Vlčí mák není jen okrasou polí

Kdo by je neznal, něžné červené sukénky, třepetající se ve větru, okrasa polí splývající s obilnými klasy. Zjemňují kraj, dodávají mu něhu, tak jako patří k zimě sníh, patří pak k létu křehký vlčí mák. Vždy jsem jej v kraji míjela s letmým úsměvem a tichým pozdravením, alespoň do doby, než jsem si jej nasbírala a naložila na tinkturu, karmínově červený makový sirup. Od té doby vlčí mák miluji, suším jej na čaj a barvím jím jídlo. Výhodou je, že svou červánkovou barvu pouští velmi snadno, takže, krásně jím obarvíte jakýkoli dezert. O tom však později, nyní si zkusme vlčí mák představit o něco blíže. Věřím, že budete příjemně překvapeni, stejně jako před lety já.

Vlčí mák je jednoletá plevelná bylina se vzpřímenou, rozvětvenou lodyhou, vysokou 20 až 90 centimetrů a porostlou odstálými bílými chloupky. Dolní listy jsou řapíkaté, horní přisedlé, jsou podlouhlé a peřenodílné s ostře zubatými úkrojky. Květy vyrůstají jednotlivě na dlouhých štětinatých stopkách a jsou tvořeny čtyřmi červenými korunními lístky, obvykle s tmavou skvrnou v základu. Kvetou od května do července. Plodem je tobolka, makovice, s mnoha hnědými semínky. Celá rostlina roní rychle zasychající mléko.

Výskyt

Kořeny vlčího máku ulpívají v půdě jižní Evropy, Malé Asie, severní Afriky a snad i Kanárských ostrovů, dnes však přísluší téměř celému světu. U nás se mák vyskytuje v teplejších oblastech, od nížin do podhůří, na horách je však ojedinělý. Jeho typickými stanovišti jsou slunná rumiště, náspy, meze, hráze, navážky, plevelně roste v obilí a jetelině.

Co a jak sbíráme

Za slunného počasí sbíráme červené korunní plátky, které otrháváme ručně, na sběr se vydáváme v pozdním dopoledni, kdy na květech není rosa a jsou plně rozvinuté. Suší se v tenoučké vrstvě ve stínu při teplotě do 40 °C. Sušíme-li v sušičce, velmi dobře je rozprostřeme, dá to sice práci, nicméně, výsledek stojí určitě za to.

Účinné látky vlčího máku

Celá rostlina obsahuje alkaloid rhoeadin, právě díky němu má vlčí mák svou typickou, pověstnou barvu. Čerstvé květy voní podobně, jako jedovaté opium, ale neobsahují morfin. Všechny části rostliny jsou jemně jedovaté, ovšem v menší míře nežli mák setý. K otravě by bylo potřeba spotřebovat velké množství byliny, což je u člověka nepředstavitelné.

Lidové léčitelství

V tradičním lidovém léčitelství se nálev z okvětních plátků vlčího máku používá při zánětech horních cest dýchacích, taktéž bývá součástí prsních čajových směsí a sirupů proti nachlazení, chrapotu. Usnadňuje odkašlávání. S oblibou se užívá v dětském lékařství při zánětu průdušek a plicních onemocněních. Vyznačuje se uklidňujícími účinky na nervovou soustavu, ve směsi s dalšími bylinkami, např. meduňkou, zklidňuje předráždění. Zevně se pak nálev doporučuje k výplachům očí při zánětech spojivek a jako vlasové tonikum.

Pietro Andrea Gregorio Matthioli ve svém díle Herbář neboli bylinář z roku 1562 píše: Přikládání šátků namočených v odvaru ve vodě na hlavu, přivádí spánek. Přikládání téže vody uhašuje červený horký otok. Vymývání jazyka touto vodou nebo kloktání, zahání prým (bolest v krku, angínu). Přikládání vody s konopným přadenem na játra zastavuje krvácení z nosu. Vymývání touto vodou ukládá a splaskuje otoky v tajných místech. Potíraná na spánky a přivázaná na čelo uklidňuje zuření lidí nesmyslných a bláznivých.

Chytá-li nás tedy často amok, nasbírejme si okvětní lístky vlčího máku.

Plicní čaj s vlčím mákem

20 g květu vlčího máku, 20 g listu proskurníku, 20 g kořene proskurníku, 20 g kořene lékořice, 20 g květu divizny, 20 g květu slezu

Čtyři špetky této směsi se spaří v šálku vřelé vody, nechají odstát a vypijí. Tato dávka se užívá 3 x denně. Proti plicním nemocem se užívá také sirup z vlčího máku, který má nádherně červenou barvu, užíváme 3 x denně jednu kávovou lžičku.

Sirup z vlčího máku

4 hrsti květu vlčího máku, 500 ml vody, 650 g cukru, 4 PL citrónové šťávy

Květy vlčího máku zalijeme vroucí vodou, necháme louhovat 24 hodin. Následně přecedíme přes plátno. Umístíme do hrnce, zahříváme, v budoucím sirupu dobře rozpustíme cukr, přidáme citrónovou šťávu. Mezitím si vyvaříme sklenice, které vylijeme kapkou alkoholu. Sirup plníme do sklenic, necháme odpočinout na kuchyňské lince. Jsou-li sklenice dobře vymyté, sirup vydrží roky.

Zajímavosti k vlčímu máku

  • Mák se pěstoval v Mezopotámii již před 7000 lety. Máky se našly i v egyptských hrobkách. Mínojci na Krétě uctívali bohyni máku.
  • Semena máku mohou vyklíčit dokonce po více než 80 letech, což se často stává na narušené půdě, například po bitvě.
  • Kdysi dávno lidé věřili, že úroda bude bohatá, když se s ostatními plodinami na poli vyseje také vlčí mák.

V článku jsou použity informace z knih:

Bednářová, Jaroslava. Herbář aneb od anděliky k žindavě. Fortuna Libri, spol. s r. o., 2015. 353 str. ISBN 978-80-7321-943-7.

Zpět nahoru

NOVÉ ČLÁNKY KAŽDÝ TÝDEN ZDARMA NA VÁŠ E-MAIL?

Přihlaste se zdarma k odběru novinek z webu Celostnimedicina.cz a už Vám neunikne ani jedna zajímavost ze světa celostní a alternativní medicíny.