Vláknina – užitečný pomocník při zácpě

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Zácpa sice není život ohrožující problém, ale dokáže nás hodně potrápit. Pokud trvá dlouho, může mít ovšem i dosti závažné následky. Jak ji definují lékaři? Zácpa je obtížné vyprazdňování tuhé stolice spojené s nepříjemnými pocity. Odborníci uvádějí, že jím trpí asi 30 % obyvatelstva.

V tlustém střevě se následkem zácpy hromadí zbytky nestrávené potravy. Vzhledem k tomu, že voda a minerální sole, které jsou obsaženy v těchto zbytcích, jsou vstřebávány sliznicí stěny. Zahuštěná stolice při defekaci za standardních okolností vychází ven, při zácpě dochází k narušení tohoto mechanismu.

Jednorázově a krátkodobě je možné léčit zácpu pomocí léků, ale to nelze použít vždy, navíc u řady těchto léků tvoří vytvoření určitého návyku a tím pádem k jejich dlouhodobému užívání. Některé z nich patří do skupiny kontaktních laxancií. Jak jejich název napovídá, působí tak, že dráždí stěnu střevní a tím dochází k vyprazdňování. Nicméně, při dlouhodobém pravidelném užívání, například u starých lidí dochází ke snižování účinku, protože střevní stěna již tak nereaguje, dochází ke zvyšování dávek a kolotoč užívání se více a více roztáčí a řešení situace je poté velmi obtížné, ne-li u starších pacientů nemožné.

Metod, které mohou pomoci je více, stejně jako doplňků stravy obsahujících přírodní látky. V tomto článku bych se zaměřil sice na jedinou, ale o to důležitější látku – vlákninu. Vláknina je vlastně směs polysacharidů, které náš žaludek neumí (nebo jen částečně) strávit.

Rozlišujeme dva druhy vlákniny, rozpustnou a nerozpustnou:

1. Rozpustná vláknina

Vláknina, která  absorbuje vodu. To má za následek, že nabobtná a v žaludečním traktu fermentuje (zkvasí). Takto zpracovaná představuje zdroj energie. Této vlastnosti se používá v přípravcích na podporu hubnutí, protože nabobtnáním vlákniny v žaludku dochází k pocitu nasycení. Tato forma vlákniny je také tzv. prebiotikem, čili zdrojem potravy pro střevní mikroflóru (na jejím stavu záleží dobré fungování trávícího a imunitního systému). Vyskytuje se například v luštěninách (hrách, fazole, sójové boby), semínkách lnu setého, obilovinách (oves, žito nebo ječmen), jablkách, banánech, brokolici, mrkvi a dalších přírodních zdrojích.

Při zácpě pomáhá urychlením průchodu natráveného jídla celým trávícím traktem, nabobtnáním zvýší svůj objem v tlustém střevě a tím urychlí i průchod touto částí trávícího traktu (snížením vstřebání vody zvětší objem stolice). Obecně se dá říci, že zefektivňuje proces průchodu natrávené potravy celým žaludečním traktem, což příznivě působí při zácpě.

Jednou z nejznámějších rostlin, obsahujících rozpustnou vlákninu, je jitrocel indický (plantago psyllium). Je známý pod komerčním názvem psyllium. Semena této rostliny obsahují rozpustnou vlákninu ve formě slizu, která po konzumaci ve střevě nabobtná a zvětší svůj objem. K rozpustným vlákninám patří i známá a oblíbená jablečná vláknina. Jablečná vláknina snižuje jednak chuť k jídlu a jednak prodlužuje dobu trávení potravy v žaludku (a také zvětšuje objem potravy), čímž déle vydrží pocit nasycení a pacient na dietě tak lépe odolává svodům ledničky. Také, a to je rovněž při dietě důležité, pomáhá štěpit tuky a podporuje látkovou výměnu. Někteří odborníci i uvádějí, že může mírnit projevy některých potravinových alergií a je užitečná i při prevenci diabetu (ovlivnění hladiny krevního cukru) a kardiovaskulárních nemocí (štěpení tuků).

2. Nerozpustná vláknina

Jak již napovídá název, v trávícím traktu nezfermentuje (a není tudíž zdrojem energie). Sama o sobě fyzicky zvětšuje objem obsahu ve střevě, a tak zkracuje dobu, po kterou tam zůstává potrava. Zejména je to důležité v tlustém střevě, kde zvětšením obsahu stolice naředí odpadní látky, které rychleji opouštějí žaludeční trakt a organismus tak není již déle vystaven jejich potenciálně nebezpečnému působení. Vyskytuje se zejména v celozrnných jídlech (zejména s obsahem slupek), také semínkách a tobolkách lnu setého, otrubách, zelené fazoli, květáku, rajčatech a dalších přírodních zdrojích. Z biochemického hlediska se jedná například o celulózu, lignin nebo hemicelulózu. Po konzumaci zvýší střevní obsah a urychlí průchod natráveného jídla gastrointenstinálním traktem. Navíc na sebe váže některé kyseliny.

Jakou vlákninu a v jaké formě zvolit?

Samozřejmě, zcela ideální je konzumace přírodních zdrojů, jako jsou některé druhy ovoce, zeleniny a další potraviny. Ovšem bohužel ne vždy stačíme sníst tolik ovoce či zeleniny, abychom snědli dostatek vlákniny. Proto jsou k dispozici doplňky stravy, které v různé formě obsahují vlákninu, jako již zmíněné psyllium.

Co se týče obou druhů vlákniny, je třeba buď užívat obě najednou nebo jen rozpustnou vlákninu. Odborníci nedoporučují nerozpustnou vlákninu konzumovat samostatně. Vláknina je tedy rozhodně vhodným doplňkem léčby zácpy, ale nejlepší je užívat ji preventivně, ať už v přírodních přípravcích nebo v ovoci, zelenině nebo potravinách.

Na závěr je třeba zdůraznit, že ovšem vláknina může ovlivnit i vstřebávání užívaných léků, proto je dobré ji užívat s odstupem přibližně dvou hodin. Vláknina se také nesmí užívat při některých onemocněních trávícího traktu, například při střevní neprůchodnosti.