Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
V průběhu letošní zimy mne zlákala nabídka pomalého hrnce, jehož kouzlu jsem téměř okamžitě podlehla. A nejen já, se mnou celá rodina, která si zamilovala dlouze vařené vývary, nejrůznější omáčky, ale také marmelády, na jejichž přípravu se v létě velmi těším.
Vzpomínáte si na babiččinu kuchyni? Na ty její neošizené koláče, čerstvě upečený chleba, marmelády, zmrzlinu, chuťově povznášející polévky, které se na plotně prohřívaly několik dlouhých hodin? Ne hodinu, ani dvě, ale klidně dobrého půl dne, během kterého se do polévky pomalu vyvářely cenné výživné látky. Dobrá polévka je přeci základ, který platil za nedílnou součást staročeského jídelníčku. V zimě, na sklonku podzimu a v brzkém jaře bývaly polévky doslova nutností, zahřívaly, doplňovaly cenné minerální látky, dodávaly sílu, mírnily horečky, nejrůznější infekty, zavodňovaly. Základem bývaly luštěniny, zelenina, ale také kosti a maso, které se dlouze a táhle vařily v hrnci. Polévky lidé skutečně milují, můžeme jimi vyplnit večeře, kdy vývar obohatíme o vařený brambor, hrst ovesných vloček, pohanku, jáhly, ale také quinou, křupavý amarant. Polévky jsou darem, studnicí zdraví, s nadsázkou řečeno, i velmi chutným multivitaminem. Zařadit je můžeme při nejrůznějších neduzích trávicího traktu, celiakii (samozřejmě s bezlepkovou zavářkou), v redukční či diabetické dietě. Výtečné v rekonvalescenci, při chřipce či nachlazení. Dle tradiční čínské medicíny vývar z kostí posiluje ledviny, v níž sídlí naše životní energie, díky vápníku, který se vyváří, taktéž naše kosti. Vývary se doporučují rovněž v těhotenství, hlavně pak po porodu, kdy tělu třeba dodat vše, co během těhotenství a samotného příchodu děťátka na svět, odevzdalo plodu. Na masové vývary si dají pozor ti, které trápí dnové onemocnění.
Jaké jsou výhody pomalého hrnce?
Pomalý hrnec bude výtečným pomocníkem zejména těm, kteří nemají čas kontrolovat plotnu, hlídat, míchat, aby se pokrm nezačal pálit. Pomalý hrnec totiž ve své podstatě nevaří, pracuje na nějakých 90 °C, tudíž se pokrm připálit nemůže. Zároveň se nemusíte obávat, že by se voda začala vyvářet, takže kolik vody k vývaru použijete, tolik polévky budete mít. A ještě lepší je, že pokud jste skutečnými milovníky polévek, které třeba, dle doporučení tradiční čínské medicíny, klidně i snídáte, můžete zapnout hrnec tak, aby vás ráno čekal hotový výživný teplý vývar.
Výhodou pomalého hrnce bude také fakt, že stačí oloupat zeleninu, vložit ji do nádoby, na ni položit maso, hlavně tedy kosti, jemně osolit, přikrýt pokličkou, zapnout a odejít. Za nějakých šest hodin již mnohdy vývar provoní dům, za dalších šest hodin se mnohé hrnce vypínají, aby přešly do ohřívacího módu. Takže ona teplá polévka k snídani není skutečně žádný problém. Mnohé pomalé hrnce obsahují vnitřní kameninovou nádobu, která je sama o sobě velmi reprezentativní, po dokončení procesu ji stačí pouze vyjmout, umístit na stůl a servírovat. Další výhodou bude také cena spotřebované energie, kdy, máte-li pomalý hrnec o příkonu 100 W, jedna hodina jeho práce vás vyjde zhruba na 33 haléřů.
Co vše se vyvařuje z kostí?
Využít můžete jak kosti vepřové, tak i kosti kuřecí, hovězí, králičí či rybí. K nim lze přidat jakoukoli kořenovou zeleninu, cibuli, česnek, bylinky a koření. Zajímavé je, že pokud chystáme vývar na klasické plotně, zelenina se vždy rozvaří, prudkým varem ztrácí svou chuť. Zelenina z pomalého hrnce je vždy na skus, chutná a výtečná. Přidáme-li navíc do polévky pár stroužků česneku, mám zkušenost, že na 6,5 litrový hrnec postačí 4 stroužky, polévka získá jemný česnekový nádech.
Dlouhým varem se do polévky dostává velké množství kolagenu, který je základní stavební jednotkou tvořící pojivovou tkáň a jenž se dlouhým varem přeměňuje na želatinu. Chceme-li docílit, aby se do polévky vyvařilo co nejvíce kolagenu, ale také vápníku, doporučuji přidat malé množství octu, např. jablečného. Stejnou službu nám udělá také citrónová šťáva. Vařené kosti dále uvolňují celé minerálové spektrum, z něhož zmiňme především vápník, fosfor, ale také křemík, hořčík, draslík, síru, železo, selen, mangan. Kostní dřeň tradičně chovaných zvířat, kterým byla zachována jejich přirozená strava a dostatek pohybu, slunečního svitu, pak obsahuje mnohem více omega 3 a 6 nenasycených mastných kyselin. Na rozdíl od zvířat chovaných konvenčním způsobem.
Dlouhým varem se do polévky vyplavuje také široké aminokyselinové spektrum, z něhož zmiňme například glutamin, ne-esenciální aminokyselinu kosterního svalstva, která se, mimo jiné, také podílí na udržení dusíkové rovnováhy těla. Dále pak glycin, podporující správné vylučování žaludečních šťáv, vyznačující se protizánětlivými a antioxidačními účinky. Prolin, pomáhající při ateroskleróze a zároveň posilující činnost srdečního svalu. Zajímavostí je, že na jednu porci masové polévky, ve které se vyvářely pouze kosti, připadne zhruba 10 gramů bílkoviny.
Jak jsem poznamenala výše, důležité je, z jakého zdroje pocházejí suroviny, ze kterých chystáme polévku. Vždy je lepší, upřednostníme-li suroviny nejvyšší kvality, pěstované či chované zcela přirozeným způsobem. Řada drobných vesnických, dnes však naštěstí i řada větších zemědělců a hospodářů, ctí tradici a podmínky přirozeného chovu či zemědělství. Bez použití chemie.
Do hotových polévek doporučuji přidávat kvalitní zavářky, kterými jsou jáhly, pohanka, quinoa, ale také ovesné vločky, brambor či amarant.
Inspiraci pro zdravé vaření naleznete v našich zdravých kuchařkách.