Vitaminy D, E a K a jejich vliv na duševní a fyzické zdraví

cm vitaminy d e k

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

V běžných potravinách se vyskytuje málo. Ve stravě se objevuje jen v nepatrném množství, 90 % potřeby pokrývá molekula vznikající v kůži působením slunečního světla. Nejbohatším zdrojem je působení ultrafialových paprsků. Tvoří se částečně z vlastních zdrojů v kůži. Řeč je o vitaminu D.

Vitamin D (cholekalciferol, ergokalciferol)

Nedostatkem vitaminu D trpí kojenci, malé děti a staří lidé. Proto se např. kojencům vitamin D podává ústně. Další rizikovou skupinou, která může trpět nedostatkem vitaminu D, jsou vegetariáni, alkoholici, epileptici, lidé s nemocemi jater, ledvin nebo lidé s poruchou absorpce tuků.

Řídí syntézu parathormonu a stavu nasycenosti, podporuje resorpci Ca ze střeva, udržuje hladinu Ca v plazmě, je antimikrobiální činitel, prokazatelně zasahuje do imunitních procesů, do fungování neuronu, do inzulinové reaktivity, do autoreparace DNA, inhibuje proliferaci rakovinných buněk, diferenciaci i apoptózu, rovněž je to protizánětlivý vitamin.

Při některých studiích bylo zjištěno, že lidé s Parskinsonovou chorobou měli výrazně nízkou hladinu vitaminu D, dále lidé s Alzheimerovou chorobou měli sníženou afinitu neurálního receptoru na vitamin D.

Vitamin D také stimuluje tyrozin hydroxylázu, enzymu, který urychluje tvorbu serotoninu.

  • Nadměrné dávky vitaminu D narušují metabolismus vápníku a fosforu, může dojít k odvápnění měkkých tkání, narušení správného růstu a poškození ledvin, samotné slunění však nikdy k hypervitaminóze nevede, díky regulačním mechanismům syntézy.
  • Nedostatek vitaminu D se projevuje svalovou slabostí, ztuhlostí a také zvýšenou citlivostí k infekcím. U dětí se mohou vyskytovat nespecifické symptomy, např. roztěkanost, podrážděnost, nadměrná potivost a zmenšená chuť k jídlu, může vést ke zvýšené křehkosti ve stáří. Akutní nedostatek vitaminu D se projevuje u dětí onemocněním zvaným křivice (rachitis), u dospělých osteomalacií. DDD je 10 ug/ den.

Hlavními známými zdroji vitaminu D jsou tuňák, sardinky, tresčí játra, treska, makrela, losos, žloutky, máslo, mléko a maso.

Vitamin E (tokoferol)

Používá se pro léčbu některých nemocí, zejména srdečního nebo svalového původu. Působí proti křečem v lýtkách (spolu s hořčíkem), léčí kožní choroby, těžké opařeniny, jizvy apod. Dodává energii a chuť do života, vychytává volné radikály a singletův kyslík, chrání polynenasycené mastné kyseliny před oxidací a peroxidací, ochraňuje buněčné membrány, ochraňuje LDL molekuly před oxidací, snižuje syntézu tromboxanů, agregaci trombocytů, je vasodilatační, podporuje imunitní systém, snižuje riziko srdečně –  cévních onemocnění, katarakty (šedý zákal), Parkinsonovy a Alzeheimerovy choroby a neoplazie.

Vitamin E podporuje činnost mozku a nervového systému. Mnohé studie ukazují jeho pozitivní vliv při onemocnění mozku a nervů, jež je způsobeno oxidativním poškozením (Parkinsonova a Alzheimerova choroba, zánět nervů, nervosvalové degenerace, skleróza). Je často nazýván vitaminem plodnosti, protože má vliv na správnou funkci reprodukčních orgánů. Svoji roli má i při regulaci před-menstruačních potíží (bolest prsou, hlavy, nervozita, deprese), zmírňuje projevy návalů v menopauze, snižuje náchylnost k poševním infekcím. Reguluje hladinu krevního cukru, podporuje tepennou, žilní a vlásečnicovou cirkulaci krve. Při špatné cirkulaci dochází například k návalům horka, mrtvici, citlivosti prstů na chlad, křečím dolních končetin.

Podle nejnovějších výzkumů má vitamin E pravděpodobně antikarcinogenní vlastnosti a také chrání organismus proti nežádoucím vedlejším vlivům při léčení rakoviny zářením a chemoterapií. Antioxidační vlastnosti vitaminu E jsou podporovány současnou přítomností vitaminu C, selenu a případně i beta-karotenu. Vitamin E také zvyšuje odolnost organismu proti virům a bakteriím a to zejména u starších lidí. Vitamín E se nesnáší se železem.

Většina norem udává denní potřebu vitamínu kolem 10 mg. Velmi vysoké dávky překračující 1000 mg vitaminu E denně mohou u citlivějších lidí vyvolat přechodné žaludeční potíže a průjmy. Tyto příznaky zmizí po přerušení příjmu. Vitamín E je odolný vůči kyselinám, zásadám, a i vyšším teplotám, tedy vařením se neničí. Nedostatek se klinicky projeví neuropatií, myopatií, a poruchami krvetvorby, protože se zvyšuje náchylnost erytrocytů k hemolýze.

Dalšími příznaky spojenými s nedostatkem vitamínu E jsou onemocnění srdce, cév (ateroskleróza, srdeční arytmie – porucha srdečního rytmu), porucha cirkulace krve, poškození buněk, nervosvalová degenerace, kožní problémy (ekzémy, dermatitidy, akné), epilepsie, Parkinsonova a Alzheimerova choroba, poruchy nervového systému, předčasný porod, nízká porodní váha novorozence, špatné hojení ran, cervikální dysplazie (předrakovinné stavy děložního čípku), chudokrevnost, slabá imunita, žlučníkové kameny, onemocnění jater a ledvin, onemocnění svalů, neplodnost, přechodové potíže v období menopauzy (návaly, vaginální atrofie), před-menstruační tenze, degenerativní onemocnění očí (šedý zákal, degenerace sítnice), preklampsie (vysoký tlak v těhotenství a po porodu), diabetes, zánět kloubů a šlach a svalové křeče.

Vitamín E se vyskytuje ve všech listových zeleninách, zeleném čaji, v listech Moringa oleifera, v rostlinných olejích. Nejlepšími zdroji jsou: kukuřice, vejce, chléb, máslo, sýry, hrách, fazole a špenát. Z olejů jsou nejlepšími zdroji kukuřičný olej, olej z obilných klíčků a sójový olej.

Vitamin K (fylochinon, menanchinon)

Je důležitý pro správnou srážlivost krve, je to dvousložkový vitamin, skládá se z K1 a z K2. Vitamin K je citlivý na světlo, alkalické, kyselé a oxidační látky. Jeho ztráty v potravinách nejsou při kuchyňské úpravě velké.

Denní doporučená dávka nebyla v ČR stanovena, je navržena u dětí 3 – 5 mg, u dospělých 6 – 8 mg vitaminu K na den. Umělé dodávání vitaminu K potřebují kojenci. V ČR a v mnoha dalších zemích se novorozencům a velmi malým dětem, které jsou plně kojeny podává vitamin K v podobě kapek k prevenci hemorhagie. Lidské mléko je totiž chudé na vitamin K a mikrobiální flóra novorozenců není plně vyvinuta. Větší množství vitaminu K potřebují lidé, kteří berou antibiotika a lidé trpící tukovou malabsorbcí nebo onemocněním jater. Hypervitaminóza vitaminu K je vzácná.

Vyskytuje se v zeleném ovoci a zelenině (je závislý na chlorofylu v rostlinách). Větší množství se vyskytuje ve špenátu, rajčatech, sojovém oleji, brokolici, kapustě, hlávkovém salátu, soji, hovězích játrech, zeleném čaji, listech Moringy, vaječných žloutcích, ovsi, pšenici, chřestu, másle a v sýrech.

Velmi významným zdrojem těchto lipofilních vitaminů jsou listy Moringy olejodárné.

Moringa olejodárná

Moringa je po právu popisována jako velice všestranná, užitečná rostlina s bohatým zastoupením živin, vitaminů a minerálních látek. I díky všestrannosti a bohatému zastoupení živin se Moringa označuje názvy jako „zázračný strom“ či „zelený diamant. Celkem obsahuje více než 90 známých živiny a 46 antioxidantů ve své nejlépe vstřebatelné a využitelné podobě. Proto bych ji ráda vřele doporučila všem, co potřebují přirozeně doplnit komplex všech vitaminů i minerálních látek, a přitom si pochutnat na lahodném a osvěžujícím čaji nebo čistém prášku, například v neochuceném polotučném kvalitním jogurtu. Skvělou kombinací je namíchat ji s jogurtem s ovesnými vločkami, semínky chia a vlašskými ořechy, případně i skořicí a strouhaným jablkem. Z nabídky čajů vybírám například vločky z listů Moringy na přípravu lahodného čaje.
Zpět nahoru

NOVÉ ČLÁNKY KAŽDÝ TÝDEN ZDARMA NA VÁŠ E-MAIL?

Přihlaste se zdarma k odběru novinek z webu Celostnimedicina.cz a už Vám neunikne ani jedna zajímavost ze světa celostní a alternativní medicíny.