prozdravi.cz
Vše pro vaše zdraví
krasa.cz
Vše pro vaši krásu
parfemy.cz
Značková parfumerie
hodinky.cz
Značkové hodinářství
sperky.cz
Značkové klenotnictví
vivantis.cz
Být sám sebou
logo  
lékařská poradnakatalog stránekobchod pro zdraví

Najdete nás na facebooku
Zdravá výživa


Vzrůstající role vitamínů jako antioxidantů

01.03.2005
Od objevu, že nedostatek vitaminů může být příčinou řady běžných chorob, uběhlo již téměř sto let. Nedostatek vitaminu A může být odpovědný za šeroslepost, ale také za xeroftalmii vedoucí až ke keratomalacii s následnou slepotou, nedostatek thiaminu odpovídá za nemoc beri-beri, deficit niacinu za pelagru, déledobý nedostatek kyseliny L - askorbové za vznik skorbutu a konečně nízký příjem vitaminu D nebo nemožnost jeho tvorby v kůži za rachitidu u dětí a za osteomalacii u dospělých.

Pro prevenci těchto výše uvedených stavů stačí poměrně malé dávky daných vitaminů, například vzniku kurdějí zabrání již dávka 10 mg vitaminu C denně. V současné době však přibývá důkazů, že množství vitaminů potřebné k optimálnímu zdravotnímu stavu může být a v některých případech je dokonce několikanásobně vyšší, než množství potřebné k pouhému zabránění deficitních stavů. Doporučované dávky příjmu nejsou minimálními požadavky a nedělají si nárok na to být dávkami optimálními.


Kyslíkové radikály a jejich účinek
Co jsou to kyslíkové radikály? Tyto látky jsou v chemii známy již více než 100 let, lékařská veřejnost však k nim obrací pozornost až po roce 1969, kdy McCorda s Fridowichem objevují vysoce aktivní obranný systém proti působení volných kyslíkových radikálů, a to enzym superoxiddismutázu. Posledních 10 let však dochází doslova k explozi vědeckých informací o této problematice a antioxidanty se stávají hitem č. 1 ve státech, kde se lékařská péče zaměřuje už více na prevenci: od roku 1988 americký trh s beta karoteny poskočil z ročního obratu 7 mil. US na 82 mil. US.



Filozof M. Duchampe pravil na otázku, co že vlastně nejčastěji dělá: “Dýchám”. Kyslík je k životu nezbytný, užívá se i v terapii: samozřejmě terapie kyslíkem přináší řadu kladných prvků v medicíně a u mnoha akutních stavů se bez ní neobejdeme. Ale opakem jednoho rčení je ”vše dobré může být k něčemu špatné”, tak i kyslík jako většina chemických látek může být toxický, např. retrobulbární fibroplazie nebo syndrom respirační tísně u dospělých. Redukcí kyslíku (tj. přijetím dalších elektronů) vznikají velmi reaktivní kyslíkové radikály. Tyto volné kyslíkové radikály (dále jen VKR) jsou fyziologicky tvořeny např. cytochromem P-450 nebo v kaskádě kyseliny arachidonové při vzniku prostaglandinů a leukotrienů: fyziologická hladina VKR je 10-9--11 (což je tak malé množství, jako poměr 1m2 k ploše celé České republiky). Na konto vzniku VKR připadá část toxicity cigaretového kouře, ozónu, tetrachlormetanu a ionizujícího záření atd.



Obranné mechanismy
Je řada mechanismů, jak udržet ve tkáních nízkou hladinu VKR (viz. výše). Jsou to tyto:

A) ENZYMY

  1. superoxiddismutáza - enzym, který přeměňuje superoxidový radikál na peroxid vodíku. Známe 2 druhy tohoto enzymu: cytoplasmatický typ, který obsahuje Cu a Zn jako aktivní centrum enzymu a mitochondriální typ obsahující mangan - Mn.
  2. glutathionperoxidáza obsahující selen - Se a zpracovávající dále peroxid vodíku
  3. kataláza - další enzym rozkládající peroxid H.

 

B) SCAVENGERY
Pochází z anglického scavenge - mést, zametat. Jsou to látky reagující s VKR, vytváří sice jinou radikálovou látku, ale už ne tak toxickou, tím vlastně tlumí a rozmělňují zhoubnou aktivitu VKR.

Nedůležitější scavengery jsou:

  1. vitamin E (alfa - tokopherol) - protože je rozpustný v tucích, má vysokou afinitu k super-oxidovému, hydroxylovému radikálu a lipidickým peroxidům. Vitamin E ochraňuje především membránovou složku fosfolipidů.
  2. vitamin C (kys. L-askorbová) - ve vysokých koncentracích “přímo sbírá” výše uvedené radikály, avšak v nízké koncentraci může působit paradoxně: za přítomnosti katalických kovů (dvojmocného Fe nebo Cu) působí jako peroxidans. Za normálního stavu je L-askorbová udržována ve vysokých konc. (37-78 mikromol).
  3. beta-karoten - inhibuje lipidickou peroxidaci, kterou zahajuje xantinoxidáza, a to dokonce účinněji než alfa - tokopherol: tuto schopnost má i při vysokém tlaku O2 v arteriální krvi, uplatňuje se tak u reperfuzních syndromů při infarktu myokardu.
  4. thioly - dělíme je na nízkomolekulární (cystein) a vysokomolekulární (albumin).

 

C) CHELACE VOLNÝCH IONTŮ Fe2+ a Cu 2+
Tyto kovy jsou v extra a intracelulárním prostředí ve velmi nízké koncentraci, ovšem zvýší-li se jejich koncentrace, mohou být intenzívním zdrojem tvorby VKR. Fe se uvolňuje z ferritinu a transferinu zvláště za kyselého pH kolem 6,0, ale i z hemoglobinu při krvácení do tkání. Cu je vázána na albumin a ceruloplazmin, tato bílkovina je nejvýznamnější antioxidační látkou plazmy.



Oxidace a aterogeneze
Stále platí: Jak staré máš cévy, tak jsi i starý. Zdá se, že při aterogenezi hraje oxidační poškození významnou roli. Oxidovaný LDL-cholesterol a pravděpodobně i další oxidované lipoproteiny mohou na rozdíl od nemodifikovaného LDL obejít regulační ochranný systém a být aktivně vychytávány speciálními receptory na monocytech a makrofázích v subendoteliálním prostoru stěn krevního řečiště. Oxidovaný LDL může vést v cévní stěně ke tvorbě pěnových buněk, které přitahují monocyty a inhibují pohyb makrofágů ven z cévní stěny, což následně vyvolá poškození endoteliálních buněk a nastartuje aterogenetický proces.



Glykosylace proteinů, která se objevuje při diabetes mellitus, může cévní poškození způsobené oxidovaným LDL dále urychlit. Léčebná opatření zaměřená na snížení oxidace LDL mohou proces aterogeneze a rozvoje lézí ovlivnit. LDL částice může rovněž nést molekulu vitaminu E, B-karotenu a koenzymu Q, jež mají schopnost rušit nebo oddálit peroxidaci lipidů. Vitamin C může zachytit oxidancia ve vodní fázi ještě předtím, než napadnou lipidy a poškodí je. Může rovněž změnit lipidy tak, aby se zvýšila jejich odolnost vůči oxidaci závislé na iontech kovů. Substituce vysokými dávkami tokoferolu (vitaminu E - ale nikoliv B-karotenu) snižují citlivost LDL vůči peroxidaci in vitro.



Mezi antioxidancii pozorujeme značný synergismus. Vitamin C např. pomáhá regenerovat oxidovaný vitamin E (tokoferol) zpět do redukovaného (antioxidačního) stavu. Oxidovaný vitamin C se může naopak sám regenerovat prostřednictvím glutathionu, přičemž se jako kofaktor uplatňuje selen.
Populační studie svědčí o tom, že sérové koncentrace alfa-tokoferolu korelují s výskytem ischemické choroby srdeční těsněji než koncentrace cholesterolu nebo diastolický krevní tlak. Také další studie provedená u 11 000 lidí prokazuje sníženou mortalitu u osob s vyšším příjmem vitaminu C. U osob, které užívaly kyselinu askorbovou a přijímaly rozumné dávky vitaminu C potravou, byly zjištěny příznivější ukazatelé než u osob, které přijímaly vitamin C pouze ve stravě. K tomu prospektivní Basilejská studie za 12 let svého trvání prokázala, že nízké plazmatické koncentrace B-karotenu a vitaminu C jsou spojeny s výrazným vzrůstem rizika ischemické choroby srdeční a rovněž cévní mozkové příhody.



Při hodnocení zahrnující téměř 40 000 mužů z pětiletého sledování v Health Professionals Follow-up Study bylo zjištěno nižší riziko vzniku srdečních chorob mezi muži se zvýšeným příjmem vitaminu E. Ti, kteří konzumovali více než 60 IU vitaminu E denně, vykazovali relativní riziko 0,64 ve srovnání s těmi, kteří přijímali méně než 7,5 IU denně. Příjem karotenu se ukázal být nepřímo úměrný riziku vzniku ICHS u skupin bývalých kuřáků, nikoli však u skupiny osob, které nekouřily. Naproti tomu nebyl vysoký příjem vitaminu C spojen s nižším rizikem vzniku koronárního onemocnění. V této studii také proběhlo šetření na prooxidační látky, jejichž nejlepším příkladem je železo, které je těsně spojeno s aerobním metabolismem. Ukazatelem celkového množství železa v těle je ferritin.



Bylo zjištěno, že vysoké koncentrace ferritinu mají souvislost se zvýšeným rizikem vzniku infarktu myokardu. Tak studie ukázala, že příjem hemového železa (na rozdíl od celkového příjmu Fe) je spojen se zvýšenými koncentracemi ferritinu v séru, stejně jako se zvýšeným výskytem fatálních i nefatálních koronárních příhod. Jedním z důvodů, proč jsou ženy do doby menopauzy chráněny před kardiovaskulárními chorobami více než muži, mohou být právě jejich nízké zásoby železa v důsledku opakovaných menstruací.



Oční choroby spojené se stářím
Prevalence tvorby zákalu se s věkem zvyšuje. Senilní katarakta se vyskytuje u více než 45 % osob starších 75 let a výrazně u nich snižuje kvalitu života. Odstranění zákalu je ve Spojených státech jedním z nejčastěji vykonávaných chirurgických zákroků. Glutathion a L-askorbová se nacházejí v očních čočkách jako antioxidační enzymy glutathionperoxidáza (kofaktor selen), kataláza a superoxiddismutáza (kofaktory Zn, Cu a Mn). V kataraktních čočkách jsou koncentrace kyseliny askorbové buď nízké nebo žádné.



Osoby, které konzumují více než 300 mg kyseliny askorbové nebo 400 IU tokopherolu denně, mají asi třetinové riziko rozvoje katarakty. Také nízké koncentrace B-karotenů jsou spojeny s vyšším rizikem katarakty. Ne všechny studie nacházejí stejné souvislosti - analýza Nurses Health Study odhalila, že dlouhodobý příjem multivitamínů před kataraktou neochraňoval. Důvodem je pravděpodobně fakt, že multivitaminové přípravky obsahují relativně nízké koncentrace vit.C. Dlouhodobá aplikace L-askorbové (delší než 10 let) naopak ochraňovala.



Studie prováděná na pacientech s neovaskulární stařeckou degenerací makuly ukázala, že antioxidační index kombinující všechny mikroživiny koreluje významně se snížením rizika: u osob s vyššími koncentracemi karotenoidů bylo riziko vzniku degenerace makuly poloviční až třetinové v porovnání s kontrolním vzorkem pacientů.



Zvýšené koncentrace mědi a železa, které byly nalezeny ve stárnoucích čočkách a při kataraktě, mohou oxidovat askorbovou a vytvářet metabolity, které tvorbu katarakty indukují. Za určitých podmínek se proto může antioxidačně-prooxidační rovnováha porušit a askorbová může zvýšit přeměnu proteinů vedoucí k tvorbě katarakty.



Karcinogeneze
Volné radikály a oxidační poškození mají zřejmě velký význam u některých druhů zhoubných onemocnění. Když byl zkoumán obsah antioxidačních ochranných enzymů, vyplynulo, že maligní tumory mají nejnižší aktivitu superoxiddismutázy (SOD), některé i katalázy. Aktivita SOD je nepřímo úměrná k rychlosti růstu (aktivitě) a diferenciaci buněk nádoru. Dokonce aktivita antioxidačních enzymů je geneticky zakódována - gen pro tvorbu Mn - SOD je u člověka na dlouhém raménku 6. chromozomu. U některých tumorů lze prokázat chromozomové defekty postihující tento 6. chromozom a to u Hodgkinova lymfomu, ovariálních a mediastinálních karcinomů a Burkittova lymfomu.



Askorbová, kromě svých antioxidačních vlastností, může inhibovat rakovinu žaludku snížením koncentrace kyseliny dusité a potlačením tvorby karcinogenních N-nitrosových sloučenin v gastrointestinálním traktu. Vzhledem k tomu, že vit.C, karotenoidy, kyselina listová, vstřebatelná a nevstřebatelná vláknina a různé fytochemikálie se nacházejí v týchž potravinách společně, je obtížné prokázat, které dietní faktory jsou nejdůležitější, nebo jak dalece synergické jsou vzájemné interakce. Osoby, které konzumují tento druh potravy, mají navíc odlišný životní styl a návyky, což rovněž snižuje riziko vzniku onemocnění.



Dvanáctileté sledování téměř 3 000 mužů v “Basilejské studii” ukázalo významnou nepřímou závislost mezi koncentracemi karotenu v době zahájení studie a následně prokázanou rakovinou zvláště plic a žaludku. Během prospektivní studie prováděné téměř u 90 000 zdravotních sester se prokázalo, že vysoké dávky vitaminu C nebo E nechránily ženy před rakovinou prsu, nízké dávky všech forem vitaminu A (méně než 6630IU/den) byly však spojeny se zvýšeným rizikem propuknutí tohoto onemocnění. Ženy, které konzumovaly málo vitaminu A z potravy, ale dostávaly alespoň 10 000 IU ve formě doplňků, vykazovaly poloviční riziko oproti ženám, které přípravky nebraly.



V jiných 12 kontrolovaných studiích týkajících se diety a rakoviny prsu byla zase prokázána nepřímo úměrná závislost mezi příjmem vitaminu C (což platilo i pro konzumaci zeleniny) a rizikem karcinogeneze.

 

Byly rovněž sledovány osoby po odstranění adenomatosních polypů:

  • první skupina dostávala antioxidační vitaminy a procento recidivy adenomů bylo 5,7%,
  • druhá skupina laktulozu - 14,7% recidivy,
  • a neléčená kontrolní skup. 35,9% recidivy.

 

V současné době probíhají další dlouhodobé prospektivní studie zaměřené na sledování schopnosti vitaminů (včetně přírodních a syntetických analogů) působit chemoprotektivně na rakovinu.



Toxicita vitaminů
Vzhledem k multifaktoriálním příčinám vzniku některých chorob by bylo možno očekávat, že některé studie sledující podávání vitaminů neprokáží jejich příznivý vliv (což se i v některých případech stalo) nebo dojdou k dvojznačným výsledků. Některé studie prováděné na zvířatech i lidech vskutku také za určitých podmínek prokázaly i prooxidační, nemoc podporující účinek některých vitaminů.



Ze všech antioxidačních vitaminů je nejnebezpečnější vitamin A. Mezi akutní příznaky patří bolesti hlavy, ospalost, podrážděnost, závratě, nauzea, zvracení a průjmy. Starší lidé s normální funkcí ledvin a jater mohou snášet denní dávky 50 000 ekvivalentů retinolu (ER) až po dobu 6 měsíců, toxické účinky však byly pozorovány již při nízkých dávkách 15 000 ER/den. Chronické toxické účinky se mohou manifestovat ve formě zarudnutí a deskvamace kůže a mukosních membrán, poruch růstu vlasů, ztráty chuti k jídlu, únavy, zvýšení koncentrace jaterních enzymů. V tomto ohledu má obrovskou výhodu suplementace B-karotenem - z 6 molekul B-karotenu se v těle tvoří jedna molekula retinolu, tato přeměna je blokována při dostatku retinolu. Nadbytečnou suplementací B-karotenem vzniká pouze benigní hyperkarotenémie - karotenodermie, což je reverzibilní oranžovo-žluté zbarvení kůže, které je nejnápadnější na dlaních a chodidlech. Na tento nepřehlédnutelný symptom stačí zareagovat pouze vysazením B-karotenových suplementů.



Toxické účinky vitaminu E se mohou projevit jako průjem nebo únava, ale dokonce i obrovské dávky (až gramové) jsou obvykle dobře snášeny. Závažnějším vedlejším účinkem může být schopnost tocopherolu potencovat účinek pelentanu (kompetitivní inhibicí absorpce vitaminu K ze střev), a tak zvyšovat riziko krvácení u osob používajících tento druh antikoagulancií. Ve studiích na zvířatech bylo zjištěno, že vitamin E je za určitých podmínek schopen podporovat tumorogenezi kůže, proto by se mělo dát pozor na povrchovou aplikaci antioxidancií (respekt. vit. E, pozor krémy!) až do doby, než budeme mít větší znalosti o této problematice.



Vitamin C dokáže zvýšit absorbci železa, a proto jeho podávání by se nemělo bez přísného lékařského dohledu doporučovat u osob se zvýšeným rizikem nahromadění železa (např. talasemie nebo hemochromatoza). L-asko- robová může v přítomnosti patřičných koncentrací mědi nebo železa působit jako prooxidans, neví se však doposud, zda toto má větší klinický význam. Vitamin C může rovněž ovlivnit výsledky testů na okultní krvácení ve stolici. Náhlé přerušení příjmu vysokých dávek vitaminu C způsobuje u některých osob jeho deficit (hovoří se o tzv. “návykovosti” na vit. C), i když tento jev je poměrně vzácný.



Při dlouhodobém podávání vysokých dávek se zvyšuje predispozice k tvorbě oxalátových kamenů, neboť L-askorbová se především v nárazových dávkách vylučuje močí. Za dostatečnou preventivní denní dávku se dnes považuje 200-300mg L-askorbové, při léčbě až gramová množství. Po podání gramových množství se může objevit průjem, nutno také brát zřetel na možnou iritaci orálního gastrointestinálního traktu (GITu).



Vitamin A + karoten
V potravě je jejich největší množství v játrech, vejcích, mléčných výrobcích, mrkvi (2 střední mrkve pokryjí naši denní potřebu) a další zelenině, jako např. rajská jablka. Zatímco se příjem vitaminu A s věkem snižuje, hypovitaminoza u dospělých, a dokonce i velmi starých osob, je jen neobvyklým jevem, na rozdíl od koncentrací vitaminů C a E, které se s věkem snižují.



Jedním z prvních příznaků hypovitaminozy A je zpomalení adaptace na šero (pro nedostatek retinolu je zpomalena resyntéza rodopsinu v tyčinkách) až šeroslepost. Při dlouhodobé hypovitaminoze vznikají i ireverzibilní změny v sítnici a slepota. K té může vést i suchost spojivek (xeroftalmie) vedoucí až ke keratomalacii s následnou ulcerací rohovky, perforací a zánětem celého oka - tímto mechanismem oslepne na Dálném východě každoročně 500 000 lidí, a proto je hypovitaminoza A nejčastější příčinou slepoty.



Vitamin A ve zkratce je nezbytný pro udržení integrity epiteliálních tkání (kůže, rohovky, GITu, tracheobronchiálních a močových cest: běžně používán u chronických bronchitid). Je rovněž nezbytný pro udržení správné funkce retiny, pro imunitní funkce a růst.



Aktivita vitaminu A v potravinách se běžně vyjadřuje v ekvivalentech retinolu (ER), 1 ER je definován jako log all-trans-retinolu a zhruba odpovídá 6µg B-karotenu nebo 12µg dalších karotenoidů. Jak pro vitamin A, tak pro karotenoidy se obvykle používají mezinárodní jednotky (IU), které jsou však často matoucí a nepřesné. 1 ER = 3,33 IU retinolu = 10 IU karotenoidů.



Preformovaný vitamin A vstupuje do intestinálních buněk prostřednictvím přenašečů, karotenoidy naopak pasivně. V těle se absorbuje jen asi 15% B-karotenu a pouze 20% z absorbovaného množství se přemění na retinol. Z těchto a výše uvedených důvodů (viz. toxicita vitaminu A) pozorujeme po podání B-karotenů v dávce do 30mg/den nežádoucí účinky jen vzácně.



Vitamin C
Současná doporučená denní dávka příjmu vitaminu C je 60mg. Ovšem zásobníky v organismu jsou nasyceny až při dávce 100-150mg/den u mužů a 80-100mg/den u žen, což vede k myšlence, že denní doporučovaná dávka (DDD) by měla být vyšší.



Při navrhování DDD pro vitamin C nebyl evidentně brán zřetel na jeho antioxidační účinky. Ty jsou dány redukčními vlastnostmi jeho SH-skupin, účastní se oxidoredukčních pochodů jako donátor vodíkového iontu. Má tedy své místo v tkáňovém dýchání, ovlivňuje permeabilitu buněčných membrán, kde mění zčásti hydrofobii na hydrofilii. Intracelulárně aktivuje řadu enzymů a vede ke zvýšené produkci energie v mitochondriích, čímž usnadňuje mnoho fyziologických funkcí buněk, mimo jiné imunoreakcí, krvetvorby i psychických pochodů.



Účastní se metabolismu aminokyselin, a to zejména tryptofanu a tyrosinu, při tvorbě neurotransmiterů adrenalinu a serotoninu, které zpětně chrání před aerobní degradací. Zlepšuje vigilitu a koordinaci pohybů. Důležitý je i vliv na urychlení oxidace cholesterolu na žlučové kyseliny, na hydroxylaci prolinu při tvorbě kolagenu, účastní se i steroidogeneze.



Rovněž má své místo při zvyšování odolnosti proti infekcím, a to svým vlivem na produkci gamaglobulinu, předpokládá se i aktivace interferonu a zvýšení fagocytární schopnosti leukocytů. Značný význam má vitamin C také pro resorpci železa z GITu (duodenum a orální část jejuna).



Nejčastější hypovitaminozy jsou u dětí mezi 6-12 měsícem života, které jsou krmeny umělou výživou bez ovocných šťáv a u starých osob, převážně osamělých starých mužů, kteří si sami vaří. Tyto “staromládenecké kurděje” jsou často kombinovány se sideropenickou anémií z malnutrice a malabsorpce. Nejvyšší koncentrace vitaminu C se nacházejí v ovoci (citrusové plody) a zelenině (brambory, paprika,...). V tabulkách se uvádí většinou obsah kyseliny L-askorbové, biologicky aktivní dehydroaskorbát přítomný v potravinách může být zatím nepoznaným dodatečným zdrojem vitaminu C. Kouření koncentraci vitaminu C snižuje, a proto kuřáci potřebují zvýšit suplementaci vitaminem C, aby dosáhli krevních koncentrací srovnatelných s nekuřáky.



Vitamin E
Vitamin E je generický název pro skupinu chemických látek (tokoferoly a tokotrienoly - celkem známo 8 prostorových izomerů), které byly původně objeveny jako látky ovlivňující reprodukci u krys. Nejaktivnější z 8 izomerů je alfa-tokoferol, ale i jiné izomery mohou mít význam pro biologické funkce, jejich aktivita je však nižší. Doporučená denní dávka pro vitamin E je 10mg (15 i.u.) pro muže a 8mg (12 i.u.) pro ženy. Syntetický alfa-tokoferol má 74% aktivity přírodního alfa-tokoferolu, jinde se zase uvádí, že přírodní forma alfa-tokoferolu je až 2x účinnější. Přesto ale obě formy, přírodní i umělá, poskytují LDL lipoproteinům stejnou antioxidační ochranu. Ale beta-tokoferol má oproti alfa formě aktivitu 2x nižší, gama forma 10x nižší. Ještě stále se někde používají mezinárodní jednotky, kde 1mg přírodního alfa-tokoferolu je jeden ekvivalent a rovná se asi 1,5 mezinárodních jednotek (international units = i.u.).



Individuální potřeba vitaminu E je různá - nutno se zeptat: pro jaký cíl? Pro prevenci z nedostatku stačí výše uvedených 10mg, pro prevenci oxidace lipidů s následným působením VKR je nutná asi 10-ti násobná dávka = 100 mg a léčebné dávky například při angině pectoris jsou až 1000 mg. K velkým ztrátám vit. E dochází během zpracování, skladování a při přípravě jídla. Nejbohatším zdrojem jsou běžné rostlinné oleje, výrobky z nich (margarin..). Ve 100g oleje z pšeničných klíčků je 178 i.u., ve slunečnicovém oleji 73 i.u., sojový olej obsahuje ve 100g 12 i.u., celozrná potrava z pšenice 17 a bílý chléb jen 0,2 v důsledku zpracování výchozí suroviny, celozrná potrava z ovsa (vločky) také poměrně málo - 2 i.u. ve 100g.



Vitamin E v jídle je ničen oxidativními procesy, které jsou akcelerovány teplem a světlem. Mražením se také ničí, nejlepší je teplota okolo 10°C. Například pražením mandlí se ztrácí 80% aktivity vit. E, ale nejlepším příkladem je pšenice: skladováním po 6 měsíců se ztrácí 10%, pomletím na bílou mouku dalších 92% a konečně pečením chleba se ztrácí ze zbytku v mouce dalších 50% vitaminu E. Vitamin E snižuje adhezi krevních destiček, a to nezávisle na svých antioxidačních vlastnostech. Při trombembolických onemocněních může působit protektivně. U zdravých starších osob zvyšuje buněčnou imunitu. Antioxidační látky mohou sekundárně zpomalit v imunitním systému některé změny závislé na věku. Úloha vitaminu E při syndromu intermitentní klaudikace zůstává nejasná.



Ano nebo ne?
Doporučené dávky příjmu byly navrženy ve snaze zajistit prevenci klasických stavů nedostatku vitaminů, a záměrně neodrážejí další možné, zdraví podporující, prospěšné účinky vitaminů. Nelze je proto použít jako zlatý standard příjmu vitaminů s cílem optimalizovat zdravotní stav. Doposud získaná data spotřebu antioxidancií podporují. Nejkonzervativnějším přístupem by podle skeptiků bylo zvyšování konzumace ovoce a zeleniny a snižování příjmu nasycených mastných kyselin (a snad i příjmu částečně hydrogenovaného tuku).



Zkušení lékaři však vědí, jak obtížně je změnit výživové zvyklosti lidí. Zde se nabízí suplementace, potravinové doplňky mají značnou výhodu “přirozenosti” a prakticky “nemožnosti” vedlejších účinků, naopak tuto hrozbu v sobě skrývají farmaceutické “bomby”. Léčení antioxidanty je ještě stále hudba budoucnosti: pro nás je aktuální využít vitaminových antioxidantů v prevenci kardiovaskulárních chorob, nádorových onemocnění a zpomalení stárnutí organismu.



Celková nabídka antioxidantů.

 

Doporučujeme antioxidant Maqui Pure.


Související články a videa:
Co nezpůsobuje smrt: vitamíny, minerály, aminokyseliny ani byliny
Doporučené dávkování vitamínů a potravinových doplňků
Průvodce aminokyselinami
Pycnogenol
Volné radikály a antioxidanty
Karnosin
Test na B12
Lykopen
Maqui - přeborník ORAC
VIDEO: Potřebujeme jíst vitamíny?


01.03.2005
autor: MUDr. Ladislav Langer
další články v rubrice: Prevence


 
Stravování žen po čtyřicítce
Mocná dvojice minerálů
Zdravé vánoční cukroví
Cukrovka - příznaky a hodnoty glykemie
Jak zajistit adekvátní příjem zinku
Priessnitzův obklad
Proč je ve většině případů dobré nedělat kompromis (psychologie vyjednávání podle FBI)
Jak snížit hladinu škodlivého LDL cholesterolu přirozenou cestou
Hemeroidy - léčba, která zabírá
VIDEO: Kolikrát denně máme jíst?

154,- Kč
(c) 2004-2016 www.celostnimedicina.cz
O násRSS