„Základem práce na sobě je otevření srdeční čakry,“ říká Miroslav Zelenka

zelenka

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Jak mohou tzv. přísedlíci souviset s naším zdravím? Proč je dobré mít otevřenou srdeční čakru? A co jsou podle něj největší pasti v oblasti duchovna? Velký rozhovor s Miroslavem Zelenkou dnes na Celostní medicíně! Miroslav Zelenka je známý i svými meditacemi, ke kterým tvoří vlastní hudbu a veřejnosti je poskytuje zdarma. „Věřím, že se ještě dožiju přechodu lidstva do vyššího pásmu frekvence vibrací,“ říká.

Pane Zelenko, co je podle Vás nemoc a jak se uzdravit?

Přiznám se, že mě tato otázka docela zaskočila, protože se považuji za vše ostatní než za odborníka na nemoci, a dokonce stále všude prohlašuji, že nejsem léčitel. Nezabývám se léčitelskou činností v pravém slova smyslu, protože jediné, co v této oblasti dělám je to, že odvádím přisedlíky a čistím lidi od parazitických kvazibytostí. Tyto fenomény se pokusím vysvětlit v dalších otázkách.
Podle mého názoru je těžké odpovědět na tuto otázku obecně. Ve Wikipedii jsou docela vhodné definice, i když to není pro ni zcela jednoznačně typické. Vzhledem k mým zkušenostem plynoucích z žádostí o pomoc vnímám, že se poměrně dost často liší názory lidí, kteří se cítí nemocní a mají dokonce vážné problémy, a názory lékařů na jejich stav.
Z mého pohledu se přikláním k subjektivní definici, tj. že nemocí je stav člověka, který daný člověk za nemoc považuje. Částečně problematické to může být u hypochondrů, ale na druhé straně to, že je někdo hypochondr, ještě neznamená, že není i objektivně nemocný. Kromě toho hypochondrie je vlastně také nemoc – psychická porucha.
Na samém počátku tématu uzdravování je nutno si uvědomit jednu zásadní skutečnost. Kompletní systém péče o zdraví člověka v tak zvané západní civilizaci sestává z mnoha organizací, institucí a lidí, jako je např. ministerstvo zdravotnictví, hygienici, nemocnice, všeobecní a odborní lékaři, lékařská komora, zdravotní a nemocenské pojišťovny, firmy farmaceutického průmyslu atd. Z tohoto okruhu nelze vynechat ani léčitele (v tom nejširším slova smyslu zahrnujícím i ty, kteří se tak nenazývají), protože i oni bývají finančně závislí na svých (jak se pacientům nově říká) klientech. Výjimkou jsou pouze ti, co léčí zdarma. To není obecné odsouzení lékařů a léčitelů. To je jen konstatování skutečností vypovídajících o nastavení systému.
Jediný, kdo má opravdový zájem na svém zdraví je však jen a pouze ten, který je předmětem této péče (v lepším případě i jeho blízcí). Jediný, kdo má opravdový zájem na zdraví je ten, kvůli kterému zdánlivě celý tento systém funguje.
Přesto se ten, který jediný má opravdový zájem na svém zdraví, obrací o pomoc na ty, jejichž – tu více, tu méně zastíraným zájmem – je jejich vlastní prospěch. A systém je nastaven tak, že zdraví pacienta to být nemůže. Tak se pacient i teprve potencionální neobrací na toho, jehož zájem o zdraví je skutečný, a to na sebe (případně do sebe). Mnoho lidí se v dnešní době přiklání k alternativním způsobům léčení. Přesto i tito lidé ke svým nemocem přistupují obdobně, jako při standardním způsobu léčení. Tento postup se dá asi nejlépe charakterizovat následovně: „Pane doktore (pane léčiteli), bolí mě to a to, něco mi na to dejte nebo se mnou něco udělejte!“ A v podstatě z tohoto pohledu již není tak důležité, jestli se bude jednat o prášky, antibiotika, či homeopatika, bioenergetické působení, akupunkturu či jiné alternativní způsoby léčení. Základní princip zůstává stejný, a to je takřka zcela pasivní přístup lidí k vlastnímu léčení.
Málo lidí se snaží vlastními silami hledat příčinu nemoci a léčit se. Vlastní činností, ať fyzickou či mentální, aktivovat léčebné schopnosti vlastního organismu. Stále se raději spoléhají na cizí informace a působení. Velká většina lidí (a to včetně lidí snažících se o zdravý a duchovní život) v okamžiku nemoci aktivně nevyužívá samoléčebných procesů. Lidé nevěnují pozornost anebo nevěří schopnostem vlastního těla a mysli uzdravit se.
Lidé běžně obíhají se svojí „nemocí“ všechny možné a nemožné lékaře a léčitele, aniž by se zastavili a zkusili sami zkoumat příčinu svého onemocnění a způsoby, jak ji léčit, nebo nedej bože, jak nemoci předcházet. Na jejich omluvu je možno říct, že to samozřejmě podstatně souvisí s dlouhodobou cílenou manipulací s jejich vědomím a vědomostmi, která jim zabraňuje proniknout pod povrch věcí a pochopit podstatu problému.
Oficiální lékařskou vědou (tak zvanou západní) je prokázáno, že placebo a nocebo efekt mají významný vliv při léčení. Nedávno se dokonce na internetu objevila informace, že až 60 % amerických lékařů vědomě předepisuje neúčinné a snad i také neškodné léky jako placebo.
Co nám brání zapojit rovnou, přímo a vědomě svoji mysl do léčebného procesu? Většinou je těch důvodů více a základní jsou neznalost, nevíra a pohodlnost a bohužel v neposlední řadě i konformita, tj. přizpůsobení se převažujícím či dominantním názorům skupiny či společnosti, v níž člověk žije. Aby náhodou nevznikl mylný dojem, tak v žádném případě netvrdím, že bychom neměli nikdy využívat služeb lékařů a léčitelů. Mojí snahou a úmyslem je zdůraznit naši vlastní aktivní roli v péči o vlastní zdraví a při léčení nemocí.
Nemoc bývá většinou (někteří tvrdí, že vždy) pokyn našeho overega (vyššího já), že v našem těle a mysli se odehrává něco nesprávného, co je potřeba změnit. Pokud pochopíme, co to je, existuje šance na úplné vyléčení. Ne pouze na potlačení příznaků nebo projevů vlastních příčin ve fyzickém těle. Ale jak už jsem uvedl, tomuto tématu bylo věnováno tisíce stránek.

Jste autorem termínu „přisedlík“. Co si pod tím představit a jak mohou přisedlíci souviset právě se zdravím?

Přisedlé (přivtělené) duše neboli přisedlíci jsou duše zemřelých, které po smrti těla neodešly či nebyly odvedeny do astrální reality či barda, jak jsou tyto reality nazývány, ale přivtělily či přisedly k nějakému člověku. Běžně jsou též nazýváni diskarnáty.
Od přisedlíků je třeba rozlišovat duše zemřelých, které po smrti těla neodešly do astrální reality, ale nepřivtělily se do žádného těla a zůstávají stále v této realitě, i když mají pouze jemně hmotné astrální tělo a jejich možnosti zasahování do naší reality či možnosti jejího ovlivňování jsou omezené, ale nejsou nulové. Takovéto bytosti, které jsou někdy nazývány vzhledem ke svým projevům poltergeisty (lomozící duchové) nazývám usedlíky. Myslím, že jejich existence, působení a zneškodňování byla dostatečně zpopularizována filmy či seriály. Zřejmě nejznámější filmem je film Ghostbusters (Krotitelé duchů). Běžná realita však bude poněkud odlišná, a ne tak dramatická, i když může být opravdu velmi nepříjemná.
Pravděpodobnost existence přisedlíka vyplývá z následujících příznaků, což je odpovědí i na otázku, jak mohou přisedlíci souviset se zdravím:
– Vysoký stupeň závislosti na alkoholu či jiných drogách, na sexu, na automatech a podobně, u těžce závislých je pravděpodobnost existence přisedlíka poměrně vysoká a vyléčení bez odvedení přisedlíka naopak nepravděpodobné.
– Výrazné změny chování jakoby dvou různých osobností, dalo by se to nazvat syndrom Jekyl a Hyde.
– Nedostatek energie, výrazná únava až únavový syndrom, oslabený imunitní systém, různé nemoci, aniž by lékaři zjistili příčinu a dařilo se nemoci vyléčit, přičemž se nemusí jednat o těžké nemoci, ale většinou je jich více. Nedostatek energie oslabuje imunitní systém, což může být i příčina různých nemocí.
– Časté depresivní stavy a časté kolísání nálad.
Pro úplnost musím dodat, že některé z výše uvedených příznaků mohou být způsobeny tzv. parazitickou kvazibytostí. Tyto parazitické kvazibytosti jsou, zjednodušeně řečeno, vytvořené programy a mohou jednat pouze v souladu s algoritmem programu. I když algoritmus může být i natolik sofistikovaný, že projev takovéto kvazibytosti se může jevit jako projev bytosti se svobodnou vůlí. Bývají vytvořeny často nevědomě, na základě silných negativních emocí, z nějaké zášti, nenávisti závisti nebo i závislosti. Někdy však mohou být stvořeny zcela vědomě s jasným záměrem odebírat energii nebo ovlivňovat jednání nějakého člověka. Do velké množiny parazitických kvazibytostí patří mimo jiné i např, rodové prokletí.

Jak si tedy můžeme přisedlíky sami odvést?

Nemějte obavy s odváděním přisedlíků, i když se v tomto názoru liším s některými tzv. ezoteriky. Zbloudilé duše nejsou v drtivé většině zlé, jsou to jen lidé, kterým zemřelo tělo a oni z nějakého důvodu tady zůstali. Vždy se s přisedlíkem domluvím a odcházejí nahoru zcela dobrovolně na základě svobodné vůle. Ostatně proto uvádím návody, jak to provádět, abyste se nemuseli obracet na někoho jiného. Podrobný návod přesahuje rozsah odpovědí na otázky, a proto doporučuji těm, kteří mají o odvádění přisedlíků zájem, podívat se na mé stránky a například článek s názvem Přisedlíkologie. Kromě toho je na mých stránkách v rubrice „Ke stažení“ a podrubrice „Meditace“ meditace na odvedení přisedlíků, která Vás celkem detailně povede. Mnoho lidí už s využitím této meditace odvedlo úspěšně přisedlíka sobě či jiným lidem. Odvedení se pozná poměrně často na intenzivní změně zdravotního či životního stavu nositele přisedlíka

Jak se díváte na ego a na názory, že je třeba se ega zbavit?

Každá lidská bytost je zcela specifická (odlišná od kterékoliv jiné bytosti ve stvořeném světě) a poměrně nepřesně a zjednodušeně a víceméně pouze pro účely tohoto článku se dá říct, že se skládá ze dvou částí – duše a ega. Tak, jak je slovo ego zcela běžně a nejčastěji používáno a chápáno (moje ego, jeho ego), je zřejmé, že vnímáme „ego“ jako něco odlišného od „já“ (pro větší srozumitelnost lze chápat jako „bytostné já“), které zjednodušeně označujeme jako duše. Paradoxně tedy vnímáme „ego“ a „já“ jako dvě relativně samostatné složky bytosti. Z jednoho úhlu pohledu lze ego chápat jako roli, kterou si v rámci kosmické hry přišla duše svou inkarnací zahrát. Z jiného úhlu pohledu je ego tělo a mysl. Z takto provedeného vymezení plyne, že není smysluplné chápat ego jako něco, čeho by se naše „já“ (duše) mělo zbavit, rozpustit nebo umrtvit, protože bez ega bychom přestali existovat jako lidské bytosti. To, co bývá problémem a případnou překážkou na cestě duchovního vývoje, je naše ztotožnění se s egem a naše závislost na egu. Důsledkem našeho ztotožnění se s egem a opomenutí složky lidské bytosti, kterou je naše bytostné já (duše), je nevnímání naší „božské“ podstaty a tím i odpojení od jednoty, odpojení od Boha. Pokud se vnímáme pouze jako ego, je logické, že jsme na něm i závislí.

Proč má podle Vás smysl posilovat srdeční čakru?

Rozhodující vliv na negativní stav naší současné společnosti, má dle mého názoru stav otevřenosti srdeční čakry u většiny obyvatel. V této oblasti situace není radostná a u lidí, kteří se snaží ovládat ostatní, případně i celý svět je téměř katastrofální. Žádné technologické vymoženosti, žádná pomoc mimozemšťanů či jiných vysokých bytostí nemůže změnit náš svět, pokud se nezměníme my lidé. A tou základní formou je práce na otevření či zprůtočnění srdeční čakry.
Otevřená srdeční čakra má velmi kladný vliv na každého konkrétního člověka, na kvalitu jeho života, a dokonce i na kvalitu života jeho blízkých. Potvrdilo mně již opravdu hodně lidí, jak dlouhodobá práce se srdeční čakrou změnila jejich život a dlouhodobé posílání energie ze srdeční čakry jiným bytostem i výrazně změnilo vztahy s těmito bytostmi. Uvedl jsem posílání energie srdeční čakry bytostem, protože se nemusí jednat pouze o lidi, ale i o bytosti z živočišné či rostlinné říše, a i v těchto případech bývá účinnost někdy až neuvěřitelná.

Vy se osobnímu a duchovnímu růstu věnujete již od roku 1990. Jaké jsou podle Vás v oblasti duchovna největší nebezpečí, pasti, nebo dokonce nesmysly?

Co se snažím sdělit co nejširšímu okruhu lidí je, že jsme si sami vybrali tento život v této 3D realitě a nepochybně jsme k tomu všichni měli nějaký důvod. Když už jsme si zvolili tuto hru s jejími pravidly a svoji roli v této hře, myslím, že není smysluplné se této hře snažit vyhnout či obcházet její pravidla.
Mnoho klasiků v oblasti duchovna tvrdí, že abychom zvládali náš duchovní vývoj a zvyšovali si frekvenci vibrací, je nutné nejdříve zvládnout náš běžný hmotný život. Představa, že když nemám v pořádku spodní tři čakry, tak že to nahradím urychleným vývojem horních čaker je opravdu mylná a doplatilo na to již opravdu hodně lidí. Před započetím té často náročné cesty duchovního vývoje je skutečně zapotřebí napřed dostat dolní tři čakry na potřebnou úroveň, dejme tomu minimálně 50–60 %. I když takto je to nepřesně vyjádřeno, protože otevření spodních čaker na patřičnou úroveň je již součástí duchovního vývoje. Je možné žít s hlavou v oblacích, ale je nutné žít s nohami pevně na zemi. Důležitá je harmonie a vyváženost stránky hmotné i duchovní. Lidé neschopní života v hmotném světě utíkají do světa duchovního a vidí v něm naději na zlepšení svého stavu, jak psychického, tak i fyzického včetně hmotného zajištění. Představa, že má někdo stav dolních čaker například na úrovni 30 % a zachrání to zvýšením stavu páté až sedmé čakry například na sedmdesát či osmdesát procent je opravdu iluzorní. Znám případy lidí, kteří meditovali denně třeba pět hodin nejčastěji na hojnost, ale o jinou formu získání nutných prostředků k životu se ani nepokoušeli. Výsledek byl ve velké většině případů bohužel smutný.
Duchovní pýcha je jedním z projevů určitého zbloudění na cestě. Projevuje se více způsoby. Pohrdání neduchovními lidmi a jejich způsobem života, případně odmítání soužití s takovými lidmi nebo stýkání se a komunikace s nimi.
Dále je to ovlivnění teoriemi o brzkém přechodu do vyššího pásma frekvence vibrací, teoriemi o transformaci, či změně systému – základního společenského uspořádání na Zemi. To se často projevuje neochotou starat se o základní materiální potřeby své či bytostí blízkých, protože už to někteří lidé považují za zbytečné utrácení energie vzhledem k blížící se změně, což už se nemálo lidem vymstilo. Tento fenomén se projevoval už před rokem 2012 a nyní máme rok 2022.
Takže ještě na závěr opakuji. Důležitá je harmonie a vyváženost stránky hmotné i duchovní. Doufám, že to nikdo nepochopí jako odsuzování či podceňování práce na svém vývoji, ale zdůrazňuji na komplexním vývoji v duchu řeckého učení Kalokagathia vyjadřující ideál harmonického souladu a vyváženosti tělesné i duševní krásy a dobroty, ctnosti a statečnosti.

A co naopak máte vyzkoušeno jako bezpečné, funkční a nejvíce prospěšné (z těch všech metod a postupů)?

Na tuto otázku odpovím jednoduše a čistě subjektivně. Mně nejvíce pomohly meditace. Mimo rámec „duchovna“, i když i to je otázka, mně ještě hodně pomohl sport, pohyb a pobyt v přírodě. Zejména v dobách pro mě psychicky těžkých mě „nad vodou“ držely meditace a sport. Meditace mě zaujaly natolik, že jsem začal tvořit meditace vlastní a skládat si k nim i hudbu a těší mě, že pomáhají mnoha dalším lidem.
Co se týče bezpečnosti, tak mě překvapuje, jak velké množství lidí se bez jakýchkoliv informací a opatrnosti podrobuje všem možným i nemožným rituálům, obřadům a formám léčení a kolik jsou za to ochotni předat finanční i vitální energie. Setkávám se s tím relativně často v žádostech o pomoc. Poškození bývají někdy i docela vážná.

Jak vidíte naši nejbližší budoucnost? Rok 2023…

Nepatří k mým oblíbeným činnostem vyjadřovat se k budoucnosti, i když jsem na to velmi často tázán v podstatě na každém semináři či přednášce. Považuji se za bezbřehého optimistu a dost mých optimistických prognóz už nevyšlo, zejména z časového hlediska. Kromě toho je současná situace poměrně komplikovaná zejména z jednoho pohledu. V současné době ve srovnání s minulostí je mnohem více pravděpodobnostních budoucností a určit, která z nich se napojí na naši přítomnost, je tím pádem mnohem těžší, než tomu bylo dříve.
O čem jsem poměrně pevně přesvědčen, je to, že v každém případě dojde či už dochází k podstatné změně společnosti, a to dokonce na celé planetě. Věřím, že toho, čemu se říká transformace lidstva nebo jak to nazývám já přechod do vyššího pásma frekvence vibrací se ještě dožiju, ačkoliv již nepatřím k nejmladším. Z pohledu očekávaných změn jsem přesvědčen, že příští rok bude opravdu zajímavý a věřím, že tyto změny budou kladné a budou zvyšovat frekvenci vibrací na planetě, což se o letošním roce asi moc tvrdit nedá. Do konkrétních předpovědí se pouštět nechci, protože těch je na internetu dost ve formě předpovědí jasnovidců nebo z různých channelingů. Často jsou uváděny i přesné události a data, ale nějak se příliš předpovědi nerealizují. Například jedna z čerstvějších předpovědí zněla, že od 30. října 2022 neměl jít cca 14 dní internet, mobily a televize. O slunečním záblesku se mluví například už řadu let…

Na závěr se mnohdy ptám na oblíbený citát/čím se v životě řídíte nebo jednoduše na Vaše poselství pro naše čtenáře.
Nekoncentrujme své vědomí na získávání informací o tom, jaká nás čeká budoucnost, abychom podle toho tvořili přítomnost, ale koncentrujme své vědomí na tvoření přítomnosti podle toho, jakou budoucnost chceme…

To je krásné. Moc Vám, pane Zelenko, děkuji za rozhovor a přeji vše dobré!

Webová stránka Miroslava Zelenky:
Jiří Hamerský

https://www.miroslav-zelenka.cz

Zpět nahoru

NOVÉ ČLÁNKY KAŽDÝ TÝDEN ZDARMA NA VÁŠ E-MAIL?

Přihlaste se zdarma k odběru novinek z webu Celostnimedicina.cz a už Vám neunikne ani jedna zajímavost ze světa celostní a alternativní medicíny.