Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
V poslední době se hodně mluví o vitamínu D a jeho významu pro imunitní systém. Je doporučován i řadou odborníků a výrazně vzrostl zájem o koupi doplňků stravy s vitamínem D3 (volně prodejný lék s tímto vitamínem není na našem trhu k dispozici).
Vlastně i díky tomu došlo k odhalení faktu, že vitamín D3 je důležitý pro správné fungování imunitního systému. Zdůrazňuji, že toto není odborný článek, ale článek populární, který se pokusí odborné informace o vitaminu D3 a našem imunitním systému převést do formy, která zaujme a seznámí s problematikou i běžného čtenáře. Vcelku běžně se totiž můžete dočíst, že víme „co” vitamín D dělá (tedy posiluje imunitní systém), ale už není příliš často uvedeno, „jak” to dělá (tedy jednotlivé mechanismy tohoto působení).
Vitamin D – základní informace
Obecně je známo, že vitamin D3 společně s parathyroidním hormonem (parathormonem), napomáhají regulovat vápníku a fosfátů v organismu. Pomáhá zlepšovat vstřebávání vápníku ze žaludečního traktu a je důležitý pro pevnost zubů a kostí. Funkce parathormonu, který je produkován příštitnými tělísky, spočívá ve zvyšování hladiny vápníku v krvi. Vitamin D je vlastně souhrnné označení pro steroidní hormonální prekurzory, známé pod názvem kalciferoly.
Jaké jsou zdroje vitamínu D
Nejlepším zdrojem pro vápník je kvalitní mléko a mléčné výrobky. K dalším zdrojům patří mořské ryby (sardinky, tuňák, losos), dále játra nebo vaječné žloutky. Důležité je také, že vitamin D se vytváří z chemických látek obsažených v kůži pod vlivem slunečního záření. Vytváří se z provitamínu 7-dehydrocholesterolu, což je derivát cholesterolu. V ČR se nám však od října až do března vitamín D v kůži netvoří.
Formy vitamínu D – D2 a D3
Vitamín D, který vzniká v pokožce, se přesně označuje jako cholekaciferol neboli vitamin D3. Další formou je vitamin D2 neboli ergokalciferol, který lze nalézt i v předepsaných lécích. Vitamin D2 se vyskytuje zejména v rostlinách, D3 je v živočišných zdrojích. Po konzumace potravy se v organismu mění původní D2 na lépe vstřebatelný vitamín D3. Vegetariáni a vegani musí mít na mysli, že abychom dostali do těla dostatečné množství aktivního vitaminu D2, je ho potřeba mnohonásobně větší množství než živočišného vitamínu D3.
Málo slunce – nedostatek vitamínu D
Důležité je si uvědomit, že právě v ročních obdobích, kdy chodíme zahaleni, jako je podzim, zima, ale vlastně i částečně jaro, si díky nedostatku slunečního záření dopadajícího na odhalenou pokožku, organismus nemůže vytvořit dostatečné množství vitamínu D3. Je to však také dáno zeměpisnou polohou naší země. V těchto obdobích je vhodné zařadit kvalitní suplementaci vitamínu D.
Nedostatek vitamínu D a rizika
Nedostatek vitaminu D mohou způsobit nevhodná strava nebo nedostatečné slunění. Riziko nedostatku se zvyšuje, pokud lidé pracují v průmyslových oblastech s vysokým obsahem smogu nebo pracují hlavně v noci. Nedostatek vitamínu D se může objevit i u předčasně narozených dětí, striktních vegetariánů nebo starších lidí.
K nedostatku vitaminu D může dojít i při některých onemocněních, například při nemocech kostí, při snížení resorpce ze žaludečního traktu, nemocech ledvin nebo při dlouhodobém užívání některých léčiv. Vitamin D se také používá při léčbě hypoparatyreoidismu. Pokud dojde k dlouhodobému nedostatku vitaminu D, dochází ke snížení hladiny vápníku a fosfátů v organismu. Následkem tohoto nedostatku dochází k tzv. měknutí kostí. U dětí se tento jev označuje jako křivice, u dospělých jako osteomalacie a označuje abnormální vývoj kostí. Tato porucha vede k bolestem zad, svalové slabosti, bolesti kostí a zlomeninám.
Vitamín D a jeho vliv na imunitu
Aby mohl vitamín D ovlivňovat imunitu, musí se navázat v organismu na specifický receptor. Tento receptor je přítomen ve všech buňkách imunitního systému, zejména v tzv. antigen prezentujících buňkách a T-lymfocytech.
Antigen prezentující buňky (známé pod anglickou zkratkou APC buňky) jsou skupinou buněk různých typů, které mají tu vlastnost, že jsou schopné prezentovat (“dá se říci předvést vzorek”) antigeny buňkám imunitního systému. Většina APC buněk má schopnost fagocytózy, tedy pohlcení cizorodé částice. Tyto částice pak buňky rozloží na antigeny (součástky), které poté prezentují vlastnímu imunitnímu systému. Příkladem takových buněk jsou dendritické buňky a makrofágy. Někteří k nim přiřazují ještě B-lymfocyty a aktivované T-lymfocyty.
Jaké máme jednotlivé buňky imunitního systému?
Dendritické buňky pohltí (odborně řečeno fagocytují) tělu cizí částice a poté ukáže jejich antigeny (bílkoviny na povrchu cizích částic) ostatním „kolegům” v imunitním systému a řekne jim: Ty jsou cizí, na ty si dejte pozor a zlikvidujte je! Oni to už budou vědět a nebudou se je nejprve muset naučit rozeznávat.
Další buňky, makrofágy jsou bílé krvinky (leukocyty), které vznikají z jiných, odpočívajících, neaktivních bílých krvinek, monocytů. Monocyt je pasivní, makrofág aktivní. Stejně jako dendritické buňky, pohltí cizorodé částice a seznámí z jejich antigeny další kolegy z imunitního systému, T-lymfocyty, které pak spustí další kolo obranné imunitní reakce proti vetřelcům.
Ještě zmíněné B-lymfocyty představují základní buňky protilátkové imunity. Po setkání s antigenem se mění na plazmatické buňky, které vytvářejí protilátky proti bílkovinným a glykoproteinovým (bílkoviny, které ve své molekule obsahují cukernou neboli sacharidovou složku) antigenům a toxinům.
Vitamin D a přirozená imunita
Přirozená imunita je taková imunita, která si nepamatuje určitý antigen, s kterým by se dříve setkala. Nicméně po setkání s infekcí vytvoří okamžitou, i když stále stejnou odpověď.
V případě tohoto druhu imunity (také označované jako nespecifická) vitamin D aktivuje změnu monocytů na makrofágy (o které jsem již mluvil) a blokuje uvolnění protizánětlivých cytokinů a chemokinů. Cytokiny jsou buňky, kteří jsou vlastně takoví “poslové” – zprostředkují přenos důležité informace mezi buňkami a ovlivňují regulaci růstu, dělení buňky a rovněž její diferenciaci, průběh zánětu a obranyschopnost. Chemokiny jsou podtypem cytokinů. Tyto bílkoviny svojí vazbou na určité receptory regulují migraci buněk vzhledem k určitému chemickému složení okolního prostředí (chemotaxe). Příkladem je migrace leukocytů do oblasti zánětu.
Ostatně, v médiích se často setkáme s termínem “cytokinová bouře” popisujícím nežádoucí působení cytokinů u pacienta s vážným zdravotním stavem výrazně ovlivněným přítomností koronaviru. Zde se vlastně jedná o přehnanou odpověď imunitního systému doprovázenou rozsáhlým zánětem. Vitamin D může přispět k regulaci této reakce.
Je dobré si také uvědomit, že látky obsažené v cigaretovém kouři ovlivňují nežádoucím způsobem metabolismus vitaminu D a tím mohou zvýšit riziko vzniku autoimunitních onemocnění.
Vitamín D a adaptivní imunita
Druhou oblastí imunitní reakce je tzv. adaptivní (nebo také specifická) imunita, která je zastoupena B a T lymfocyty a tvorbou protilátek.
Jakou roli zde hraje vitamín D? Dá se říci, že vcelku zásadní. Je důležitým a hlavním aktivátorem tohoto druhu imunitní odpovědi. Pokud nemáme dostatek vitamínu D, nedojde k aktivaci již zmíněných T-lymfocytů. Ty jsou důležité protože,T-lymfocyty jsou bílé krvinky, které mají důležité imunitní funkce –například likvidují nádorové buňky nebo buňky napadené viry. Rovněž se podílejí, jak jsem zmínil, na regulaci imunitní odpovědi organismu.
Tento děj probíhá tak, že „odpočívajícím”, neaktivním T-lymfocytům je „předhozen” antigen cizorodé látky. To „spící” T-lymfocyty „probudí” a hledají svého pomocníka, vitamín D. Pokud nemáme dostatek vitamínu D, T-lymfocyty se nemohou aktivovat a tím pádem ani zasáhnout do boje proti infekci. Celá souhra vitamínu D s T-lymfocyty je poměrně složitá a její podrobnější popis by přesáhl už charakter tohoto článku. Mohu snad jen poznamenat, že vitamin D může zabránit poškození tkáně cytotoxickou reakcí, vyvolanou jedním z druhů cytokinů. Vitamin D tak může ovlivňovat nejen zánětlivá, ale také prostřednictvím regulace určitého druhu lymfocytů (bílých krvinek), také vznik a rozvoj autoimunitních onemocnění. Ale to už by bylo téma na nějaký další článek…
Na závěr – dávkování vitamínu D
Průměrné denní potřebné množství je 10 mikrogramů (v přepočtu na mezinárodní jednotky je to 400 m.j., na tento přepočet pozor!). Toto množství se obvykle podává preventivně. U těhotných a kojících žen je toto množství větší.
Nicméně některé odborné zdroje označují tuto dávku za nedostačující. Pro aktivaci imunitních procesů a tedy pro lepší obranu (nejen) proti koronaviru je potřeba užívat denně 1000-2000 IU (neboli 25-50 mikrogramů). Pro aktivaci imunitního systému odborníci doporučují se doporučuje denně přijmout 2000 IU. Tuto celkovou denní dávku bych nedoporučoval překračovat.
Také je třeba v případě malých dětí, těhotných a kojících žen se nejprve o dávkování poradit s jejich ošetřujícím lékařem.