Zásady správné výživy – IV. část

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

„Jestliže budete konzumovat každodenně dvě až tři sklenice mléka, možná budete lépe hubnout, ale v případě, že jste žena, možná nebudete moci otěhotnět, a v případě, že jste muž, možná nedostanete cukrovku, zato skončíte na trombózu. Jistě že je to jen jakýsi černý humor, ale černý je proto, že to až takový nesmysl není.“ řekl Dr. Petr Fořt. Téměř nezpochybnitelnou stálicí v představách zdravé výživy je mléko. Někteří odpůrci tohoto názoru ale poukazují například na to, že v přírodě se žádný živočich v dospělosti mlékem neživí, a už vůbec ne mlékem od jiného druhu.

Zastánci mléčné výživy hovoří o důležitosti vysokého obsahu vápníku v souvislosti s hrozbou osteoporózy. Je to hezká logika. Kosti potřebují vápník a v mléce je ho hodně. Má to však háček, možná přímo hák. Kostní hmota se neustále obnovuje, a tyto procesy jsou až nechutně komplikované. Dostatečný přísun vápníku může být zbytečný, jestliže správně nefungují všechny důležité mechanismy přestavby nutné k zabudování minerálních látek do kostí. Přijatý vápník se může z těla zase vyloučit, nebo také usadit na jiném, nežádoucím místě. Třeba v cévách. Osteoporóze se tak nevyhnu, a jako bonus navíc dostanu sklerózu? Na to se neodvažuji odpovědět. Kromě toho, vysoký příjem vápníku „nekrytý“ příjmem hořčíku může zvyšovat riziko trombózy.

Vápník
Opozice tvrdí, že krávy mléko nepijí, dokonce je samy produkují, a osteoporózou netrpí. Zřejmě je možné dostatek vápníku čerpat jinde. Kromě trávy například v zelenině, v makrelách a sardinkách s kostmi a v luštěninách. Důležitým zdrojem je sezam, lískové oříšky, mandle, lněné a slunečnicové semínko, protože kromě vápníku obsahují také hodně fosforu a hořčíku, které jsou pro stavbu kostí rovněž nepostradatelné. Hodně vápníku má i mák. Zkušenost navíc ukazuje, že osteoporózou trpí i lidé, kteří mléko pili po celý život a v dostatečném množství. Důvodem může být vrozená dispozice, hormonální nerovnováha – především u žen v klimakteriu, nedostatek, ale i přebytek fyzické aktivity nebo převaha kyselinotvorných potravin. Mléko je navíc podezřelé z likvidace enzymů podporujících vstřebávání vápníku!

Alergie
Samostatnou kapitolou je nesnášenlivost mléka u některých lidí. Příčinou může být nedostatek enzymu laktázy, který při trávení štěpí mléčný cukr (laktózu). Existuje i citlivost na mléčné bílkoviny. Proto také mléko patří mezi podezřelé alergeny, které mohou vyvolávat takzvanou skrytou nesnášenlivost potravin. „Alergie na kravské mléko je hlavní příčinou chronických průjmů a nedostatečného růstu u malých dětí.“ (Dr. R. A. Schreiber, dětský gastroenterolog z massachusettské všeobecné nemocnice v Bostonu.) Kojené děti jsou k průjmům a alergiím náchylné mnohem méně. Pokud však kojící matka pije mléko nebo jí mléčné produkty, může v sobě nebezpečí koliky nést i mateřské mléko. „Asi třetina kojených dětí s kolikou se zbaví příznaků, když matka přejde na stravu prostou mléka.“ (Dr. Irene Jakobsonn, dětské oddělení všeobecné nemocnice v Malmö, Švédsko.) „Chcete-li zjistit, zda koliku způsobují protilátky v kravském mléce, zajistěte, aby dítě nejméně týden nebylo kravskému mléku a jiným mléčným produktům vystaveno. Tak dlouho totiž trvá, než protilátky, které koliku způsobují, z dětského organismu a z mateřského mléka vymizí.“ (Dr. Anthony Kulcyzcki, imunolog a docent medicíny na lékařské fakultě Washingtonovy univerzity v St. Louis, USA.) Pokud jste ochotni riskovat návrat koliky, můžete si teorii ověřit tím, že se opět na pár dní ke kravskému mléku vrátíte. Kravské mléko se od mateřského odlišuje tím, že jeho hlavní bílkovinou je kasein, a právě ten je dáván do souvislosti s výskytem autoimunních onemocnění, ekzémů a astmatu. Navíc přetěžuje játra a způsobuje zahlenění. Podle některých zpráv může být „návykový“ – což by vysvětlovalo závislost některých lidí na mléce. Mléko může způsobovat i nadýmání. Mléčné produkty (kromě jogurtu) mohou být v tomto ohledu překvapivě horší než vyhlášené fazole. Důvodem může opět být mírná až těžká nesnášenlivost laktózy, o které ani nemusíte vědět. Jogurt je většinou neškodný, protože je již „předtrávený“. Bakterie v jogurtu přebírají činnost chybějícího enzymu a značnou část mléčného cukru stráví za nás. Musí to však být živé bakteriální kultury a ty ve většině prodávaných jogurtů jsou. Bílé jogurty jsou samozřejmě účinnější než ochucené.

Zdravotní komplikace
V minulém století (1911 – 1980) se pomocí mléka léčily žaludeční vředy (Sippyho mléčná dieta), kdy se nařizovalo po dobu nejméně šesti týdnů pít celý den v pravidelných intervalech smetanu a mléko. K tomu se doporučovala nedráždivá strava. Mechanismem vzniku peptických vředů je vylučování většího množství leptavé kyseliny a trávicího enzymu, než výstelky žaludku a dvanáctníku mohou snést. Směs kyseliny a enzymu vyvolává záněty, boláky, otvory, někdy krvácení a často silné hryzavé a pálivé bolesti břicha. Příčina je stále nejasná, ačkoliv množství důkazů obviňuje bakteriální infekce způsobené bakterií Helicobacter pylori. Proto se nyní zkouší vředy léčit pomocí antibiotik. I mnoho potravin, kterých se už dlouho k léčení vředů používá, má antibakteriální účinky (zelná šťáva, banány, zelený čaj, a pokud je pacient snáší, překvapivě i feferonky a česnek) a může mít léčebný efekt. Mýtus o tom, že mléko neutralizuje žaludeční kyseliny, je již překonán. Už v polovině minulého století začali vědci mléko podezřívat, že jako lék je neúčinné. Kyselinu totiž sice neutralizuje, ale bohužel jen po krátkou dobu – asi dvacet minut. Poté se hladina kyselin ještě zvýší, protože mléko vyvolá uvolňování hormonu gastrinu, jež aktivuje další vylučování kyseliny trvající až tři hodiny. Důkaz o tom podali vědci z lékařské fakulty v Los Angeles. Přitom právě pacienti s vředy jsou na schopnost mléka podpořit vylučování kyseliny zjevně zvláště citliví. V roce 1986 uveřejnili indičtí lékaři v časopise British Medical Journal zprávu o tom, že mléko hojení vředů ve skutečnosti blokuje a působí na ně hůře než běžná strava.

Existuje domněnka, že podávání kravského mléka v raném dětství zvyšuje riziko vzniku cukrovky v pozdějším věku. Výzkumníci z dětské nemocnice v Helsinkách zjistili, že u dětí, které byly v prvních dvou až třech měsících života výhradně kojeny, je pravděpodobnost onemocnění diabetem prvního typu až o čtyřicet procent nižší. Při vyloučení kravského mléka až do věku pěti měsíců dokonce až o padesát procent. Opatrnost je proto namístě především v rodinách, kde se cukrovka již v minulosti vyskytovala. Na druhé straně prý podle předběžných výsledků konzumace nízkotučných mléčných výrobků snižuje riziko výskytu diabetu druhého typu u mužů. Alespoň to tvrdí odborníci z amerických vědeckých ústavů v Bostonu a Harvardu.

Zdá se, že přijatelnými druhy mléčných produktů jsou čerstvé nezrající sýry, to znamená klasický tvaroh i tvarohové sýry, jako je cottage, ricotta, lučina a samozřejmě fermentovaná (zakysaná) mléka a jogurty obsahující užitečné bakterie, především rody laktobacillus a bifidus. Nepostradatelné jsou po léčbě antibiotiky při jakémkoli plísňovém onemocnění, při snížené imunitě, střevních potížích a onemocněních, diabetu druhého typu, v těhotenství, při zánětu močového měchýře, roztroušené skleróze, při zvýšené hladině cholesterolu, poruchách jater, žlučníku a slinivky, pro úpravu činnosti zažívacího traktu kojenců na umělé výživě. Doposud nedoceněný derivát mléka je syrovátka. Zdá se, že ji čeká zářná budoucnost.

Pokud jde o „kvalitu“ mléka, chybný je již první krok. Krávy jsou krmeny obilovinami místo trávou – o kostní moučce se snad raději ani nezmiňovat. Určitou škodlivost mléka mají na svědomí jeho znečištění. Může obsahovat těžké kovy, antibiotika, polychlorované bifenyly či růstové hormony a jiné. Znehodnocující je také průmyslové zpracování. Pasterizace je důsledkem obav z mikrobiální nákazy hrozící při konzumaci čerstvě nadojeného mléka. Ovšem ani pasterizované mléko není sterilní a chráněné před viry a bakteriemi, navíc je ochuzeno o enzymy podporující trávení, vitaminy (B12 a B6) a jiné látky. Na konec alespoň jedna dobrá zpráva. V sousedním Rakousku je prý čerstvé mléko opět dostupné.