jsme nespokojení, unavení… Jenže my jsme civilizací vycvičení na popírání signálů. Zatímco pes nebo kůň by už dávno ulehli a odmítli by spolupráci, my nutíme naše tělo setrvat a vytrvat. Znovu jdeme do práce, ať je jakkoli nepřiměřená (V závodě na výrobu kabelů koulí ženy ty obrovské cívky, na které se kabely namotávají, se slovy, že mužský to nechtějí dělat.), setrváváme v destruktivních vztazích, bydlíme v za plísněných bytech. Tělo volá a křičí, že už to takhle nejde, a my – nic. Jenže tělo je to jediné, co doopravdy máme. A tak se jednou objeví nemoc. A my hledáme pomoc. U lékařů, léčitelů… a všude říkáme: “Udělejte něco, ať nemám bolest, depresi nebo ať přestane ten či který příznak.“ A když přestane, neznalý člověk se vrací do stejného prostředí, protože nepochopil, že jeho nemoc byla jen zesílením signálu jeho těla. Signálu, který jej měl donutit ke změně. Když už konečně pochopí, je často na pokraji sil, ať už fyzických, nebo psychických. Nemusí být ještě vážně nemocen, ale obvykle bývá již vážně vyčerpán. Jeho adaptační mechanismy selhávají.

ŘEŠENÍ NEÚNOSNÉHO STAVU

Co je tedy třeba udělat?

Nejprve rozbor situace – odhalit, co nám tělo chce říci. Jsme v nepřiměřené zátěži? (Zde je nezbytné si uvědomit, že co je pro jednoho hračka, druhého může zabít). Pak je nutné dodat sílu. V tomto případě přichází na řadu  přírodní  doplňky. Zasáhnou celý mechanismus tělesné reakce na stres a podpoří adaptační mechanismy tak, abychom jej zvládli. Jinými slovy dodají nám energii i podpoří trávení natolik, že zase začne vyrábět dostatek živin pro přetížené systémy. Razantně doplňují energii i krev – tedy výživu pro organismus. Potom i dlouhodobě přetížený člověk může najednou jasněji uvidět a ucítit, že má dost sil. A o to jde. Změny jsou prostě nezbytné, ale ne vždy lehké. Někdy je prostě třeba vydržet, než budeme moci něco udělat. I v tomto případě jsou oba přípravky velmi potřebné.

Jsme-li v dlouhodobě nepříznivé životní situaci jakéhokoli typu, jsme-li ve velké fyzické nebo psychické zátěži (studium, manažerská práce, péče o dlouhodobě nemocného člověka, péče o malé či nemocné děti apod.), jsme-li PO zátěži – například po operaci, zkoušce, těžké dlouhodobé nemoci, po velmi stresující situaci (například autohavárie apod.). Jsme-li PŘED velkou zátěží, i PŘI ní. přírodní.  Doplňky považuji za podporu výkonu bez rizika zdravotních či jiných komplikací. Lze je užívat před zkouškou, pohovorem u šéfa, stěhováním… Prostě vždy, když ucítíte stres, vezměte si přírodní  doplňky. Z praxe mohu potvrdit, že jsou to produkty, které dodávají sílu, když už nevíte, kde ji vzít. Nezapomeňme však, že to nejdůležitější je udělat něco pro to, aby stres skončil. Přeji vám všem štěstí a radost bez stresu.