Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Palmový olej je získáván lisováním z plodů palmy olejné (Elaeis guineensis). Díky vysokému výnosu, nízkým nákladům a velmi pestré škále průmyslového využití se původně africká plodina rozšířila téměř do všech tropických zemí s dostatkem srážek. Rozsáhlé plantáže však rapidně přibývají na úkor deštných pralesů a jejich obyvatel, čímž dochází k ubývání biodiverzity a uvolňování stále většího množství skleníkových plynů do atmosféry.
Mnohostranné využití
Palmový olej může být rozdělen na několik různých typů olejů s odlišnými vlastnostmi. Tato variabilita stojí za postupným nahrazováním živočišných a jiných rostlinných olejů v široké škále produktů.
Co všechno obsahuje palmový olej?
- surový palmový olej na vaření
- margaríny
- cukrovinky, zmrzliny a instantní jídla
- tekuté čisticí prostředky, mýdla a šampóny
- rtěnky, vosky a laky
- průmyslová maziva
- biopalivo
Původ
Podle všeobecného názoru pochází palma olejná (Elaeis guineensis) z oblasti tropických deštných pralesů Západní Afriky, tedy hlavně z oblasti dnešních států Kamerun, Pobřeží slonoviny, Ghana, Libérie, Nigérie, Sierra Leone, Togo a rovníkové části Angoly a Konga.
Zpracovávání palmových plodů na výrobu jedlého oleje je v Africe praktikováno už po tisíce let a získaný výrazně zbarvený a aromatický olej je základní přísadou mnoha tradičních západoafrických pokrmů. Tradiční postup je jednoduchý, ale zdlouhavý a neefektivní.
Během 14. – 17. století byly palmové plody přivezeny do Ameriky a odtamtud na Dálný Východ. Právě tam, daleko od oblasti svého původu, rostliny nejlépe prosperují, soudě podle nejvyšší produkce a ekonomického zisku z palem pěstovaných právě v jihovýchodní Asii.
Složení
Palmový olej je bohatý na karotenoidy, pigmenty zodpovědné za jeho tmavě červenou barvu. Hlavní složkou jeho glyceridů je nasycená mastná kyselina palmitová, které olej vděčí za své oceňované fyzikální vlastnosti, především tepelnou stabilitu – je to jak viskózní polotuhý (dokonce i v tropickém prostředí), tak i tuhý tuk (v mírném klimatickém pásmu). Jedním z důvodů, proč se palmový olej přidává do kosmetických výrobků, jako jsou například krémy a šampony, je jeho obsah beta karotenu, vitamínu E a dalších, které by měly přispívat ke zdravější a krásnější pleti a vlasům.
Jakožto vysoce výnosný zdroj jedlého i technického oleje je dnes palma olejná pěstována jako plantážová plodina ve většině tropických zemí s vysokými dešťovými srážkami (minimum 1 600 mm/rok) v oblastech do 10° zeměpisné šířky od rovníku. Plody palmy rostou v trsech o hmotnosti mezi 10 a 40 kg. Každý plod, vážící mezi 6 a 20 g, je tvořen vnější slupkou (exokarpem), dužinou (mesokarpem) obsahující palmový olej ve vláknech, a semenem složeného z tvrdé slupky (endokarpu) a jádra, které samo obsahuje olej (odlišný od palmového oleje a připomínající olej kokosový).
Vysoká produktivita
Překotný rozvoj palmového průmyslu je kromě rozmanitého využití palmového oleje motivován také jeho velkým výnosem. Ten, měřený jako množství oleje na hektar za rok, je mnohem větší než u jiných rostlinných olejů, zatímco náklady jsou nižší – především díky levnější pracovní síle v zemích, kde se palma olejná pěstuje.
Dnešní vysoce výnosné odrůdy mohou za ideálních klimatických podmínek a při dobrém managementu vyprodukovat více než 20 tun trsů/hektar/rok, přičemž samotný palmový olej představuje plných 25 % z tohoto objemu, tj. až 5 tun oleje/hektar/rok. To výrazně přesahuje výnos z jakýchkoliv jiných olejnatých plodin.
Takovéto produktivity je však málokdy v praxi dosahováno, jelikož klimatické podmínky obvykle nejsou ideální (palmy olejné jsou náročné na množství vody) a protože management plantáží vyžaduje mnoho pracovní síly, hnojiv, pesticidů a techniky.
Kde se palmy olejné pěstují dnes?
Od 70. let 20. století si zvyšující se poptávka po rostlinných olejích vynutila přesunout pěstování palem olejných na rozlehlé plantáže. Ty se staly jedněmi z nejrychleji rostoucích plantáží monokultur v tropické Africe, Asii, Pacifiku, Latinské Americe a v Karibiku.
Většina tohoto plantážového rozvoje probíhá v Indonésii a Malajsii – už v roce 2000 se na území pouze těchto dvou států nacházela více než polovina globálních palmových plantáží (tehdy 9,7 milionů hektarů).
Nejpopulárnější rostlinný olej…
Za posledních deset let se celosvětová produkce palmového oleje zdvojnásobila. Do roku 2000 tvořil palmový olej 40 % veškeré globální produkce rostlinných olejů (FAO 2002), a byl tak nejvyráběnějším a nejobchodovanějším rostlinným olejem na světě. V roce 2006 se procento zvýšilo na 65 % (zdroj: FAO).
Očekává se, že se světová poptávka po palmovém oleji do roku 2020 ještě znovu zdvojnásobí. Zakládají se tak nové plantáže a ty staré jsou rozšiřovány na území Indonésie, Malajsie a jiných asijských států, stejně tak jako v Africe či v zemích Latinské Ameriky. Bohužel však k jejich rozšiřování dochází na úkor původních deštných pralesů a s ním i na úkor nepřeberné škály rostlinných a živočišných druhů. Mnohdy unikátních a také ohrožených.
Za posledních 30 let vzrostla průměrná spotřeba palmového oleje na jednoho člověka na planetě mnohem rychleji než spotřeba jakékoliv jiné potraviny. Jedním z důvodů je ekonomický růst, především v zemích jako Čína a Indie, takže více spotřebitelů si může rostlinné oleje dovolit nakupovat.