Zánět slepého střeva

Tento nejčastější typ náhlé příhody břišní může postihnout člověka v jakémkoliv věku. Přestože ve většině případů jasné, proč k zánětu dochází, vyšší výskyt této nemoci byl zaznamenán ve vyspělých zemích. Příčinou může být městnání střevního obsahu ve slepém střevě či přítomnost cizopasníků.

Tato nemoc se projevuje většinou náhle z plného zdraví. Dochází ke vzniku bolesti v nadbřišku a kolem pupku, která se stěhuje postupně do pravého podbřišku. Toto však nemusí být pravidlem, vzhledem k variabilitě uložení slepého střeva. Přechodně může dojít i ke zmírnění bolesti, která však bez odstranění příčiny sama nevymizí.

Mezi další příznaky patří nechutenství, zvracení, nadýmání a spíše zácpa než-li průjem. Dochází také ke zrychlení tepové frekvence a lehkému zvýšení tělesné teploty (většinou pouze kolem 37,5°C. U dětí může apendicitida probíhat pod obrazem průjmového onemocnění s nevýraznou bolestivostí bříška. Výrazný je však celkový neklid dítěte.

Vzácná, o to více nebezpečná je apendicitida u těhotných žen. Nebezpečí spočívá v nesnadnosti určení diagnózy, neboť děloha překáží vyšetření a v snadnějším přestupu zánětu na dělohu, kde může i ohrozit plod. Navíc příznaky jako zvracení a zácpa patří mezi normální součást těhotenství.

Zánět slepého střeva se léčí zásadně chirurgicky, odstraněním slepého střeva. Pooperační průběh zahrnuje dietu s postupným přidáváním jídla do jídelníčku, včasné vstávání z lůžka z důvodu prevence trombembolické nemoci a převazy rány.

 

 

Zpět nahoru