Vitamíny a minerály posilující imunitu

vitamin c

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

V současnosti vzrůstá, zejména díky probíhající epidemii koronaviru, zájem o látky podporující imunitu. Je jejich celá řada, ale v tomto článku bych se rád zaměřil tentokrát na některé vitamíny či minerální prvky, které mohou přispívat k posílení imunitního systému. Známá a populární jsou nyní vitamín C a vitamín D (přesněji hlavně D3), o kterých se také zmíním, ale budu mluvit o některých dalších, ať vitamínech nebo minerálních prvcích, které jsou sice známé pro své jiné vlastnosti, ale přímo s imunitou je už tak nespojujeme.

Jako kritérium jsem zvolil zdravotní tvrzení, které je dovoleno u nich uvádět, tedy přesněji řečeno, cituji: “přispívá k normální funkci imunitního systému”.

Pro zajímavost, definice zdravotního tvrzení zní tak, že se jedná o jakékoliv tvrzení, které uvádí, naznačuje nebo ze kterého vyplývá, že existuje souvislost mezi kategorií potravin, potravinou nebo některou z jejích složek a zdraví. Toto tvrzení vyplývá z legislativy Evropské unie.

K těmto látkám podle tohoto výběru patří tzv. folát (forma kyseliny listové, vitamínu B9), měď, selen, vitamin A, vitamin B12 (cyanocobalamin), vitamin B6 (pyridoxin), vitamin C (kyselina askorbová), vitamin D, zinek a železo. Samozřejmě toto je jen jedna z možností, jak si přírodní látky látky na podporu imunity vybrat.

Folát (kyselina listová, vitamin B9)

Folát, jak bylo zmíněno, je aktivní forma kyseliny listové (též tetrahydrofolát). Kyselina listová má největší význam při podávání v těhotenství, důležitou roli hraje při krvetvorbě a jako součást vzniku nukleových kyselin. Dále se podílí na vzniku řady aminokyselin. Význam má i u tvorby červených krvinek.

A právě aktivní forma kyseliny listové, tetrahydrofolát hraje rovněž důležitou roli při tvorbě nukleotidů. Tyto látky, nukleotidy, jsou základní součástí nukleových kyselin a rovněž látek odpovědných za přenos energie v buňce.

Kyselina listová se podílí i na vzniku řady aminokyselin, lze uvést například tryptofan, glycin nebo methionin. Právě poslední z nich je důležitá pro snížení hladiny škodlivé aminokyseliny homocysteinu, protože z homocysteinu vzniká, takže čím více vzniká methioninu, tím je méně homocysteinu. Právě zvýšená hladina homocysteinu, jak uvádějí některé zdroje, může zvyšovat riziko vzniku aterosklerózy, demence či vzniku vývojových vad plodu.

Imunita

V  syntéze deoxyribonukleové kyseliny (DNA) a ribonukleové kyseliny (RNA) a proteinů, podporuje kyselina listová cyklus buněčného dělení a proliferace, čímž také ovlivňuje růst buněk imunitního systému. Při nedostatku tohoto vitamínu dochází ke snížení procesu fagocytózy (pohlcovaní cizorodých částic buňkami imunitního systému). U starých lidí, kteří mívají obvykle nízkou hladinu kyseliny listové v krvi, vyšší dávky vitaminu B9 zvyšují počet T-lymfocytů v lymfatických uzlinách.

Vitamin B12 (cyanocobalamin)

Vitamín B12 je potřebný pro tvorbu fosfolipidů buněčných membrán (důležité pro správný přenos nervových vzruchů) a myelinových pouzder (které kryjí a chrání nervové buňky a zrychlují vedení nervových vzruchů). Nepříznivé neurologické důsledky deficitu vitaminu B12 jsou rozsáhlé, od ojedinělých symptomů (např. snížená citlivost a brnění) až po degenerativní onemocnění jako je roztroušená skleróza, která je spojena s nervovou demyelinizací. Vysoké dávky vitamínu B12 (zejména ve formě koenzymu) mají využití při léčbě jistých degenerativních procesů při roztroušené skleróze a diabetické neuropatii.

Imunita

Vitamin B12 je velmi důležitý při produkci erytrocytů (červené krvinky, zásadní pro přenos kyslíku) a buněčné proliferaci. Spolu s vitaminem B6 (pyridoxinem) se podílí na syntéze nukleotidů a růstu buněk . Nedostatek vitaminu B12 nebo vitaminu B9  (Kyselina listová) vede k megaloblastické (perniciózní) anémii, která ve vztahu k imunitnímu systému poškozuje neutrofilní buňky (neutrofily), která se podílejí na likvidaci bakteriálních infekcí.

Měď

Měď je řazena mezi stopové prvky (v organismu se vyskytuje jen ve velmi malém množství). K vysloveně výraznému nedostatku mědi dochází pouze zřídka. Měď je důležitou součástí řady enzymů, právě jejich prostřednictvím se zúčastní řady metabolických dějů v našem organismu či buněčného dýchání. Například je nezbytná při tvorbě enzymu superoxidu dismutázy, který patří mezi účinné antioxidanty.

Proto pomáhá chránit tkáně před poškozením. Zúčastní se metabolismu aminokyselin nebo sacharidů. Dále hraje důležitou roli při tvorbě kolagenu a elastinu, což jsou základní bílkoviny kosti, kůže a pojivových tkání. Rovněž má význam při tvorbě červených krvinek, pomáhá ve využití zásob železa. Pomáhá udržovat správnou pigmentaci ve vlasech, kůži a očích (je součástí melaninu). Dostatek mědi může pozitivně ovlivňovat hladinu cholesterolu v krvi či působit proti vzniku osteoporózy. K nadbytku mědi v organismu může vést také vzácně se vyskytující Wilsonova choroba, což je dědičná porucha metabolismu mědi.

Imunita:

Je velmi zásadní pro imunitu lidí (i zvířat) a její nedostatek vede ke vzniku abnormalit (nepřirozených stavů) v imunitním systému. Podávání vysokých dávek mědi v imunitním systému snižuje počet neutrofilů a zvyšuje počet lymfocytů. ve studiích bylo zjištěno, že vyšší dávky mědi zvyšují počet B-lymfocytů.

Selen

Selen zejména patří mezi antioxidanty, které působí proti volným radikálům z okolního prostředí a tím snižují možnost vzniku rakoviny.

Jeho nedostatek může způsobit kardiovaskulární problémy, zejména negativně může ovlivnit riziko vzniku infarktu myokardu a cévních onemocnění. Dále nízké množství selenu v organismu zvyšuje náchylnost k srdečním a plicním chorobám, ke vzniku nádorových buněk (je to antioxidant) a způsobuje rychlejší stárnutí pokožky a předčasnou tvorbu vrásek. Doporučená denní dávka se pohybuje kolem 60–200 mikrogramů selenu celkem denně (průměrně kolem těch 60 mikrogramů). Je ovšem velmi důležité si uvědomit, že ve vyšších dávkách již může být nebezpečný pro zdraví. Dávky nad 900 mikrogramů celkem denně jsou již toxické, mohou vyvolat poruchy trávení, vypadávání vlasů, změny nehtů a deprese. U onkologických pacientů by měl denní dávku určit ošetřující lékař. Selen je doporučeno užívat současně s vitamínem E, protože v této kombinaci navzájem potencují své působení.

Imunita:

Selen je významný prvek pro fungování imunitního systému.  Při jeho nedostatku dojde ke snížené tvorbě B- i T-lymfocytů. Také se v séru sníží hladina některých protilátek (IgM, IgG).

Vitamin A (axerophthol, retinol)

Vitamín A, odborně nazývaný axeroftol, se v přírodě vyskytuje ve dvou formách. Známější z nich je retinol (vitamin A1), méně známá forma je 3-dehydroretinol (vitamin A2). V širším slova smyslu se k nim přiřazují tzv. karotenoidy, ze kterých se vitamin A v našem organismu vytváří, především v tenkém střevě a v játrech.

Důležitý význam má vitamin A pro naše oči. Pomáhá nám při vidění za šera a správně rozeznává barvy. Dále pozitivně působí na sliznice, rovněž podporuje růst, vývoj, kvalitu a funkčnost kostí a hraje roli i při krvetvorbě. Kladně ovlivňuje spermie a vajíčka, je potřebný pro správný vývoj plodu. Vitamin A je obvykle užíván v dávce 6000 mezinárodních jednotek denně.

Imunita:

Vitamin A působí na diferenciaci bílých krvinek (leukocytů)  v kostní dřeni a je významný pro dělení, růst a zrání lymfocytů. Je důležitý pro diferenciaci a funkci monocytů. Rovněž zvětšuje počet aktivních makrofágů a snižuje jejich produkci prozánětlivých cytokinů. Makrofágy jsou bílé krvinky, které vznikají z jiných, odpočívajících, neaktivních bílých krvinek, monocytů a pohlcují cizorodé částice. Vitamin A zvyšuje počet cirkulujících neutrofilů, makrofágů a NK-buněk. Při jeho nedostatku se snižuje počet a aktivita NK-buněk (tzv. natural-killers, doslova rozených zabijáků tělu nebezpečných látek), slábne fagocytóza (schopnost pohlcovat cizorodé částice buňkami imunitního systému) a oxidační kapacita neutrofilů a makrofágů,což snižuje jejich smrtící schopnost.

Vitamin B6 (pyridoxin)

Vyskytuje se ve formě hydrochloridu pyridoxinu. Je součástí mnoha multivitaminových přípravků. Pyridoxin má důležitou úlohu v aktivitách mnoha enzymů. Hraje významnou roli při rozkladu a zužitkování bílkovin, cukrů a tuků z potravy, ale také při uvolnění zásob cukrů v játrech a svalech a jejich přeměnu na energii. Je také důležitý při tvorbě vitamínu B3 neboli niacinu. Má i významnou úlohu při produkci červených krvinek a protilátek, je důležitý pro zdravou kůži a dobré trávení. Významně se podílí na normální funkci centrálního nervového systému a různých hormonů.

Imunita:

Při nedostatku pyridoxinu dochází ke zhoršení produkce lymfocytů (druh bílých krvinek), které se podílejí se na imunologické obraně organismu. Rovněž dochází ke snížení tvorby protilátek.

Vitamin C (kyselina askorbová)

Vitamín C (odborně kyselina askorbová) se řadí mezi silné antioxidanty (chrání náš organismus před negativním vlivem škodlivých volných radikálů z okolního prostředí) a přispívá k normální funkci imunitního systému. Rovněž přispívá k normální tvorbě kolagenu, který je základní pojivovou tkání v našem těle (podporuje tak například lepší hojení poraněných tkání). Také je možné uvést, že vitamin C zvyšuje vstřebávání železa a přispívá k lepší psychické kondici a ke snížení míry únavy a vyčerpání. Těch působení by bylo mnohem více, ale to už by přesáhlo téma tohoto článku. Průměrná doporučená denní dávka u dospělého člověka se pohybuje od 60 do 100 mg. U některých skupin je potřeba vitamínu C zvýšená (kuřáci, lidé vystaveni nadměrnému stresu či pacienti s infekčním onemocněním), pak je obvykle doporučená celková denní dávka až 250 mg.

Imunita:

Vitamin C aktivuje bílé krvinky k ničení rakovinotvorných buněk, virů, bakterií, parazitů a jiných patogenů. Tento druh vitamínu je obsažen ve vysokých koncentracích v leukocytech a během infekce se rychle mobilizuje. Podporuje syntézu protilátek třídy IgG, IgM a IgA. Má rovněž protizánětlivý efekt, protože inhibuje syntézu prostaglandinu. Vysoké dávky vitaminu C zvyšují podle některých studií produkci protilátek lymfocyty v krevním řečišti. Také je zvýšená funkce neutrofilních granulocytů a snižuje se smrt T-buněk (T-lymfocytů).

Vitamin D (D2-ergocalciferol, D3-cholecalciferol)

Vitamin D3 společně s parathyroidním hormonem (parathormonem), napomáhají regulovat vápníku a fosfátů v organismu. Pomáhá zlepšovat vstřebávání vápníku ze žaludečního traktu a je důležitý pro pevnost zubů a kostí. Funkce parathormonu, který je produkován příštitnými tělísky, spočívá ve zvyšování hladiny vápníku v krvi. Vitamin D je vlastně souhrnné označení pro steroidní hormonální prekurzory, známé pod názvem kalciferoly.

Pokud dojde k dlouhodobému nedostatku vitaminu D, dochází ke snížení hladiny vápníku a fosfátů v organismu. Následkem tohoto nedostatku dochází k tzv. měknutí kostí. U dětí se tento jev označuje jako křivice, u dospělých jako osteomalacie a označuje abnormální vývoj kostí. Tato porucha vede k bolestem zad, svalové slabosti, bolesti kostí a zlomeninám.

Imunita:

V případě přirozené nebo nespecifické imunity vitamin D aktivuje změnu monocytů na makrofágy il) a blokuje uvolnění protizánětlivých cytokinů a chemokinů. V případě adaptivní (specifické) imunity je vitamin D důležitým a hlavním aktivátorem tohoto druhu imunitní odpovědi. Pokud nemáme dostatek vitamínu D, nedojde k aktivaci již zmíněných T-lymfocytů. Ty jsou důležité protože,T-lymfocyty jsou bílé krvinky, které mají důležité imunitní funkce–například  likvidují  nádorové buňky nebo buňky napadené viry. Rovněž se podílejí, jak jsem zmínil na regulaci imunitní odpovědi organismu.

Zinek

Zinek má důležitou úlohu v aktivitách více než stovky enzymů. Je nezbytný pro tvorbu bílkovin a nukleových kyselin. Účastní se tvorby inzulinu. Je důležitý pro normální růst, vývoj reprodukčních orgánů, normální funkci prostaty a hojení ran a popálenin. Je důležitý pro dobrý stav pokožky a vlasů.

Imunita:

Při nedostatku zinku je zhoršená funkce monocytů, je snížená cytotoxická funkce NK-buněk a je redukována fagocytóza neutrofilních granulocytů. Také je snížena funkce T-lymfocytů.

Železo

Železo je nezbytnou součástí hemoglobinu, myoglobinu a dále celé řady enzymů a má pro lidský organismus nezastupitelný význam. Zásadní je zejména jeho přítomnosti v hemoglobinu, který má klíčovou roli v transportu kyslíku z plic do tělesných tkání a je proto nezbytná pro dýchání. Hlavním nositelem hemoglobinu v krvi jsou červené krvinky, které fungují jako přenašeč kyslíku z plic do organismu. Myoglobin plní funkci hemoglobinu ve svalech, kde rovněž přenáší kyslík. Až 30 % železa může být vázáno jako ferritin nebo hemosiderin na bílkoviny jako zásobní železo.

Imunita:

Dlouhodobý nedostatek železa způsobuje poškození imunitního systému. Je porušena cytotoxická aktivita neutrofilů a makrofágů. Dochází také ke snížení tvorby lymfocytů. Při nedostatku železa se rovněž snižuje počet T-buněk (jejich produkci protilátek a cytokinů), dochází k atrofii lymfoidní tkáně. Nedostatek železa u lidí (ale také u zvířat) snižuje jejich odolnost vůči infekcím.