Zamyšlení nad mikrobiomem

strevni mikrobiom

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Pojmy 

Mikrobiom byl původně definován jako soubor genů mikroorganismů 

Později se objevil termín „mikrobiota“, který popisuje soubor všech mikroorganismů v určitém prostředí 

V poslední době se používají oba pojmy. Dříve se používal ještě termín symbióza a dysbióza, porušená mikroflóra a další. 

O mikrobiomu 

Součástí mikrobiomu jsou zdraví prospěšné, ale také patogenní mikroby, které v závislosti na rovnováze posilují nebo naopak oslabují lidský organismus. Během posledních 30 let se výrazně změnil pohled na mikrobiom, a to hlavně díky zdokonalené molekulárně biologické technologii, při níž se ukázalo, že mikrobiom ovlivňuje náš imunitní systém, ale také systém hormonální a nervový. A nedávno se objevily studie, jež se snaží prokázat vliv mikrobiomu na hypertenzi a další nemoci včetně psychiatrických. 

Vědci již dlouhá léta sledují, jak se mění imunitní systém od novorozeneckého věku po kolonizaci střeva mikroorganismy. Ukázalo se, že složení mikroflóry výrazně ovlivňuje rozvoj různých nemocí. Na teoretickém modelu, vytvořeném bez mikrobního prostředí, se nemoci netvořily nebo měly mnohem slabší průběh. Je třeba si uvědomit, že sliznice, které tvoří první bariéru mezi vnitřním a vnějším prostředím těla, jsou právě tím místem, kde se vyskytuje mikrobiota. Samozřejmě touto cestou vstupují do těla také patogeny, které jsou nositeli různých infekčních nemocí. Jde tedy o správnou organizaci slizniční ochrany, která je osídlena mikrobiotou, a pak mohou společně reagovat na infekční podněty. To vše je slizniční imunita, žel, je stále hodně podceňovaná. Příkladem byla covidová epidemie, kde se pozornost soustředila na sledování protilátek získaných z krve s cílem vyrábět vakcíny, ale zkoumání imunitních procesů na sliznicích a stav mikrobiomu byly a stále jsou pouze okrajovou záležitostí! Navzdory faktu, že pokud má jedinec vyrovnaný mikrobiom (symbiózu), má větší šanci se infekci ubránit. Naopak ten, kdo má nabouranou mikrobiotu, tedy (jak se už dříve říkalo) kdo má dysbiózu střevní, u něj se snadněji prosadí infekce, snadněji patogen pronikne do těla přes slizniční obranu. Právě při sledování pacientů s covidem poukázaly některé studie na to, že tam, kde byla tzv. dysbióza, byl sledován mnohem těžší průběh nemoci. 

 

Vývoj mikrobiomu 

Považuji za důležité podotknout, že se náš mikrobiom vyvíjí již v době před narozením, krátce po narození, a hlavně v prvních měsících života, a stabilizuje se v předškolním věku.  

První kolonizace se děje vlivem mikrobioty matky a po narození vlivem působení vnějších faktorů kolonizace, míněno hlavně potravou. Dnes je zvyšující se trend porodů císařským řezem, což přináší jisté výhody v porovnání s porodem přirozeným, ale na druhou stranu se může projevit nedostatek právě v tom prvním kontaktu s mikrobiotou porodních cest matky. Vyskytují se tedy studie dokládající následující postup: Pomocí stěru ze sliznice vagíny právě porodivší ženy jsou potírány pokožka i sliznice novorozeněte, aby se doplnila jejich přirozená kolonizace. Je ovšem otázka, zda je matka zdravá, v jakém stavu je její mikrobiota apod. Zkráceně řečeno, onen první kontakt dítěte s vnějším prostředím je zásadní. V dalším období života působí prostředí, ve kterém dítě žije, zvyklosti rodiny a způsoby stravování. 

Důvody pro rozbor 

Vědci dosud nevědí, jak má vypadat správný mikrobiom, analýza je stále poměrně nákladná a není zcela probádaná. Vědí, že záleží na poměru prospěšných a potenciálně patogenních mikroorganismů. Je to dosud jen obecný pojem a není možné přesvědčivě tvrdit, že ve složení chybí určitý druh mikroorganismů, a ty se mají doplňovat. 

Přesto doplňování probiotik – těch prospěšných mikroorganismů – hraje svou roli, protože se jasně prokazuje fakt, že narůstající počet různých chronických onemocnění souvisí se špatným složením mikrobioty. Ovšem samotné doplňování probiotik nestačí, ani tolik nezáleží na tom, kolik kmenů bude obsahovat a v jakém množství, ale více sehrává roli životní styl, složení jídel, která konzumujeme. Žel, je to dnes spíše průmyslově zpracovaná potrava, hojné používání sladkých jídel a na druhé straně chybí ve stravě tzv. prebiotika, tj. určité typy uhlohydrátů, které podporují množení probiotik – jsou pro ně výživou. Kromě vláknin obsažených v zelenině, ovoci, chlorele atd. se uplatňují produkty mléčného kvašení; vlákniny jsou zpracovávány pomocí enzymů těmito prospěšnými bakteriemi a během tohoto procesu jsou tvořeny prospěšné látky pro imunitu, pro funkci popsané slizniční bariéry apod. 

Mnohem těžší situace nastává, je-li tento systém trvale ovlivňován chemickými léky, opakovanými antibiotiky, ale také alkoholem, kouřením a tím, když člověk žije ve stresu, pracuje ve směnném provozu, nemá dostatečnou pohybovou aktivitu… Pak je jasné, že udržet symbiózu bude pro něho velmi nesnadné. 

Tvrdím proto, že je vždycky nutný rozbor celkové situace. Z něho se má vycházet, vytvořit program, jak můžeme systematicky tyto různé nepříznivé faktory odstranit. Bez tohoto kroku se obvykle nedaří posunout se ke zlepšení kterékoliv nemoci. 

 MUDr. P. Šácha 

Tip celostní medicíny

SMIDGE SENSITIVE PROBIOTIKA, 60 KAPSLÍ

Živé bakterie v každé kapsli  – PŮVODNĚ GUTPRO 8 kmenů těch nejdůležitějších střevních bakterií v každé kapsli. Čím jsou tato probiotika výjimečná? Neobsahují běžná aditiva mající negativní vliv na zdraví, alergeny ani jiné chemické přísady. Díky svému šetrnému složení minimalizují nežádoucí reakce u osob s citlivým trávicím systémem. Pokud cestujete je to nejvhodnější alternativa k probiotikům Smidge powder. Není potřeba uchovávat v lednici!

KOUPIT ZDE

Zpět nahoru