Zánět je důmyslný mechanismus obrany našeho těla

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Kdy je zánět prospěšný a kdy je nebezpečný

Zánět je projevem důmyslného mechanismu obrany těla. Je nástrojem, kterým se tělo snaží vypořádat se např. s virem, nebo bakterií. Jenže mohou nastat situace, kdy je útok bakterie či viru příliš silný a vzniklá reakce – zánět může tělo ohrozit. Kde je tedy hranice? Kdy je zánět prospěšný a kdy je nebezpečný a je nutno ho zastavit?

Základním prvkem imunity…

V době, kdy lidstvo neznalo antibiotika, byl zánět základním prvkem imunity. Nebývalo vzácné, že byl nemocný člověk 5 dní ve vysokých horečkách a nebývalo vzácné, že vysoké procento lidí na infekci zemřelo, zvláště dětí. A ti lidé, kteří to přežili, měli buď následky (poškození srdce, ledvin, kloubů apod.), anebo se naopak jejich imunita posílila – byli zdraví a odolní proti dalším infekcím. V rodinách se narodilo třeba 10 dětí, ale dospělého věku se dožilo jen pár jedinců. V minulosti to bylo takto dáno. Život jedince, který bojoval s infekcí, závisel na tom, zda se jeho imunitní systém s nemocí vyrovná.

Šablona

Dnes známe mechanismy imunity, můžeme využívat očkování, máme antibiotika… Přesto na zodpovězení otázky, kdy je zánět prospěšný, nebo nebezpečný, stále neexistuje univerzální šablona. Převažuje názor o nebezpečnosti zánětu a nutnosti zasahování proti němu. Žel, v dnešní době sehrává svou roli i komerce, a ta svými reklamními relacemi posiluje názor o nebezpečnosti, hlavně proto, aby své výrobky prodala.

Když se narodí dítě a projeví se u něj náznak infekce, dostane hned antibiotika, když má teplotu, je podán prostředek na snížení teploty. Problém tedy neřeší imunita, za ni to řeší lék. Ztrácí se šance, aby se projevila ona hranice, kdy se tělo s infekcí vypořádá samo díky přirozenému zánětu, a kdy je naopak nutno zánět zastavit.

Když se projeví v dětském věku první projev obstrukční bronchitidy, nasadí se kortikoidní prostředek s vysvětlením, že je nutno zabránit rozvoji zánětu, který pak vede k rozvoji astmatu. Když se objeví ložisko ekzému, lékem první volby je kortikoidní mast. A lze nyní uvádět poměrně dlouhý seznam jiných léčebných zákroků, které se nazývají preventivní, a to proto, aby nevznikl zánět chronický. Nicméně ten se stejně časem objeví, protože hranice pro vznik zánětu se snížila, imunitní systém s infekcí neumí bojovat, je závislý na léku. A tak vznikne situace, kdy je zánět nebezpečný. A je již reálně opodstatněné tvrzení, že je zánět nebezpečný, a proto vyžaduje protizánětlivou léčbu.

Jde i o věc generační; dítě, které je udrženo při životě za použití potlačujících léků, se dožije dospělého věku, založí rodinu, předá svému dítěti „slabou imunitní výbavu“ a je také předpoklad, že vývoj imunity jeho dítěte půjde stejnou cestou směrem k další generaci a později k další generaci. Až se definitivně upevní názor, že zánět je nebezpečný. Myslím si, že to je právě situace, ve které se jako lidstvo nacházíme.

Dnešní člověk má hodně nastudováno, má k dispozici internet a „doktora“ Google, který poskytuje informace o lécích, potravních doplňcích, bylinách…, a řekne si: Budu raději používat přírodní prostředky a byliny, nechci léky proti zánětu. Koupí si je a v letáčku si přečte: Má silný protizánětlivý účinek, působí proti alergii, proti bakteriím, proti viru, proti parazitům…, a tak, aniž by si to náš člověk uvědomil, nachází se na stejné lodi v boji proti zánětu jako při klasickém léčebném postupu.

Odpověď imunitního systému

A do toho zde máme virus Sars-CoV-2. Jakou roli zde sehrává zánět, jak se u dnešního člověka dokáže imunitní systém proti viru postavit?

Kromě účinků samotného viru představuje velké riziko i odpověď našeho vlastního imunitního systému. Virus snadno do těla proniká, zde se množí v napadených buňkách, imunitní systém tento proces rozpoznává, vnímá napadené buňky jako škodlivé a začne na ně útočit s cílem ´zničit virus´. Mobilizuje zánět a z výše popsaného plyne, že se snadněji vymkne kontrole, může způsobit větší škody než samotný virus. Uskuteční se tzv. „cytokinová bouře“, která může poškozovat plíce a další orgány a způsobit až jejich selhání. Tato přehnaná reakce imunitního systému je proto jednou z hlavních mechanismů těžšího průběhu onemocnění a také úmrtí pacientů. Ovšem lze to také nazvat situací, že došlo k následku mnoha předchozích následků.

Odsun do další generace

Pokud se na situaci díváme z pohledu dnešní doby a situace mnohých chronických zánětů (závislých na lécích) a z pohledu často popisovaných rizikových skupin lidí, nelze se divit vládě, která se snaží své stádo chránit, že mohutně rozvíjí aktivitu očkování, aby tak pomohla národní imunitě, když současně tvrdí, že tzv. kolektivní imunita na zvládnutí nestačí.

Jenže tu opět platí již uvedené pravidlo, že by v tom případě imunita sama problém neřešila, za ni má pomoci řešit obranu vakcína. Jinými slovy, řešení se posouvá opět do další generace, tam se totiž projeví, jaký prospěch očkování přinese a kdo na tom bude lépe, zda lidská imunita, nebo virus.

Budování imunity

Za základ považuji individuální rozbor života jedince, aby se odhalily faktory, které mu svázaly přirozenou schopnost imunity. Žel, to je dnes velmi nesnadné, a pokud je dotyčný již v té fázi, kdy se bez pomoci léku neobejde, není jiné cesty než pokračovat v umělém udržování obranyschopnosti.

Smysl skutečné prevence vidím v tom, že se má pozornost soustředit do budování imunity tak, aby se ona sama dokázala s jakýmkoliv vetřelcem samostatně vypořádat. To znamená hledat cestu v uklidnění životní hektické cesty, srovnání stravování, neboť v tom je jeden z hlavních klíčů, jak můžeme imunitu podpořit; dát do pořádku mikrobiom = pečovat o symbiózu ve střevu, omezovat (jak je to jen možné) příjem průmyslově zpracovaných potravin, vyhýbat se nápojům, která „mají křídla“, omezovat nadbytečné sladkosti všeho druhu. Také nekouřit, nepohybovat se v zakouřeném prostředí, věnovat více prostoru pro nerušený spánek, relaxaci, dovolenou, pobyt v přírodě s dostatečnou pohybovou aktivitou.

Tehdy má jedinec větší šance a může se více spolehnout na to, že když se u něj projeví zánět, pak nebude nebezpečný, ale bude fungovat jako přirozený = prospěšný nástroj imunity.

MUDr. P. Šácha

Zpět nahoru

NOVÉ ČLÁNKY KAŽDÝ TÝDEN ZDARMA NA VÁŠ E-MAIL?

Přihlaste se zdarma k odběru novinek z webu Celostnimedicina.cz a už Vám neunikne ani jedna zajímavost ze světa celostní a alternativní medicíny.