prozdravi.cz
Vše pro vaše zdraví
krasa.cz
Vše pro vaši krásu
parfemy.cz
Značková parfumerie
hodinky.cz
Značkové hodinářství
sperky.cz
Značkové klenotnictví
vivantis.cz
Být sám sebou
logo  
lékařská poradnakatalog stránekobchod pro zdraví

Najdete nás na facebooku
Joalis


Vitamin D3 (cholekalciferol) (komerční sdělení)

21.04.2016
Sluneční záření

Vitamin D byl dlouho považován pouze za látku, která je nezbytná pro metabolismus vápníku v těle. Postupně se ovšem ukázalo, že jeho nedostatek může hrát zásadní roli při vzniku mnoha nemocí a poruch, včetně nádorových chorob, poruch imunity, nemocí srdce a cév, diabetu či roztroušené sklerózy. Poslední výzkumy navíc prokázaly, že se vyznačuje velice silným epigenetickým působením – nedokáže sice měnit naši genetickou informaci, prostřednictvím chemických reakcí však může ovlivnit, které z našich genů se projeví a které nikoliv.

Historie

Vitamin D dostal svoje jméno proto, že byl objeven jako čtvrtý vitamin v pořadí. K tomu došlo v roce 1918. Izolován byl v roce 1932, o čtyři roky později byla určena jeho chemická struktura a až v roce 1959 se jej poprvé podařilo vyrobit syntetickou cestou. Jinak jde ale o jednu z nejstarších molekul v rámci živé přírody, dokázaly ji vytvářet již jednobuněčné organismy žijící před 750 miliony let. Protože se tento vitamin zásadním způsobem podílí na výstavbě kostní hmoty, stoupla jeho důležitost v okamžiku, kdy živé organismy začaly opouštět vodní prostředí – pobyt na souši totiž zvýšil potřebu pevné opory těla. Projevy nedostatku vitaminu D, zejména rachitida neboli křivice, jsou pak známy již řadu století. Poprvé byla tato choroba popsána již v roce 1582.

 

Popis

Vitamin D neboli kalciferol se vyskytuje v několika formách. Nejdůležitější je D2 (ergokalciferol), který se vyskytuje v rostlinné říši, a D3 (cholekalciferol), jenž je původu živočišného. Pro lidské tělo je přitom zásadní zejména jeho forma známá jako D3, protože je mnohem lépe využitelná než vitamin D2, který pochází z rostlinných zdrojů. Velmi důležité je již zmíněné epigenetické působení vitaminu D3. (To platí i pro vitamin D2, u něhož je však, jak jsme již zmínili, vstřebávání výrazně horší, proto budeme dále hovořit o vitaminu D3.) Z chemického hlediska jde totiž o steroidní hormon, a proto se může vázat na specifický steroidní receptor přímo na buněčném jádře, který se označuje zkratkou VDR (vitamin D receptor). Díky tomu pak může ovlivňovat řadu funkcí buňky, jako je proliferace (rychlé, opakované množení), diferenciace (přeměna z nespecializované buňky, například kmenové, na buňku specializovanou) či apoptóza (programovaná buněčná smrt).

 

Účinky

Vitamín D3 Epigemic

Asi nejznámější funkcí vitaminu D3 je jeho vliv na výstavbu kostní tkáně. Reguluje totiž prostřednictvím řady mechanismů rovnováhu vápníku a fosforu. Ve střevě například zvyšuje produkci proteinu, který zajišťuje vstřebávání vápníku do krevního řečiště, zlepšuje rovněž vstřebávání fosforu z trávicího traktu a zvyšuje resorpci (tj. zpětné vstřebávání) vápníku v ledvinách. Vitamin D3 rovněž stimuluje systém známý pod zkratkou RANKL (receptor activator of nuclear factor), který aktivuje kostní buňky osteoklasty, jež umožňují přestavbu kostní hmoty. Díky tomu je vitamin D3 zásadně důležitý nejen v prevenci osteoporózy, ale i pro zajištění správného růstu a vývoje kostí. Jeho dostatečný příjem je proto zásadní u žen po menopauze, u dětí i u těhotných žen, protože hladina vitaminu D3 v těhotenství prokazatelně ovlivňuje růst kostí dítěte v časném dětství.

 

Vliv vitaminu D3 na imunitu je poměrně rozsáhlý, přičemž jde zejména o přímé ovlivnění aktivity buněk imunitního systému – makrofágů, T-buněk či dendritických buněk. Zajímavé přitom je, že umí jejich funkci jak zvyšovat, tak i potlačovat, a může tedy bránit vzniku a rozvoji autoimunitních onemocnění, jako jsou roztroušená skleróza (viz níže), zánětlivé choroby střev či lupus. Možná největší pozornost v poslední době vzbudily výzkumy, které se zabývají rolí vitaminu D3 v prevenci a léčbě nádorových onemocnění. Podstatou této role je především epigenetické působení. Několik studií prokázalo, že vitamin D3 může zastavit buněčný cyklus a ovlivnit diferenciaci nádorových buněk různých typů nádorů. Platí to například pro rakovinu tlustého střeva, prsu či prostaty. U osob trpících některými druhy rakoviny, zejména nádory prsu, prostaty a vaječníků, byla zároveň prokázána snížená hladina vitaminu D v těle.

 

Deficit vitaminu D byl opakovaně nalezen prakticky u všech sledovaných osob, které utrpěly infarkt myokardu. Nízká hladina této látky byla prokázána i u dalších kardiovaskulárních chorob, jako je angina pectoris, srdeční selhání a mozková příhoda. Nadějně vypadají i výzkumy mapující pozitivní vliv vitaminu D3 na osoby trpící roztroušenou sklerózou, přičemž i tady hraje důležitou roli jeho epigenetické působení. Studie z roku 2014 například potvrdila, že se zvyšující se hladinou vitaminu D3 v těle se snižuje aktivita roztroušené sklerózy. Klinická studie z roku 2010 přitom prokázala, že výraznější ochranný faktor má vitamin D3 u nemocných žen, což je dáno tím, že ženský pohlavní hormon estrogen podporuje metabolismus tohoto vitaminu.

Je známo, že lidé trpící cukrovkou 1. typu mají v těle sníženou hladinu vitaminu D. V pokusech na zvířatech pak vyšší dávky této látky potlačovaly zánětlivé procesy ve slinivce břišní, a bránily tak vzniku diabetu. U cukrovky 2. typu byla nalezena souvislost mezi hladinou vitaminu D a schopností metabolizovat glukózu, vitamin také ovlivňuje sekreci inzulinu. Rozsáhlá studie také prokázala, že osoby, které mají v krvi hladinu vitaminu D vyšší než 32 ng/ml, mají o 41 % menší pravděpodobnost, že onemocní cukrovkou 2. typu, než lidé s hladinou nižší než 19,5 ng/ml.

 

Zdroje a způsob užívání

Největší množství vitaminu D3, za normálních okolností až 90 %, vzniká v pokožce při interakci s UVB zářením. S věkem se ovšem schopnost jeho produkce výrazně snižuje, a to až o 75 %. Negativní vliv na tvorbu vitaminu má i fakt, že většina populace tráví stále méně času na slunci, a pokud už ven vyrazí, používá opalovací krémy. V současnosti je tak nedostatkem vitaminu D ohroženo odhadem 30–35 % světové populace, u evropské populace se počet lidí trpících jeho deficitem může pohybovat až okolo 70 %!

 

Vitamin D3 je však zastoupen i v řadě potravin živočišného původu. Nejvýznamnějším zdrojem je rybí tuk, dále vaječný žloutek, játra a mléko. Lze ho také užívat ve formě doplňků stravy, kdy platí, že právě ty s vitaminem D3 jsou efektivnější než s rostlinnou formou D2.

 

Pokud jde o doporučené dávky, tak ty se výrazně liší od těch, které byly uváděny dříve. V současnosti je minimální dávkou 800 IU denně, můžeme se však setkat i s vyššími doporučeními. Pro terapeutické účely mohou být použity i dávky dokonce několikanásobně vyšší.

 

Vitamín D3 Epigemic naleznete v naší nabídce.


21.04.2016
komerční sdělení
další články v rubrice: Ostatní


 
Bioženy ohrožují zemi
Vyvážená strava - pomoc při překyselení
Vitamín B3 – Niacin
Dýně Hokaido
Cukrovka - příznaky a hodnoty glykemie
Hemeroidy - léčba, která zabírá
Překyselení organismu a zrádnost jeho jednoduchých řešení
Mládež, alkohol a oparový virus
Jak snížit hladinu škodlivého LDL cholesterolu přirozenou cestou
Priessnitzův obklad

340,- Kč

390,- Kč
(c) 2004-2016 www.celostnimedicina.cz
O násRSS