Rádi vám upravujeme nabídku na míru, ale abychom to zvládli, používáme k tomu soubory cookie.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací
OK
prozdravi.cz
Vše pro vaše zdraví
krasa.cz
Vše pro vaši krásu
parfemy.cz
Značková parfumerie
hodinky.cz
Značkové hodinářství
sperky.cz
Značkové klenotnictví
vivantis.cz
Být sám sebou
logo  
lékařská poradnakatalog stránekobchod pro zdraví

Najdete nás na facebooku
Joalis


Vegetariánství

15.06.2010
V České republice je bohužel stále velmi běžné dívat se na lidi, kteří se stravují vegetariánsky, jako na podivíny. Nezřídka se stávají i terčem posměchu. Ve většině českých restaurací vegetarián většinou nedostane k výběru nic jiného než smažený sýr a hranolky a to v době, kdy v okolních zemích bývá všude běžně k dostání i vegetariánské menu, které si často kupují také lidé, kteří maso jedí, ale bezmasou stravou si zpestřují jídelníček. Je to až děsivé, protože to potvrzuje fakt, že si dnešní zhýčkaní příslušníci českého národa nedovedou představit pořádný oběd bez masa. Přitom doba, kdy bylo maso vzácnější a úcta ke zvířatům větší, není tak vzdálená.

Hospodářská zvířata nežila ve stísněných podmínkách velkochovů a lidé jedli maso většinou pouze v neděli. Ti chudší dokonce jen několikrát do roka. Přesto byli naši předkové obecně mnohem zdravější a odolnější než současná populace. Současný průměrný Evropan si neumí představit, že by pozřel maso ze svého vlastního psa a odsuzuje zvyky některých asijských národů, které psí maso používají ke konzumaci a různá plemena psů chovají pro kožešinu. Ale jaký je rozdíl mezi zabitím psa, krávy nebo prasete? Všechno jsou to živé, myslící bytosti se stejnými pocity radosti nebo strachu, jaké prožívají i lidé.



Tento článek nepíšu z potřeby nutit čtenáře k vegetariánství. Jsem žena, která dlouhodobě maso nekonzumuje, ale netoužím po tom přesvědčit celý svět, aby přešel na bezmasou stravu.



Přeji si však, aby lidé více přemýšleli o tom, co se dostává na jejich stůl a potravu přijímali pouze v takovém množství, které je potřebné pro zdravý vývoj a fungování těla. Přeji si, aby se vztah lidí ke zvířatům změnil. Zvířata si nezaslouží, aby se s nimi zacházelo jako s chodícími, bezcitnými kusy masa, ale jako s živými bytostmi, jejichž smutným údělem je obětovat svůj život pro nasycení "pánů tvorstva".



Troufám si tvrdit, že většina konzumentů masa si dnes asi neuvědomuje přímou souvislost mezi utrpením zvířete a porcí masa na talíři. Velkou odpovědnost za tento stav mají výrobci masných produktů, kteří k nepoznání maskují znetvořená zvířecí těla svými lákavými a zápachu prostými obaly z umělých hmot. Neobelhávejme se iluzí, že moderní společnost umožňuje zvířatům komfortní a bezstarostný život na farmách, kde se všestranně pečuje o jejich potřeby. Nenalhávejme si, že zvířata kráčejí na porážku klidně a s hlavou vztyčenou, nebo že jejich usmrcování není provázeno žádným utrpením. Pravý opak je pravdou.



Moderní "výroba masa"
Průmyslové metody výroby masa změnily chov zvířat k nepoznání. Žádná porážka se neobejde bez bolesti a stresu. Utrpení zvířat je umocňováno jejich duševním stavem. Chování zvířat na jatkách jasně svědčí o tom, že si uvědomují blížící se smrt a poslední chvíle prožívají v nepředstavitelné hrůze. Nohy se jim chvějí a podlamují se, po těle jim stéká smrtelný pot, od něhož jim dokonce černá srst. Některá zvířata křičí přerývaným nářkem. Pro lidi, kteří v sobě dosud nezadusili zbytky soucitu, je otřesným zážitkem sledovat hrůzu, která se zračí v očích bezbranných odsouzenců na smrt. Avšak peklo těchto zvířat začíná již ve chvíli, kdy padne rozhodnutí o jejich cestě na jatka.



Hladovění a vskutku nelidské podmínky transportu jsou strašlivým svědectvím o lidské "humánnosti". Už nakládání je často brutální a uspěchané, auta jsou přeplněná, některá zvířata umírají udušením. Během cesty strádají žízní, hladem i nepříznivým počasím. Těžko si můžeme představit utrpení telat, která byla krátce před transportem odloučena od svých matek. Vztah "vyspělé" lidské společnosti ke zvířatům je skutečným obrázkem o nás samotných. Zajímá však vůbec někoho, čím byl vykoupen plátek masa, který má na talíři?



Rostliny
Lidé mi často namítají: "A co rostliny? Také rostliny přece mají podle vědeckých výzkumů schopnost cítit a myslet. Bát se bolesti." Ano. To je pravda. Rostliny však žijí na jemnohmotnější úrovni a nejsou tolik spjaty se svým tělem (a tedy i utrpením) jako zvířata a lidé. Jejich smrt (odchod na jinou úroveň bytí) probíhá celkově více plynule a bezproblémově. Kromě toho u mnohých rostlin konzumujeme pouze plody a nemusíme tedy nutně celou rostlinu zničit. Mnohé rostliny jsou jednoleté, a kdybychom je po dozrání neupotřebili, samy by záhy odumřely. Samozřejmě, že pokud to tak někdo cítí, může se živit fruktariánskou stravou, která zahrnuje pouze plodovou zeleninu, ovoce, ořechy a semínka.



Ekonomické a ekologické výhody vegetariánství
Podle doc. Mudr. Wisniewské - Roszkowské. Csc, se na ploše 2 hektarů (louky, zahrady, pole) uživí 1 člověk konzumující maso, ale stejná plocha uživí 14 vegetariánů nebo až 50 veganů, kteří ze svého jídelníčku vyloučili i mléko, sýry a vejce.



Nezanedbatelný význam má skutečnost, že průmyslovým chovem velmi intenzivně přispíváme k ničení a vyčerpávání přírodních zdrojů. Jihoameričtí rančeři za posledních 20 let vykáceli 30 miliónů hektarů tropických pralesů jenom proto, aby získali pastviny, které se dnes zvolna mění v poušť. Poptávka po mase, jehož výroba je spojena s velkými ztrátami rostlinných bílkovin, do značné míry souvisí s nedostatkem potravin ve světě. V mnoha zemích je hlad a přesto tamní půdu využívají koncerny pro pěstování krmiva.



Uvedu jeden příklad z mnoha. Před jistou dobou začalo několik producentů masa letecky vyvážet dobytek na Haiti, tam jej levně vykrmili a vzápětí reexportovali na americký trh.



Lappé a Collins po návštěvě Haiti napsali: "Zvlášť na nás zapůsobil pohled na bídné chatrče lidí bez půdy, chatrče stojící podél šťavnatých zavlažovaných polí s pícninami pro tisíce prasat, která měla skončit jako párky na pultech obchodů Servbest Foods v Chicagu. Většině obyvatel Haiti nezbývá nic jiného, než ničit kdysi zelená úpatí hor v téměř bezvýsledné snaze o pěstování nějakých potravin."



Vegetariánství a zdraví
Stovky mezinárodních studií dokázaly, že vegetariáni a vegani mají nižší úmrtnost na srdcová cévní onemocnění, rakovinu, cukrovku a mozkové příhody. Téměř vůbec netrpí otylostí, revmatismem, vysokým krevním tlakem a dalšími civilizačními chorobami. Naproti tomu bylo zjištěno, že čím vyšší je podíl bílkovin a tuků (zejména živočišných) v potravě, tím vyšší je úmrtnost na arterosklerózu a rakovinu. Platí to i opačně.



V roce 1968 provedl profesor P. E. Astrad ve Švédsku zajímavé pokusy s několika sportovci. Po tři dny byla devíti osobám předkládána speciální strava, načež byla jejich výkonnost podrobena zkoušce na tzv. ergokolu. Po stravě sestávající z masa byla výkonnost sportovců v průměru 57 minut. Po smíšené stravě stoupla na 114 minut, kdežto čistě vegetariánská strava jim poskytla výkonnost 167 minut, což je téměř trojnásobně vyšší hodnota než při živočišné stravě.



Je známo, že velká část špičkových sportovců je buď vegetariány, nebo vegetariánskou stravu dodržuje v období důležitých závodů nebo před pokusy o překonání rekordů.



Všechna zvířata jsou nositeli parazitů a ti často způsobují i jejich uhynutí. Tito parazité se přenášejí požíváním masa na člověka a část jich zůstává v jeho zažívacích orgánech, kde mohou být příčinou vzniku mnoha onemocnění. O konzumaci masa se zjistilo, že nepřispívá jen ke chronickým a degenerativním nemocím ale rovněž k akutním a infekčním chorobám. Proč? Především proto, že porážka zvířete zastavuje normální očistné funkce v těle, a zanechává zvíře nasycené všemi odpadovými látkami. Všechny toxické odpadové látky, včetně kyseliny močové, se nacházejí v krvi a tkáních stejně jako usmrcené i virulentní bakterie pocházející nejen z hnilobných procesů ale i z nemocí zvířete. Porážkou navíc začíná hnilobný proces rozkladu, s nímž zpracovatelé masa, přepravci a obchodníci často marně zápasí. Jeho produktem jsou hnilobné bakterie. Vaření většinu bakterií neusmrtí, a ty, které jsou přeci jen zničeny, po sobě zanechávají jedovaté látky.



Ovšem jedním z největších problémů je umělé zvyšování jedovatosti masa. Řetězec narůstající toxicity začíná mezi obilnými lány, kde se hojně používají umělé insekticidy a hnojiva, které po přechodu přes potravinový řetězec mohou nabýt vražednou moc. Když velká ryba sežere menší, nebo když kráva sežere trávu, všechny přitom zkonzumované chemické insekticidy se hromadí a dostávají se dál. Chovatelé dobytka si nemohou stěžovat na nedostatek chemických prostředků stimulujících růst zvířat. Když člověk konzumuje "vrchol" takového potravinového cyklu, stává se posledním konzumentem a koncovým příjemcem vysoké koncentrace pozůstatků po nejrůznějších chemických látkách včetně insekticidů.



Je člověk z biologického hlediska masožravec?
Masožravci mají velice krátký střevní systém, aby se rychle zbavili hnilobných bakterií, jež se nacházejí v mase. Býložravci (včetně člověka) mají střevní systém dlouhý, aby kvasné bakterie, které jsou nutné pro zažívání rostlinné potravy, měly pro svou činnost dostatek času. Masožravci mají dlouhé špičáky, zatímco býložravci mají špičáky krátké a ty nejsou vhodné k trhání masa. Masožravci mají čelisti pohybující se pouze vertikálně, zatímco býložravci mají čelisti, které se pohybují do stran, aby tak usnadnily žvýkání. Masožravci se nepotí, nýbrž regulují tělesnou teplotu vyplazením jazyka a rychlým dýcháním. Býložravci mají potní otvory k regulaci tělesné teploty a k vyměšování odpadových látek. Sliny masožravců neobsahují ptyalin, a masožravci proto nemohou trávit tak dobře škroby. Sliny býložravců obsahují ptyalin právě pro tento účel. Masožravci vyměšují desetkrát více kyseliny solné než býložravci. Tato látka je potřebná k rozkladu masa a kostí ve stravě. Masožravci chlemtají vodu jako kočka, zatímco býložravci sají tekutinu mezi zuby jako kráva.

 


Celková nabídka přípravků vhodných pro vegetariány.


Související články a videa:
Vegetariánská a veganská strava
Být či nebýt - vegetariánem?
Nori - mořská řasa z Japonska
Makrobiotika
Mořské řasy - Mořská zelenina
Kdo je to vegetarián nebo vegan?
Vegetariáni: Alzheimerova choroba?
Eliminační diety a nesnášenlivost některých potravin
7 důvodů, proč se stát vegetariánem
VIDEO: MUDr. Zbyněk Luňáček - praktický lékař o vegetariánství


15.06.2010
zdroj: www.skola-ezoteriky.cz
další články v rubrice: Výživa


 
Cukrovka - příznaky a hodnoty glykemie
Zloba a odsuzování druhých zkracují život
4+2 způsoby, jak rozproudit lymfu!
Hemoroidy - léčba, která zabírá
Priessnitzův obklad
Jak snížit hladinu škodlivého LDL cholesterolu přirozenou cestou
Tři možnosti, jak si správně přát – například být zdravý
Jitrocel
Jak zatočit s pocitem těžkých nohou?
Otoky nohou
(c) 2004-2017 www.celostnimedicina.cz
O násRSS