prozdravi.cz
Vše pro vaše zdraví
krasa.cz
Vše pro vaši krásu
parfemy.cz
Značková parfumerie
hodinky.cz
Značkové hodinářství
sperky.cz
Značkové klenotnictví
vivantis.cz
Být sám sebou
logo  
lékařská poradnakatalog stránekobchod pro zdraví

Najdete nás na facebooku
Zdravá výživa


Využíváme svůj mozek naplno?

13.05.2012
V populární i akademické literatuře se mnohé popsalo, pokud jde o využívání mozkové kapacity lidského mozku. Často třeba můžeme slyšet mýtus, že člověk využívá pouze deset procent mozku, přičemž zbývajících devadesát procent je nám nedostupných, nepoužíváme množství funkcí, ke kterým nemáme přístup, nemáme možnosti jejich trénování apod.

Tyto výroky nejsou tak úplně přesné, vždyť třeba svalů máme více než 600, ale v danou chvíli nepoužíváme všechny, jiné používáme, když jedeme na kole, jiné, když sedíme, stojíme, když hrajeme tenis, smějeme se, otevíráme klíčem dveře apod. Můžeme říct, že v určitou chvíli využíváme větší množství svalů, jiné vůbec, nebo téměř vůbec, a jiné svaly, nebo skupiny svalů využíváme víc, nebo při dané aktivitě přednostně.



Při různých fyzických nebo duševních aktivitách na podobném principu funguje náš mozek, při hraní tenisu, jízdě na kole, usmívání se, otevírání dveří klíčem, ale třeba i řešení matematického úkolu, dešifrování výrazu tváře našeho partnera v komunikaci, vzpomínání si na dovolenou z minulého léta, tyto všechny aktivity v různé míře zapojují různé oblasti mozku, které se spojují buď s našimi schopnostmi souvisejícími s hrubou či jemnou motorikou, pamětí, emocemi, myšlením, usuzováním a spoustou různých dalších funkcí. V některém okamžiku se do činnosti víc zapojují některé jiné mozkové struktury, podle toho, co provádíme (jezdíme na kole, hrajeme tenis, kde musíme jak zapojovat různé druhy pohybu a motoriky, ale taky některé psychické funkce jako například pozornost, jindy víc využíváme naši paměť, představivost či myšlení, například při nějakém komplikovanějším matematickým, logickým či jiným úkolem, vyžadujícím zapojení kognitivních a intelektových funkcí.



Aktivitu těchto center prokazují i různé zobrazovací techniky jako je pozitronová emisní tomografie (PET) nebo funkční magnetická rezonance (fMRI) a jiné, které umožňují monitorovat aktivitu mozku v průběhu různých činností (při spánku, bdění, řešení náročného příkladu, poslechu hudby, dívání se na fotografie lidí, které máme rádi, nebo jsou nám (ne)sympatičtí. Tyto neurologické zobrazovací techniky umožňují znázornit aktivitu různých částí a struktur mozku – které podobně, jako u příkladu s kosterním svalstvem – se v různé míře zapojují do různých činností, a to podle prováděné aktivity (při spánku, bdění či bdělé pozornosti).



Náš mozek tedy využíváme pořád, a podle povahy dané činnosti v daný okamžik zapojujeme různé jeho struktury a oblasti, zatímco jiné jsou využívány okrajově nebo vůbec. Jindy naopak, právě tyto jsou pro danou aktivitu klíčové a v součinnosti s jinými nám umožňují optimální a funkční působení v našem životě. Mýtus o desetiprocentním využívání mozku se zvláště vztahuje na zapojení různých kognitivních schopností, avšak existují třeba lidé, u kterých jsou tyto schopnosti opravdu nadmíru rozvinuty, např. dokážou v mysli velice rychle provádět různé matematické operace, sčítat, odečítat nebo násobit zpaměti víceciferná čísla, nebo si zapamatovat ohromné množství informací, čísel či textu (jako se to vyskytuje někdy třeba u autismu - ale ne vždy!), avšak tito lidé často nejsou schopni obstát v běžném, praktickém nebo sociálním životě, neumějí fungovat v sociálních vztazích, neumějí odečítat „mezi řádky“ zejména, co se týká emocí, sociálních důsledků jednání, nebo třeba navzdory jejich kognitivním či intelektovým schopnostem nejsou natolik rozvinuty jejich motorické dovednosti, nejsou třeba natolik šikovní v běžných každodenních aktivitách, kde potřebujeme naši jemnou motoriku (např. při vaření, domácích nebo jakýchkoli praktických úkolech). Koho mozek pak tedy (podle tohoto desetiprocentního mýtu) funguje víc?



Tento mýtus se může spojovat s tím, že se nadsadily určité informace ohledně nervové soustavy a některá fakta, na kterých je založen a z nich vychází. V lidském mozku se odhaduje počet nervových buněk, neuronů, kolem 100 až 150 miliard. Při tak závratném počtu je neuronů pořád desetkrát méně než podpůrných buněk, tzv. neuroglie. Počet neuronů vzhledem k těmto gliovým buňkám je tedy zhruba 10 %. To však ani zdaleka neznamená, že toto desetiprocentní množství neuronů vzhledem ke gliovým buňkám vytváří pouze desetiprocentní využití mozku, naopak, právě neuroglie podporují činnost neuronů, takže je jejich aktivita lépe využívána.

 

 

Přípravky pro lepší funkci mozku naleznete v naší nabídce.


Související články:
Vojna pohlaví – ženský mozek versus mužský
Potrava pro mozek
Roztroušená skleróza mozkomíšní
Omega-3 nenasycené mastné kyseliny – jejich nedostatek může způsobovat deprese i jiné poruchy činnosti mozku
Alzheimerova choroba
Co blokuje výkonnost mozku při učení a práci
Inteligence - aneb moudříme s věkem či naopak hloupneme?
Proč je dobré zapomínat?
Varování: Starší lidé na svou práci nebudou mentálně stačit
Co je lehká mozková dysfunkce?
Specifické poruchy učení
Tipy pro dobrou paměť
Průtok krve mozkem


13.05.2012
autor: Mgr. Michal Hanzlovský
další články v rubrice:


 
Stravování žen po čtyřicítce
Mocná dvojice minerálů
Jak zajistit adekvátní příjem zinku
Zdravé vánoční cukroví
Cukrovka - příznaky a hodnoty glykemie
Proč je ve většině případů dobré nedělat kompromis (psychologie vyjednávání podle FBI)
Priessnitzův obklad
Umění emocí: rady a tipy na závěr
Hemeroidy - léčba, která zabírá
Jak snížit hladinu škodlivého LDL cholesterolu přirozenou cestou

154,- Kč
(c) 2004-2016 www.celostnimedicina.cz
O násRSS