Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Většině z nás nemusím představovat vegetariánství. Víte, o co jde. Definice říká, že vegetariánství je takový způsob stravování, kdy je z jídelníčku vyloučeno maso (červené maso, drůbež, mořské plody a maso z jiných živočichů); může zahrnovat i vyloučení vedlejších produktů z porážky živočichů. Takže ve zkratce, klasický vegetarián, nebo chcete-li správně laktobakterián, odmítá maso a jatečné produkty, ale mléko, mléčné výrobky a vejce jí. Existují však i mnohem striktnější větve vegetariánů, nebo naopak umírněnější.
Důvodů je mnoho
Otázkou je, proč se rozhodne člověk takto vědomě omezit stravování. Většinu z nás napadne, že k tomu mám etické důvody. Chce vyjádřit nesouhlas se zabíjením zvířat pro maso, s příšernými podmínkami a utrpením zvířat ve velkochovech, chce se chovat ekologicky, může mít i náboženské důvody. O těch nelze polemizovat. Akceptovat se dají i etické důvody, i když na ně může být jiný pohled.
Striktnější vegetariáni
- Ovovegetariáni – odmítají maso, mléko a mléčné výrobky
- Laktovegetariáni – odmítají maso a vejce
- Suvegetariáni – odmítají maso a některé druhy zeleniny (česnek, cibuli, pórek)
- Vitariáni – odmítají cokoli, co bylo připraveno při vyšší teplotě než 42 °C
- Sprutariáni – konzumují jedlé klíčky semen rostlin
- Džusariáni – konzumují nápoje ze zeleniny a ovoce
- Frutariáni – konzumují pouze plody (nebo části rostlin), které byly rostlině odebrány bez toho, aniž by byla „zraněna“
- Vegani – preferují pouze a jedině rostlinnou stravu
Mírnější vegetariáni (semivegetariáni)
- Pescetariáni – jedí občas ryby a mořské plody
- Pollovegetariáni – jedí občas drůbež
- Pescopollovegetariáni – odmítají konzumovat maso savců
- Flexitariáni – konzumují maso a živočišné produkty ve velmi omezeném množství
Pokud nechceme podporovat velkochovatele, je v pořádku podporovat velkopěstitele a zpracovatele rostlinné výroby? Není stejná nebo množná i horší devastace planety monokulturním zemědělstvím, nebo třeba vymítáním pralesů pro získání palmového oleje? Odpověď s dovolením nechám na vás samotných. Setkala jsem se u svých klientů i s prostším důvodem k přechodu na vegetariánství – maso jim nikdy nechutnalo a nechutná. Dokonce jsem už slyšela i názor, že je to prostě jednodušší na přípravu. Což je úsměvný argument, ale jistě na tom kus pravdy také je. Je rychlejší a méně pracné restovat zeleninu, než uvařit španělské ptáčky…
Zásada číslo 1 – pestrost a vyváženost
Když někdo vyloučí z jídelníčku maso, měli bychom se zeptat také na to, jestli si může nějak zdravotně ublížit? Odpovědí je pro mne jasné NE. Už více než 20 let je platné stanovisko Americké dietetické asociace, které zní takto: „Dobře rozvržená veganská strava a všechny druhy vegetariánské stravy jsou vhodné pro všechna životní období, včetně těhotenství, kojení, dětský věk i dospívání.“ OVŠEM POZOR! Velmi podstatné je spojení „dobře rozvržená“. Pokud ze své stravy pouze vyloučíte maso, ale váš jídelníček nebude pestrý, nebude obsahovat dostatek bílkovin a tuků z rostlinných zdrojů, vitamínů, minerálů a vlákniny, jistě svému tělu nepomůžete. Existuje pojem pudinkový vegetarián, což je člověk, který vymění vepřový řízek za smažák, salám za sýr a koblihu nechá koblihou. Takže vegetariánství ano, všemi deseti, ale řízené a plánované, být si jisti zdrojem či původem toho, co jíme, uvažovat nad tím, zda je strava vyvážená, nic v ní nechybí a je pestrá.
Hodně let odborníci strašili vegetariány nedostatkem vitamínu B12, který při konzumaci mléčných výrobků a vajec hrozí jen velmi výjimečně, navíc ho lze velmi dobře suplementovat doplňky. Řešili nedostatek bílkovin a nutnost kombinovat jejich zdroje s cílem zajištění všech esenciálních aminokyselin v jednom jídle – není to pravda. Dnes je již prokázáno, že organismus dokáže jednotlivé aminokyseliny využít v delších časových intervalech. Obava byla z nedostatku některých minerálů, jako je železo a vápník, případně nedostatku omega-3 mastných kyselin. Toto vše lze ovšem získat z rostlinných zdrojů v dostatečném množství.
Přínos pro zdraví
Vegetariáni mají snad ve všech světových studiích a testech zaměřených na výskyt kardiovaskulárních, oběhových nemocí, cukrovky lepší výsledky než my všežravci, dožívají se vyššího věku, mají nižší BMI atd. Nevím, je to tím, že nejedí maso? Nebo spíš tím, že konzumují většinou mnohem více zeleniny a ovoce? Na to už si odpovězte sami, prosím…
Pomazánka z červené čočky
 |
Potřebujeme:
|
Postup:
Na řepkovém oleji restujeme koření (pozor, hořčičné semínko rádo vyskakuje z hrnce), nakrájený pórek a propláchnutou červenou čočku. Zalijeme vařící vodou, přisypeme lžičku sypkého Würzlu a vaříme cca 15 minut. Mezitím na-jemno nastrouháme zázvor a mrkev. Do uvařené čočky přidáme sojanézu a rozmixujeme do hladka. Vmícháme zázvor, mrkev, koriandr nebo petrželku a dochutíme solí, pepřem, případně Tamari nebo citronem.
TIP: Pomazánku můžeme připravit také v dětské verzi, kdy nahradíme hodně aromatický koriandr čerstvou petrželovou natí a sojanézu klasickým tvarohem. Z koření použijeme pouze kurkumu a trošku kmínu. Zázvor vynecháme úplně.
Přejeme vám dobrou chuť!